728 x 90

Rozdílná cena při účetním a daňovém odpisování

Rozdílná cena při účetním a daňovém odpisování

Účetní jednotky jsou zvyklé, že u majetku evidují rozdílné účetní a daňové odpisy, čímž dochází i k jiné výši zůstatkové ceny. Pojďme se ale nyní zaměřit na situaci, kdy je rozdílná dokonce vstupní cena, ze které se účetní a daňové odpisy počítají.

Předně je nutné konstatovat, že rozdílné vstupní ceny souvisí vždy se situacemi, které nenastávají tak často v životě podnikatelského subjektu. Nejběžnější situací jsou různé typy přeměn nebo vkladů obchodního závodu, u nichž dochází k přecenění majetku v rámci účetnictví nástupnické jednotky.

Zatímco daňové odpisování přechází na nástupnickou jednotku (tedy včetně původní vstupní ceny), do účetnictví přechází účetní cena stanovená posudkem v rámci přecenění majetku. Účetní jednotka, na kterou takto přeceněný majetek přechází, pak musí zabezpečit, aby získala veškeré informace o dosud uplatněných daňových odpisech ze stanovené vstupní ceny, protože v rámci svého účetnictví bude vycházet pro účetní odpisování ze zcela jiné vstupní ceny.

Problematika jiného ocenění může také vzniknout u technického zhodnocení, pokud si účetní jednotka v rámci svých účetních předpisů zvolí jinou základnu pro vznik technického zhodnocení, než stanovují daňové předpisy.

U hmotného majetku považují daňové předpisy za technické zhodnocení výdaje, pokud převýší souhrnně za zdaňovací období částku 40.000 Kč, u nehmotného majetku se počítá každé jednotlivé technické zhodnocení nad 40.000 Kč.

V účetnictví ale může být stanovena hranice pro identifikaci technického zhodnocení rozdílně; tím si ale účetní jednotka značně zkomplikuje situaci, protože musí vycházet při odpisování z rozdílných cen při pokračujícím účetním i daňovém odpisování.

Pokud pro účetní odpisy zvolí základnu nižší, než uvádějí daňové předpisy, může pro daňový základ vycházet ze skutečnosti, že výdaje na technické zhodnocení, které by standardně byly běžnými výdaji zdaňovacího období, uplatní formou účetních odpisů tohoto majetku (nikoli jednorázově). Tím by ani nedošlo k rozdílnosti cen pro odpisování.

V případě, že účetní jednotka pro účetní odpisy zvolí základnu technického zhodnocení vyšší, než uvádějí daňové předpisy, už by účetní jednotka musela rozdílnost cen pro odpisování řešit. Pokud si nechce komplikovat svou situaci, je nejvhodnějším řešením stanovit limit a podmínky technického zhodnocení na stejné úrovni, jak je řeší daňové předpisy.

Pokud se tedy účetní jednotka dostane do situace, že pořídí majetek, u něhož je rozdílná cena pro účetní a daňové odpisování, musí zajistit takový systém vedení inventárních knih, aby byly veškeré účetní i daňové předpisy splněny a bylo jednoznačné, které ceny se týkají účetních odpisů a které odpisů daňových.

U daňového odpisování se totiž přebírá nejen původní vstupní cena, ale v odpisování se pokračuje, jako by ke změně vlastníka nedošlo – tedy může dojít k tomu, že pořízení majetku bude prvním rokem pro účetní odpisování, ale např. čtvrtým rokem pro daňové odpisování.

Příklad na rozdíly cen účetního a daňového odpisování

Účetní jednotka A pořídila stroj v hodnotě 120.000 Kč, odpisovaný v 2. odpisové skupině, a zařadila ho 15. 6. 2017 do majetku. Pro účetní odpisy zvolila metodu časového odpisování rovnoměrně po dobu 10 let, po které předpokládá, že bude stroj používat v rámci svého podnikání. Pro daňové odpisy zvolila zrychlené odpisování.

K 1. 1. 2020 (rozhodný den přeměny) došlo k fúzi s účetní jednotkou B, která je nástupnickou jednotkou účetní jednotky A. Při této fúzi došlo k přecenění majetku a závazků a výše uvedený stroj byl oceněn na 72.000 Kč a doba jeho použitelnosti stanovena na 5 let.

Odpisový plán účetní jednotky A:
Účetní odpis = 120 000 / 120 = 1.000 Kč měsíčně, pro rok 2017 počítáno 6 měsíců odpisu

 

Rok Účetní
odpis
Zůstatková
cena
Daňový
odpis
Zůstatková
cena
2017 6 000 114 000 24 000 96 000
2018 12 000 102 000 38 400 57 600
2019 12 000 90 000 28 800 28 800
2020 12 000 78 000 19 200 9 600
2021 12 000 66 000 9 600 0
2022 12 000 54 000    
2023 12 000 42 000    
2024 12 000 30 000    
2025 12 000 18 000    
2026 12 000 6 000    
2027 6 000 0    
Celkem 120 000   120 000  

Odpisový plán účetní jednotky B:
Účetní odpis = 72 000 / 60 = 1.200 Kč měsíčně
Daňový odpis převzat od účetní jednotky A, odpisová cena 28.800 Kč

 

Rok Účetní odpis Zůstatková cena Daňový odpis Zůstatková cena
2020 14 400 57 600 19 200 9 600
2021 14 400 43 200 9 600 0
2022 14 400 28 800    
2023 14 400 14 400    
2024 14 400 0    
Celkem 72 000   28 800  

Na tomto příkladu vidíme, že pro účetní jednotku B představuje vstupní cena majetku pro účetní odpisování hodnotu stanovenou znalcem ve výši 72.000 Kč, byť zůstatková cena byla u účetní jednotky A k 1. 1. 2020 ve výši 90.000 Kč.

Naopak pro daňové odpisy jsou ceny stejné, tedy částka 28.800 Kč, ale účetní jednotka B pokračuje již jen dva roky v odpisování podle odpisového plánu, jaký zvolila účetní jednotka A – zde tedy bude odpisový plán v podstatě překopírován a vychází ze 4. a 5. roku daňového odpisování.

Pro účetní odpisování musí účetní jednotka B stanovit odpisový plán nový, a rok 2020 bude tedy prvním rokem účetního odpisování.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty