Odpovědnost za vedení účetnictví

V účetní praxi občas dochází k nepříjemným situacím, kdy účetní jednotka během kontroly z finančního úřadu zjistí, že něco účtovala špatně a hrozí určité sankce. V té chvíli přichází na řadu otázka, ze které vstávají vlasy hrůzou na hlavě všem účetním. Kdo nese odpovědnost?

Zákon o účetnictví (dále jen „ZoÚ“) na tuto otázku odpovídá celkem jasně. Odpovědnost za vedení účetnictví, jakož i sestavení účetní závěrky a jejího zveřejnění, nese účetní jednotka, respektive její statutární orgán v případě právnických osob nebo fyzická osoba – podnikatel. Účetní jednotky často pověří vedením svého účetnictví jinou právnickou či soukromou osobu.

Ale pozor, tím se odpovědnosti v žádném případě nezbavují. Pokud dojde tzv. na lámání chleba a finanční úřad uloží účetní jednotce sankci za porušení ZoÚ, ukládá ji účetní jednotce, nikoliv smluvně pověřené externí osobě, která je za vedení účetnictví odpovědná.

Účetní jednotka se poté může na smluvně pověřené externí osobě domáhat náhrady škody. Každá účetní jednotka má tyto případy ve smlouvě ošetřené jinak, je tedy velmi důležité prostudovat smluvní podmínky a od nich se následně odrazit.

Účetní jednotka za správní delikt neodpovídá, pokud prokáže, že bylo vynaloženo veškeré možné úsilí, jenž na ní bylo možné požadovat, aby k porušení právní povinnosti nedošlo. Odpovědnost účetní jednotky za příslušný správní delikt zaniká, pokud o něm Finanční správa nezahájila řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do tří let ode dne, kdy byl tento delikt spáchán.

V případě, že by se jednalo o účetní jednotku bez právní subjektivity, odpovídá za vedení jejího účetnictví včetně sestavení účetní závěrky osoba, které je uloženo sestavit účetní závěrku a osoba jednající jménem účetní jednotky. Nebo to může být také osoba stanovená na základě zvláštního právního předpisu.

Pokuty za porušení zákona o účetnictví

Je-li porušen ZoÚ, pak i pokuty vycházejí z tohoto zákona, konkrétně se jedná o § 37, § 37a, § 37aa a § 37ab. Oprávněným subjektem, který kontroluje dodržování povinností stanovených ZoÚ, je finanční úřad. Ten také pokuty ukládá. Výši sankcí za jednotlivé správní delikty podrobně vymezuje § 37a.

Podle toho, nakolik je porušení ZoÚ závažné, jsou pokuty odstupňovány a členěny do tří skupin. Finanční správa při posuzování výše pokut přihlíží k závažnosti správního deliktu, a to zejména ke způsobu, jakým byl spáchán a k jeho následkům a dále k okolnostem, za nichž byl spáchán. Přičemž každý případ je posuzován individuálně.

Typy pokut dle závažnosti:

1. První skupina pokut do výše 6 % z hodnoty aktiv celkem

Tato skupina pokut představuje trest za ty nejzávažnější správní delikty, kterých se účetní jednotka může dopustit. Jedná se o případy, kdy:

• nevede, případně vůbec nezačne vést účetnictví ode dne svého vzniku do dne zániku, případně u fyzických osob ode dne zahájení činnosti do dne ukončení činnosti, pokud tyto fyzické osoby účtují v soustavě podvojného účetnictví,
• nesestaví účetní závěrku, nevyhotoví výroční zprávu, pokud tuto povinnost má,
• nevede účetnictví a nesestaví účetní závěrku podle IAS/IFRS (mezinárodních účetních standardů), pokud tuto povinnost má.

2. Druhá skupina pokut do výše 3 % z hodnoty aktiv celkem

Delikty, kterých se účetní jednotka dopustí, jsou již mírnější povahy, ale stále poměrně závažné. Jedná se o situace, kdy:

• účetní jednotka sestaví neúplnou účetní závěrku,
• účetní jednotka účetní závěrku sice sestaví, ale nesrozumitelným způsobem a tak, že nepodává věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví a o finanční situaci dané účetní jednotky,
• účetní jednotka neověří účetní závěrku či výroční zprávu auditorem, přestože má tuto povinnost,
• účetní jednotka nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu,
• účetní jednotka poruší povinnost související s úschovou účetních záznamů,
• účetní jednotka vede nesprávné účetnictví.

Vedení nesprávného účetnictví je pojem, který je třeba rozebrat podrobněji. Rozumí se tím porušení povinností stanovených v jednotlivých paragrafech ZoÚ, které nejsou vyjmenované v první skupině pokut. Jde tedy například o situace, kdy účetní jednotka:

• vykázala nesprávnosti při zaznamenání inventurních stavů na inventurních soupisech,
• nesestavila či neaktualizovala účtový rozvrh,
• neúčtuje průběžně a nevyhotovuje účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění příslušných skutečností,
• nedodržuje účetní zásady a principy,
• nevede účetnictví v souladu se stanovenými účetními metodami,
• nedodržuje směrnou účtovou osnovu, případně uspořádání a označování položek účetní závěrky.

3. Třetí skupina pokut – pokuta ve výši 5 000 Kč

Tyto pokuty jsou nejmírnější a spadají sem třeba případy, kdy účetní jednotka nezajistí podmínky pro předávání účetních záznamů.

Podle čeho je pokuta vyměřena

Aby mohla být účetní jednotce vyměřena pokuta, musí být nejprve stanovena základna pro její vyměření. Základnou pro vyměření výše pokuty je hodnota aktiv netto celkem zjištěná z účetní závěrky sestavené za to účetní období, ve kterém k porušení povinností došlo.

Pokud celková hodnota aktiv neodpovídá aktivům zachyceným v účetní závěrce, bude základnou pro stanovení pokuty výše aktiv zjištěná v řízení o uložení pokuty.