Elektronické evidenci tržeb (dále jen „EET“) obecně podléhají tržby, které pocházejí z podnikatelské činnosti a zároveň byly uhrazeny v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou nebo jinými obdobnými způsoby – například stravenkami. Naopak evidenci tržeb nepodléhají přímé převody z účtu na účet.

Od 1. prosince 2016 musí v rámci první fáze povinně elektronicky evidovat tržby fyzické či právnické osoby podnikající v segmentu „Ubytování, Stravování a pohostinství“ spadající pod klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE skupin 55 a 56.

Ve druhé fázi od 1. března 2017 se k povinné elektronické evidenci tržeb připojil segment „Maloobchody a velkoobchody“ spadající do klasifikace ekonomických činností CZ-NACE skupin 45, 46, 47.

Ačkoliv se v dnešním článku budeme věnovat pouze již nyní povinně elektronicky evidovaným tržbám (tedy 1. a 2. fázi zavedení EET), pro úplnost doplním, že ve třetí fázi od 1. března 2018 se k EET připojí všechny činnosti, které nejsou vyjmenovány v ostatních fázích (například svobodná povolání, doprava a zemědělství).

A konečně ve čtvrté fázi od 1. srpna 2018 začnou elektronicky evidovat tržby podnikatelé vykonávající řemeslné a výrobní činnosti.

Minoritní činnost u EET

Tržby z minoritní (vedlejší) činnosti podnikatelských subjektů lze evidovat až v okamžiku, kdy vznikne povinnost elektronicky evidovat tržby z činnosti hlavní. Aby šlo minoritní činnost evidovat až s činností hlavní, musí platit:

• minoritní činnost není provozována v samostatné provozovně,
• platby z minoritní činnosti tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně nepřevyšují částku 175 000 Kč v dané provozovně (pokud by byla provozovna účelově rozdělena, nebere se na toto účelové rozdělení zřetel).

Ubytovací služby poskytované fyzickou osobou

U ubytovacích služeb poskytovaných fyzickou osobou je pro potřeby EET rozhodující, jestli se u konkrétního příjmu jedná o příjem dle ustanovení § 7 nebo § 9 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

EET podléhají příjmy z nájmu v rámci podnikání – samostatné výdělečné činnosti podle ustanovení § 7 ZDP v případě, že se jedná o platby v hotovosti, kartou nebo obdobným způsobem.

Příjem z nájmu podle ustanovení § 9 ZDP nepodléhá EET, jelikož se nejedná o příjmy ze samostatné činnosti, která je podnikáním.

Příklad

Pan Novák poskytuje turistům ubytování v horském penzionu, vykonává podnikatelskou činnost na základě vydaného živnostenského listu a příjmy tedy zdaňuje v souladu s ustanovením § 7 ZDP.

Hosté před příjezdem uhradili zálohovou platbu z účtu na účet pana Nováka ve výši 5 000 Kč a po příjezdu zaplatí v hotovosti či platební kartou zbývající část platby za ubytování ve výši 10 000 Kč.

EET se bude týkat pouze doplatek hrazený klienty po jejich příjezdu ve výši 10 000 Kč.

Příklad

Paní Novotná pronajímá v panelovém domě dlouhodobě byt 2 + kk a příjmy zdaňuje jako příjmy z nájmu podle ustanovení § 9 ZDP. Nájemce hradí měsíční nájem vždy měsíc dopředu v hotovosti ve výši 9 000 Kč.

Nejedná se o příjem z podnikatelské činnosti, proto tento příjem nepodléhá EET.

Příklad

Pan Svoboda provozuje jezdeckou školu a pronájem koní. V souvislosti s výukou nabízí klientům i ubytování na farmě, které je převážně hrazeno v hotovosti.

Ročně si však pronájmem pokojů nevydělá více jak 175 000 Kč a zároveň tyto platby netvoří více než 49 % tržeb na provozovně.

Jedná se o tzv. minoritní činnost a EET budou tržby z ubytování podléhat až v případě, kdy budou EET podléhat tržby z hlavní činnosti, tedy příjmy z provozování jezdecké školy a pronájmu koní.

Stravování a pohostinství

Podnikající subjekt je povinen elektronicky evidovat tržby spadající pod klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE 56 „Stravování a pohostinství“ tehdy, jde-li o stravovací služby, kde jsou v provozovnách nabízeny jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě, tj. restaurace, hospody, kavárny, kantýny apod.

Provozovnou se pro účely zákona o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“) rozumí prostorově ohraničené místo, které má konkrétní provozovatel stravovacích služeb k dispozici.

Kromě stavebně ohraničených prostor se za provozovnu považuje například i předzahrádka či jídelní vůz ve vlaku. Současně jsou v tomto prostoru zajišťovány některé z doplňkových služeb, jako jsou stoly a židle, vytápění či klimatizace, toalety, šatna, obsluha, prostor atd.

Naopak tržby z dodání zboží (za stravování tzv. „jídlo s sebou“, které není stravovací službou) se budou týkat EET až ve třetí fázi, tedy od 1. března 2018. Pokud je potravina zabalena do tašky, ubrousku či jiného obalu, pak se obecně nejedná o stravovací službu, ale o dodání zboží.

Příklad

Paní Dvořáková provozuje malou cukrárnu, kde kromě prodeje zákusků nabízí i jejich přímou konzumaci v prostorech se stoly a židlemi.

Elektronické evidenci podléhají tržby od zákazníků konzumujících cukrářské výrobky nebo nápoje přímo v cukrárně, jelikož se jedná o stravovací služby.

Naopak pokud si zákazník odnese zákusky nebo dort v krabici či jiném obalu, nejedná se o stravovací službu, ale o dodání zboží a tržby uhrazené v hotovosti či platební kartou EET nepodléhají.

Maloobchody a velkoobchody

Druhá fáze zavedení elektronické evidence tržeb se týká těchto činností:

• NACE 45.1 Obchod s motorovými vozidly, kromě motocyklů,
• NACE 45.3 Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů,
• NACE 45.4 Obchod, opravy a údržba motocyklů, jejich dílů a příslušenství,
• NACE 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel,
• NACE 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel (včetně stánkového prodeje, prodeje na tržištích, atd.).

Z hlediska maloobchodního prodeje podléhají EET příjmy přijaté v hotovosti či prostřednictvím platební karty v naprosté většině kamenných obchodů. Níže uvedené příklady se týkají problémových oblastí, kde vznikají nejasnosti, a to zejména u drobnějších obchodníků.

Příklad

Pan Svoboda provozuje stánek u hradu, kde prodává kromě upomínkových předmětů i párek v rohlíku a zmrzlinu. Okolo stánku neposkytuje žádné posezení.

V případě upomínkových předmětů se jedná se o maloobchodní prodej, který podléhá EET. Prodej párku v rohlíku a zmrzliny je dodání zboží a tržby uhrazené v hotovosti či platební kartou EET nepodléhají.

Pan Svoboda má tyto možnosti:

• Bude elektronicky evidovat pouze tržby v hotovosti z prodeje upomínkových předmětů.
• Bude elektronicky evidovat veškeré své tržby v hotovosti, aby nemusel jednotlivé přijaté platby v hotovosti pro účely EET rozlišovat.
• Pokud je prodej upomínkových předmětů minoritní činností, neboli platby z minoritní činnosti (prodeje upomínkových předmětů) tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně nepřevyšují částku 175 000 Kč v dané provozovně, může elektronicky evidovat tržby až v době, kdy budou EET podléhat tržby za činnosti hlavní (prodej párku v rohlíku a zmrzliny).

Příklad

Pan Nerad prodává pravidelně na základě živnostenského oprávnění na farmářských trzích sýry a jiné mléčné výrobky, které na své farmě sám vyrobil.

Jelikož se jedná o produkt vlastní výroby, budou tržby z jeho prodeje podléhat EET až ve 3. fázi – tedy od 1. března 2018. Pokud by však pan Nerad některé prodávané výrobky nakupoval, již by se jednalo o maloobchodní prodej podléhající EET od 1. března 2017.

Příklad

Paní Koukalová provozuje malé květinářství a kromě prodeje samotných řezaných květin tvoří i kytice na svatby či jiné příležitosti.

Ačkoliv se například párek v rohlíku považuje za produkt vlastní výroby a tržby z jeho prodeje nepodléhají v současné době EET, u květin toto pravidlo neplatí.

Přestože paní Koukalová uváže kytici sama, jedná se o maloobchodní prodej, který podléhá elektronické evidenci tržeb. Pouze v případě, že by si řezané květiny i sama vypěstovala, pak by tržby přijaté v hotovosti či uhrazené platební kartou podléhaly EET až od 1. března 2018.

Příklad

Pan Svačinka má velikou zahradu a letošní úroda ovoce a zeleniny byla vyšší, než dokáže s rodinou spotřebovat. Rozhodl se tedy, že přebytečnou úrodu prodá, celkový příjem za prodanou úrodu byl 12 000 Kč.

Jelikož se jedná o příležitostný příjem, a ne příjem z podnikání, tržby EET nepodléhají.

Neziskové organizace

Neziskové organizace jsou právnické osoby, které nebyly zřízeny za účelem dosahování zisku. Jedná se například o různé spolky (dříve občanská sdružení), obecně prospěšné společnosti, nadace či příspěvkové organizace státu, obcí a krajů.

Pro tuto skupinu právnických osob byl v souvislosti s EET vydán Finanční správou samostatný metodický pokyn. Neziskové organizace podléhají režimu EET v případě uskutečňování vedlejší podnikatelské činnosti.

Podnikatelskou činností se rozumí činnost soustavná a vykonávaná za účelem dosažení zisku, přičemž za soustavnost se považuje i sezónní provoz nebo činnost provozovaná v určitých, byť nepravidelných, intervalech. Za soustavnou činnost se ale nepovažuje tzv. příležitostná výdělečná činnost.

Příklad

Myslivecký spolek uspořádá každoročně myslivecký ples. Zisk z prodeje vstupenek využije na ochranné bariéry podél rušné silnice.

Jedná se o příležitostnou výdělečnou činnost, která úzce souvisí s hlavní činností spolku, a proto se v tomto případě nejedná o podnikání a tržby z prodeje vstupenek nepodléhají režimu EET.

Příklad

Fotbalový klub (spolek) pořádá každou neděli fotbalové utkání, kde pro své fanoušky provozuje i stánek s občerstvením. Zisk je využíván pro účely fotbalového klubu (úprava hřiště a souvisejících prostor, dresy apod.). V tomto případě se nejedná o příležitostnou výdělečnou činnost, a ačkoliv se zisk využívá pro účely úzce související s hlavní činností, podléhá režimu EET.

Pokud by však fotbalový klub pořádal občerstvení pro své členy za nižší ceny, které by pokryly pouze náklady na jejich pořízení, a nevznikl by z tohoto prodeje spolku žádný zisk, pak by se nejednalo o podnikání a bylo by potřeba obě činnosti (prodej občerstvení pro členy a prodej občerstvení pro veřejnost) pro účely EET rozlišit.

Dobrou zprávou pro neziskové organizace je, že i když vykonávají vedlejší podnikatelskou činnost, která teoreticky podléhá režimu EET, automaticky to ještě neznamená, že musí tržby z těchto činností elektronicky evidovat.

Elektronicky evidovat tržby neziskové organizace nemusí, pokud se jedná pouze o drobnou vedlejší podnikatelskou činnost, která splňuje alespoň jedno z těchto dvou kritérií:

• příjmy z těchto aktivit nejsou vyšší než 300 000 Kč za rok,
• tyto tržby činí méně než 5 % z celkových tržeb spolku.

Do limitu se počítají všechny podnikatelské činnosti dohromady. Nezáleží na tom, zda peníze z těchto aktivit jsou přijímány v hotovosti nebo převodem na účet. Do limitu patří tedy všechny způsoby platby, přičemž limity se počítají za rok, který předcházel povinnosti začít evidovat tržby.

V neposlední řadě podnikatelské i nepodnikatelské subjekty mají v případě nejasností, zda se elektronická evidence tržeb týká i jejich činností, možnost požádat Finanční správu o závazné posouzení o určení evidované tržby.