Účetní závěrku je povinen sestavit každý, kdo vede účetnictví. Její vymezení a rozsah jsou různé, záleží na velikosti firmy. Například malá společnost s ručením omezeným dělá zkrácený rozsah, protože není tak velká, aby musela mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Naopak plný rozsah musí udělat velká akciová společnost, protože je účetní jednotkou, která má vzhledem ke své zákonem předvídané velikosti povinnost nechat si účetní závěrku sestavit a ověřit auditorem.

Podobné rozdíly jsou také v povinnosti sestavit přehled o peněžních tocích, změnách vlastního kapitálu apod. Veškeré nuance v účetní závěrce však dokáže rozeznat pouze účetní, který s ní má zkušenosti. Proto je výhodné se obrátit na ty, kteří mají „vyšší“ znalosti a zkušenosti.

Jaký je význam účetní závěrky?

Účetní závěrka je jedna ze zásadních a komplexních informací o podniku, které jsou dostupné pro širokou škálu uživatelů. To je stát, banka, věřitelé, investoři a samozřejmě i minoritní akcionáři. Díky ní totiž vyjde najevo, jak se společnosti vlastně daří. Jejím cílem je poskytnout informace nejen o výsledcích dosažených za dané období, ale také o stavu majetku a závazků společnosti.

Pokud jste jednatelem nebo majoritním vlastníkem, který řídí podnik, a podílíte se tím i na rozhodování, získáváte informace většinou pravidelně formou reportů nebo měsíčních výstupů z účetnictví. Přesto i pro vás je účetní závěrka důležitá, protože jen vy jste odpovědní za následující kroky, které z ní vyplývají.

Pozor je třeba dát na spoustu věcí

Je těžké vyspecifikovat, na co si dát při sestavování účetní závěrky větší pozor. Je to různé u malého a velkého podniku, obchodního nebo výrobního podniku, nepočítaje konsolidaci. Účetní závěrka rozhodně nepatří mezi ty snadné úkony, které lze zahrnout pod termín účetnictví, a ne každý účetní umí bezchybnou účetní závěrku se všemi náležitostmi sestavit.

„Zejména je třeba si uvědomit, že je to komplexní dokument o podniku, v němž všechny informace mají svůj účel a jsou vhodně provázány. Proto doporučujeme spolupracovat s účetními, kteří zkušenosti mají, a vyvarovat se tak problémů v okamžiku, kdy nastává období jejího sestavování,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Účetní závěrka je obecnou povinností pro všechny účetní jednotky. Bývá většinou v podobě tzv. „řádné“, tj. jednou za 12 měsíců, kdy jejím zpracováním dojde k uzavření ročního účetního období. Společnosti, které obchodují na burze cenných papírů (emitenti), mají ze zvláštního zákona povinnost sestavovat také „pololetní“ zprávy.

Samozřejmě mohou nastat i situace (např. vyplacení zálohy na podíly na zisku), kdy podnik musí sestavit tzv. „mezitímní“ účetní závěrku, nebo dochází k podnikovým přeměnám, při nichž je sestavována „mimořádná“ účetní závěrka v průběhu roku. Obsah účetní závěrky je vymezen v zákoně o účetnictví a v navazujících účetních vyhláškách dle typu účetní jednotky.

Odpovědný je statutární orgán společnosti

Seznámení a schválení finální podoby účetní závěrky probíhá na zasedání valné hromady, kterou dle zákona musí jednou do roka svolat statutární orgán společnosti. Statutární orgán (jednatelé, představenstvo aj.) nese obecně odpovědnost za účetnictví a z něho vyplývající účetní závěrku, to znamená v ní prezentované výsledky.

Ke schválení účetní závěrky musí dojít nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Pokud je účetní závěrka vypracována k 31. 12., musí být tedy do 30. 6. svolána valná hromada a účetní závěrka schválena.

I když není účetní závěrka schválena, musí být i tak zveřejněna, jinak hrozí pokuta až do výše 3 % netto hodnoty aktiv. Stejně tak nemůže být vyplacen podíl na zisku. Po tomto datu je možné vyplatit již pouze zálohu na podílu na zisku, a to na základě sestavení mezitímní účetní závěrky.

Nejpozději do konce roku následujícího konci účetního období musí být zveřejněna účetní závěrka v obchodním rejstříku (tj. do 31. 12. 2018 u účetní závěrky za rok 2017). Opět však závisí na typu účetní jednotky. Ty velké, auditované, musí tuto svou zákonnou povinnost splnit i o několik měsíců dříve, a to nejdéle do 30 dnů po schválení účetní závěrky, resp. jejím ověření auditorem.