Výroční zpráva malých a středních jednotek

Účetní jednotky, jejichž účetní závěrka podléhá zákonnému auditu podle § 20 zákona o účetnictví (dále jen „ZoÚ“), mají povinnost sestavovat a zveřejňovat výroční zprávu. Některým účetním jednotkám stanoví povinnost ověření účetní závěrky auditem zvláštní právní předpis.

Takové jednotky pak vyhotoví výroční zprávu pouze za předpokladu, že jim tuto povinnost stanoví tento právní předpis. Kterým účetním jednotkám stanoví § 20 tuto povinnost? Jde o:

• velké účetní jednotky kromě vybraných účetních jednotek, jež nejsou subjekty veřejného zájmu,
• střední účetní jednotky,
• malé účetní jednotky, pokud nejsou akciovými společnostmi či svěřenskými fondy a splňují alespoň jedno z uvedených kritérií;
  • aktiva větší nebo rovno 40 mil. Kč,
  • roční úhrn čistého obratu větší nebo rovno 80 mil. Kč,
  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období větší nebo rovno 50;
• ostatní malé účetní jednotky, které k rozvahovému dni a v bezprostředně předcházejícím období přesáhly alespoň dvě hodnoty z předchozího bodu.

Tato ustanovení se netýkají společností, které jsou v konkursu, ve stavu reorganizace nebo pokud u jednotek v konkursu došlo k jeho zrušení z důvodu, že majetek dlužníka je nepostačující pro uspokojení věřitelů.

Účel výroční zprávy

Pojďme si zrekapitulovat, co je vlastně účelem sestavení a zveřejnění výroční zprávy. Cílem je snaha uceleně, vyváženě a komplexně informovat o výkonnosti společnosti, o její činnosti a stávající hospodářské situaci. Jaké informace by tedy měla výroční zpráva obsahovat?

• účetní závěrku ve smyslu ZoÚ,
• zprávu o auditu účetní závěrky,
• informace o významných skutečnostech, ke kterým došlo po sestavení účetní závěrky,
• návrh na rozdělení zisku nebo návrh vypořádání ztráty,
• informace o předpokládané budoucí činnosti společnosti,
• informace o aktivitách v oblasti životního prostředí,
• informace o pracovněprávních vztazích,
• informace o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,
• informace o nabytí vlastních akcií či podílů,
• informace o zahraničních pobočkách společnosti,
• informace o dalších skutečnostech s ohledem na zvláštní právní předpisy, jako je např. zákon o podnikání na kapitálovém trhu nebo zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).

Dalšími údaji, které může účetní jednotka ve výroční zprávě uvést, jsou např. informace o metodách řízení rizik společnosti, informace o typech plánovaných transakcí a informace o cenových, úvěrových a likvidních rizicích souvisejících s tokem hotovosti. Takové informace ale zveřejňují pouze ty účetní jednotky, které aktivně používají investiční nástroje pro řízení svých rizik.

Výroční zpráva subjektů veřejného zájmu

V první řadě je třeba definovat, které účetní jednotky jsou subjekty veřejného zájmu. I tuto problematiku upravuje ZoÚ, konkrétně § 1a. Subjektem veřejného zájmu podle zákona jsou:

• banky,
• spořitelny a úvěrní družstva,
• pojišťovny a zdravotní pojišťovny,
• penzijní společnosti,
• obchodní společnosti, které jsou emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu.

Tyto subjekty pak ve svých výročních zprávách uvádí ještě tzv. nefinanční informace, jež se týkají:

• otázek životního prostředí,
• sociálních otázek,
• zaměstnaneckých otázek,
• otázek týkajících se dodržování lidských práv,
• otázek boje proti korupci a úplatkářství.

Tyto údaje obsahují odkazy na částky vykazované v účetní závěrce s případným dalším podrobným a vysvětlujícím komentářem. Ovšem pouze v případě, že je to možné a účelné. Pokud by se totiž informace týkaly možné budoucí obchodní strategie společnosti a hrozilo by riziko či přímo poškození postavení účetní jednotky v konkurenčním prostředí, nemusí být uváděny.

Nefinanční informace je rovněž možné uvést v samostatné zprávě, která musí být zveřejněna společně s výroční zprávou a zpřístupněna veřejnosti. Skutečnost, zda účetní jednotka uvedla ve výroční či samostatné zprávě nefinanční informace, ověřuje auditor.

Auditovaným společnostem ukládá zákon povinnost ověřit nejen účetní závěrku, ale i výroční zprávu. Auditor pak vydá jednu souhrnnou zprávu, ve které se vyjádří k účetní závěrce a současně i k výroční zprávě. To samozřejmě klade velké nároky na auditované účetní jednotky, které tak musí připravit výroční zprávu v podstatě souběžně s účetní závěrkou.

Způsob zveřejňování údajů a sankce za nezveřejnění

Povinnost zveřejnit výroční zprávu účetním jednotkám ukládá ZoÚ a zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Co se týče malých a středních účetních jednotek, neuvádí zákon doslova lhůty, dokdy musí být jejich výroční zpráva zveřejněna.

Předpokládá se pouze, že bude vyhotovena mezi datem sestavení účetní závěrky a datem valné hromady konané za účelem schválení účetní závěrky.

Posledním termínem pro sestavení výroční zprávy je dvanáct měsíců od rozvahového dne, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Auditované účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu do 30 dnů od chvíle, kdy byly tyto dokumenty ověřeny auditorem a byla schválena účetní závěrka společnosti příslušným orgánem společnosti.

Současně platí, že účetní závěrka a výroční zpráva auditovaných účetních jednotek musí být zveřejněna nejpozději do dvanácti měsíců od rozvahového dne.

Pokud účetní jednotka údaje z účetní závěrky a výroční zprávy nezveřejní, dopouští se tím správního deliktu, za který jí může být udělena pokuta až do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

Zpráva o vztazích

Zpráva o vztazích je uceleným souborem informací o struktuře vztahů mezi ovládajícími a ovládanými osobami. Jejím účelem je popsat veškerá jednání a úkony ovládané osoby, které jsou ovlivněny specifickými vztahy, jež plynou z jejího začlenění do seskupení.

Zprávu o vztazích upravuje ZOK. Povinnost sestavit zprávu o vztazích stanoví zákon všem ovládaným osobám bez ohledu na to, zda v rámci koncernu došlo k uzavření ovládací smlouvy či nikoliv. Vysvětleme si proto pojmy „ovládající“ a „ovládaná osoba“ a „koncern“. Zákon o obchodních korporacích tyto pojmy definuje v § 74 a 79:

„Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou. Je-li ovládající osobou obchodní korporace, je mateřskou obchodní korporací, a je-li ovládanou osobou obchodní korporace, je dceřinou obchodní korporací.

Řídící osoba podle § 79 a většinový společník jsou vždy ovládajícími osobami, ledaže ve vztahu k většinovému společníkovi stanoví § 75 jinak. Řízená osoba podle § 79 je vždy ovládanou osobou. Koncern tvoří jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení jinou osobou nebo osobami s řídící osobou.“

Zpráva o vztazích je obvykle součástí výroční zprávy a je sestavována statutárním orgánem ovládané osoby do třech měsíců od skončení účetního období. V případě, že obchodní korporace disponuje kontrolním orgánem (např. dozorčí radou), přezkoumá tento orgán zprávu o vztazích a o výsledcích pak informuje valnou hromadu.

Pokud je ovládající osobou jediný společník, přezkum se nevyžaduje. Zjistí-li kontrolní orgán závady ve zprávě, vyzve statutární orgán k nápravě.

Co je obsahem zprávy o vztazích? Účetní jednotky zde uvádějí zejména tyto informace:

• struktura vztahů mezi ovládajícími a ovládanými osobami,
• úloha ovládané osoby ve skupině a způsob a prostředky ovládání,
• přehled jednání týkající se majetku přesahujícího 10 % vlastního kapitálu v posledním účetním období, která byla učiněna na popud / v zájmu ovládající osoby,
• přehled vzájemných smluv,
• posouzení, zda ovládané osobě nevznikla újma, případně návrhy na vyrovnání,
• zhodnocení výhod, nevýhod a rizik plynoucích ze vzájemných vztahů ve skupině.

Pokud nemá statutární orgán potřebné informace pro vypracování zprávy k dispozici, tuto skutečnost ve zprávě s vysvětlením uvede.