Časové rozlišení výnosů a nákladů v účetnictví účetních jednotek je používáno v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona o účetnictví (dále jen „ZoÚ“): „Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (…).“

Přímo s pojmem časové rozlišení pak pracuje prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví pro podnikatele č. 500/2002, ve které je časovému rozlišení věnován § 13 a § 19. Časové rozlišení je popsáno i v českých účetních standardech ČÚS č. 019.

Často se zaměňuje časové rozlišení nákladů a výnosů s dohadnými účty aktivními a pasivními. Přitom účty časového rozlišení se použijí pouze tehdy, pokud se operace týkají minimálně dvou účetních období a zároveň známe tyto parametry:

• částka – jaká je hodnota nákladu nebo výnosu, který musí být časově rozlišen,
• účel – na co byl či bude vynaložen náklad nebo na základě čeho vznikl či vznikne výnos,
• období – do kterých účetních období a v jakém poměru se musí daný náklad či výnos rozdělit.

Dohadnými položkami se dnes nebudeme zabývat, pouze okrajově poznamenám, že nám obvykle není známa částka a my ji musíme kvalifikovaně odhadnout (typickým příkladem je nevyúčtovaná spotřeba energií).

Pro časové rozlišení nákladů a výnosů slouží následující účty, které lze členit na účty aktivní a pasivní.

381 – Náklady příštích období – aktivní
382 – Komplexní náklady příštích období – aktivní        
383 – Výdaje příštích období – pasivní
384 – Výnosy příštích období – pasivní
385 – Příjmy příštích období – aktivní

381 – Náklady příštích období

Jedná se o uskutečněné výdaje běžného období, které se vztahují k výkonům, které budou přijaty až v následujících účetních obdobích. Jinak řečeno v běžném období se jedná o výdaj a v následujícím období se jedná vždy o náklad.

Typickým příkladem nákladů příštích období je nájemné hrazené předem. Dále se může jednat například o uhrazené nepravidelné leasingové splátky, pojistné hrazené předem či dopředu zaplacené předplatné atd.

Příklad

Účetní jednotka, plátce DPH, obdržela fakturu za nájemné za pronájem kanceláří na dvanáct měsíců ve výši 240 000 Kč bez DPH na období od 1. 3. 2017 do 28. 2. 2018. Účetním obdobím je kalendářní rok.

Daný příklad lze zaúčtovat dvěma způsoby:

Způsob A)
 

Způsob B)
 

382 – Komplexní náklady příštích období

Tento účet účetní jednotka použije tehdy, pokud se výdajové položky vztahují k jednotnému účelu a přitom se týkají příštích období.

Za jednotný účel můžeme považovat například náklad na výzkum a vývoj, na dlouhodobou propagaci či náklady spojené s přípravou dlouhodobé výroby. Věcné zúčtování komplexních nákladů příštích období je nutné provést nejpozději do čtyř let.

Příklad

Účetní jednotka považuje v roce 2017 následující výdaje za výdaje na dlouhodobou propagaci zboží, které se bude prodávat v následujícím účetním období.
 

383 – Výdaje příštích období

O výdajích příštích období hovoříme tehdy, pokud náklady běžného období uhradíme až v období příštím.

Jinak řečeno existuje náklad, který časově a věcně souvisí s běžným obdobím, je známa jeho přesná výše (například na základě sjednané smlouvy), ale účetní jednotka do konce účetního období neobdržela fakturu, proto nelze účtovat danou situaci jako běžný závazek.

Nejběžnějším případem je opět nájemné, tentokrát však hrazené pozadu.

Příklad

Účetní jednotka má pronajatý software, měsíční nájem hradí zpětně. V lednu 2018 obdrží fakturu ve výši 15 000 Kč za prosinec 2017. Účetním obdobím je kalendářní rok.
 

384 – Výnosy příštích období

O výnosech příštích období se účtuje v případě, že je v běžném období přijata platba, která věcně a časově patří do výnosů období následujícího.

Typickými příklady výnosů příštích období je přijatá platba za nájemné uhrazené předem, přijatá platba nepravidelných leasingových splátek, přijatá platba za pojistné apod.

Příklad

Účetní jednotka, plátce DPH, vystavila v červnu 2017 fakturu na nájemné na dva roky dopředu, nájemné činí 5 000 Kč bez DPH měsíčně. Účetním obdobím je hospodářský rok od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2017.
 

385 – Příjmy příštích období

Příjmy příštích období účtujeme v případě, že účetní jednotka do konce účetního období neinkasovala částku, která je však výnosem tohoto běžného období.

Příklad

Účetní jednotka, neplátce DPH, jejímž účetním obdobím je kalendářní rok, pronajímá nebytové prostory. Nájem za prosinec 2017 ve známé výši 17 000 Kč bude vyfakturován a uhrazen až v lednu 2018.
 

Příklad

Účetní jednotka dostala od pojišťovny potvrzení úhrady škody na zboží ve výši 50 000 Kč. Škoda byla způsobena v běžném účetním období živelnou pohromou (rok 2017). Do konce účetního období však nebyla částka ze strany pojišťovny vyplacena.
 

Pozorný čtenář si jistě všiml, že Náklady a Výnosy příštích období podléhají stejnému principu, ovšem z různých stran pohledu – ze strany odběratele (náklady) a ze strany dodavatele (výnosy). Obdobná situace samozřejmě platí i u Výdajů a Příjmů příštích období.

Na závěr si dovolím poznamenat, že existují situace, kdy není v souladu s platnými předpisy nutné používat účty časového rozlišení. A to v případech, jde-li o nevýznamné částky a o pravidelně se opakující výdaje (popřípadě příjmy) za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.

Takový případ se může týkat například pravidelného dlouhodobého předplatného novin či časopisů nebo i nájemného, pokud jsou částky placeny pravidelně, ve stejné výši a je pravděpodobné, že bude takto placeno i nadále.

V programu POHODA správně zařadíte náklady a výnosy do příslušného účetního období prostřednictvím agendy Časové rozlišení.