Způsoby zveřejňování účetní závěrky upravuje § 21a a násl. zákona o účetnictví. Účetní závěrku musí zveřejnit účetní jednotky, které jsou zapsány ve veřejném rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Veřejným rejstříkem se přitom rozumí obchodní rejstřík (kam se zapisují např. obchodní korporace a družstva), rejstřík obecně prospěšných společností, spolkový rejstřík atd.

Zveřejněním se rozumí uložení účetní závěrky do sbírky listin rejstříkového soudu, kde je příslušná účetní jednotka registrována. Přitom účetní jednotky, které jsou povinny předložit výroční zprávu České národní bance („ČNB“), předávají účetní závěrku a výroční zprávu právě jejím prostřednictvím. Všechny ostatní účetní jednotky zašlou účetní závěrky na příslušný rejstříkový soud s žádostí o jejich uložení do sbírky listin.

Účetní závěrku ve formátu PDF je možné rejstříkovému soudu zaslat těmito způsoby:

• datovou schránkou,
• na elektronickou adresu soudu (e-mailem),
• prostřednictvím online podání do sbírky listin,
• webovou aplikací ePodatelna,
• na technických nosičích dat CD-R, CD-RW, DVD-R, DVD+R, DVD-RW, DVD+RW.

Maximální velikost všech PDF dokumentů pro jedno podání zaslané datovou schránkou, e-mailem, online podáním nebo přes webovou ePodatelnu je 10 MB. Pokud bude velikost PDF dokumentu větší, je třeba listiny dodat na technickém nosiči dat (zaslat poštou či osobně donést na podatelnu soudu).

Poté, co soud administrativně zajistí zveřejnění, je možno si tuto závěrku jakéhokoli subjektu prohlédnout, neboť je veřejně zpřístupněna ve sbírce listin tohoto subjektu (např. vyhledáním příslušného subjektu přes Portál justice, kde se po nalezení požadovaného subjektu zpřístupní nejen aktuální a úplný výpis, ale i sbírka listin s nascanovanými dokumenty).

Od roku 2021 přibyla do zákona o účetnictví další možnost pro obchodní korporace (které nemají povinnosti vůči ČNB), jak účetní závěrku do sbírky listin předat. A tou je možnost splnit povinnost zveřejnění účetní závěrky podáním prostřednictvím správce daně z příjmů formou přílohy daňového přiznání podaného elektronicky ve formátu, struktuře a podmínek podle daňového řádu. Poprvé tak bude možné učinit pro účetní závěrky za období začínající nejdříve 1. 1. 2021 a končící nejdříve 31. 12. 2021.

Účetní závěrka musí být správci daně předložena v rozsahu, v jakém je účetní jednotka povinna ji zveřejnit. Jestli tato novinka povede ke zvýšení počtu zveřejňovaných závěrek, neboť ubude jeden administrativní úkon vůči rejstříkovému soudu, ukáže až čas – aktuálně zpracovávaných závěrek za rok 2020 se tato novinka ještě týkat nebude.

Dokdy zveřejnit účetní závěrku?

Účetní závěrku tvoří obecně rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha v účetní závěrce. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost auditu, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty; postačí tedy zaslat rozvahu a přílohu v účetní závěrce.

Ostatní účetní jednotky musí zveřejnit účetní závěrku kompletní a v případě, že jsou povinně auditované, musí zveřejnit i výroční zprávu, kterou upravuje zákon o účetnictví; často je účetní závěrka součástí výroční zprávy, není tedy nutné zveřejňovat výkazy ještě separátně a postačí kompletní zpráva.

Povinnost zveřejnění se také týká konsolidované účetní závěrky a zprávy o platbách, pokud ze zákona vyplývá povinnost jejich sestavení. Auditované společnosti zveřejňují i zprávu auditora.

Podle § 21a odst. 2 zákona o účetnictví platí, že se zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy má uskutečnit po jejich ověření auditorem a po schválení příslušným orgánem, a to do 30 dnů po splnění obou podmínek. Nejpozději se však má účetní závěrka zveřejnit do 12 měsíců od rozvahového dne bez ohledu na to, zda byla schválena (v tom případě se také musí zveřejnit informace o neschválení účetní závěrky).

V zákoně o obchodních korporacích platí podmínka, že valná hromada (resp. orgán, který je ke schválení účetní závěrky oprávněn), která schvaluje účetní závěrku, by se měla konat do 6 měsíců po skončení účetního období. Znamená to tedy, že nejpozději do 30. 7. by měly mít všechny účetní jednotky, jejichž účetním obdobím je kalendářní rok, ve sbírce listin zveřejněnou účetní závěrku za minulý kalendářní rok. Jen v případě, že se valná hromada nekoná, nebo účetní závěrka nebyla schválena, končí lhůta zveřejnění 31. 12. následujícího kalendářního roku.

Když se valná hromada koná dříve a účetní závěrku tento orgán schválí, měl by statutární orgán zajistit zveřejnění účetní závěrky do 30 dnů.
 

Jak rozvahu, tak výkaz zisku a ztráty (výsledovku) si můžete v programu POHODA vytisknout v agendě Účetní deník. POHODA také umožňuje tisk výsledovky podle jednotlivých středisek a zakázek, a to jak dokladově, tak i analyticky.

Sankce za nezveřejnění účetní závěrky

Sankce za nezveřejnění účetní závěrky rovněž stanovuje zákon o účetnictví, a to v § 37 a § 37a. Prvně zmiňovaný paragraf se týká účetních jednotek – nepodnikatelů (např. spolky, veřejně prospěšné společnosti), a sankci stanoví do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

Druhý paragraf se týká ostatních účetních jednotek, kde je stanovena stejná výše sankce, tedy do výše 3 % aktiv celkem, popř. 3 % z hodnoty konsolidovaných aktiv celkem.

Jen účetní jednotky, které mohou vést jednoduché účetnictví (spolky, odborové organizace, církve, honební společenstva – neplátci DPH s ročními příjmy a majetkem do 3 mil. Kč), mají za nezveřejnění přehledu o majetku a závazcích, popř. výroční zprávy, stanovenou sankci na hodnotu do výše 50.000 Kč.

Aktiva celkem znamenají hodnotu netto aktiv zjištěnou z rozvahy, což může být někdy opravdu nezanedbatelná částka pro výpočet případné sankce za nezveřejnění účetní závěrky.

Přestupky podle zákona o účetnictví projednává finanční úřad, který tedy může pokutu udělit. V praxi jsem se zatím setkala spíše s benevolentním postupem správce daně, který před zahájením daňové kontroly daně z příjmů upozornil účetní jednotku, že nebyla zveřejněna účetní závěrka. I když k jejímu zveřejnění došlo objektivně pozdě, ale bezprostředně po upozornění správcem daně, nezaznamenala jsem případ, že by byla následně pokuta vyměřena.

To však ale nemůže být argumentem pro to, aby účetní jednotky neplnily své povinnosti řádně a včas a čekaly na výzvu (pochybením je samotné nezveřejnění ve stanovených lhůtách, nikoli až neuposlechnutí výzvy ze strany finančního úřadu). Jakýsi vstřícný krok správce daně, spočívající v upozornění na neplnění povinností, nemusí udělení pokuty vůbec předcházet.

Kromě sankcí podle zákona o účetnictví je možné ještě uvažovat v případě nezveřejnění účetní závěrky o pokutě udělené rejstříkovým soudem, který může konat na základě zákona o veřejných rejstřících (zákon č. 304/2013 Sb.). Tento zákon stanoví možnost uložení pořádkové pokuty podle § 104 až do výše 100.000 Kč.

Pokuta může být uložena v případě, že obchodní korporace nepředloží účetní závěrku za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období, rejstříkový soud ji vyzve k nápravě spočívající v uložení všech chybějících účetních závěrek do jednoho měsíce od doručení výzvy a tato společnost nesplní lhůtu stanovenou soudem.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.