Účetnictví

 Účtování dotací na sociální bydlení
Majitel firmy vlastní nemovitost, kterou pronajímá lidem jako sociální bydlení. Na toto bydlení dostává dotace od města. Zbytek doplácejí nájemci. Jak mám zaúčtovat tyto dotace? A je výnos z bydlení osvobozen od DPH?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Pro účtování dotace záleží na účelu poskytnutí dotace – pokud jde o dotace provozní, jedná se o provozní výnos. Pokud by šlo o dotaci na pořízení majetku, bude tato dotace snižovat cenu pořizovaného majetku. Nájem bude osvobozen od DPH bez možnosti uplatnit odpočet DPH na vstupu.
 

 Likvidace společnosti a vypořádání majetku
Společnost s. r. o. zakoupila v roce 1998 byty, které jsou v podstatě jediným majetkem společnosti. Společnost byty pravidelně odepisuje. Nyní chce majitel společnost zrušit a při likvidaci byty převést na sebe (soukromou osobu). Bude se jednat o bezúplatný převod? Majitel uhradí 4% daň z nabytí nemovitosti a 15% daň z příjmu? Vypočítávají se daně z nynější tržní ceny bytů? Co bude v souvislosti s byty platit s. r. o. při likvidaci firmy? Při koupi bytů si nárokovala DPH.

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Smyslem likvidace je vypořádat majetek společnosti, vyrovnat dluhy věřitelům a rozdíl vyplatit společníkům jako podíl na likvidačním zůstatku. Pouze ve společenské smlouvě nebo dohodě společníků je možné vyplatit takový podíl i nepeněžně, tedy převodem nemovitostí na společníka. Ovšem i tento převod považuje Ministerstvo financí za úplatný převod pro účely daně z nabytí nemovitých věcí (zabýval se jím Koordinační výbor v roce 2015, kdy úřad tento svůj názor potvrdil, byť daňový poradce předkládal jiný závěr).

Pro účely daně z příjmů se podíl na likvidačním zůstatku považuje za ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a zdaňují se srážkovou daní 15 % – tedy daň odvádí společnost. Za tento příjem se považuje kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zákona o oceňování majetku a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví – musí tedy dojít k ocenění znalcem a jako položka snižující výpočet srážkové daně bude uvedena zůstatková cena v účetnictví.

Pro účely DPH se za dodání zboží za úplatu považuje také podle § 13 odst. 4 písm. c) vydání podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě, pokud byl uplatněn odpočet daně – ovšem dodání vybrané nemovité věci podle § 56 je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet. Zde by již tedy ke zdanění DPH nemuselo dojít s ohledem na uváděné datum nabytí ani k nutnosti úpravy odpočtu DPH podle § 78 zákona o DPH (dále jen „ZDPH“).
 

 Prodej firemního vozu
V roce 2011 nám leasingová společnost převedla do s. r. o. splacený vůz v hodnotě 1 000 Kč, které jsme zaúčtovali na účet 501003 – hmotný majetek od 1 000 Kč. V současné době již vůz pro firemní účely nevyužíváme a uvažujeme o prodeji. Co jsme povinni udělat z hlediska DPH a daní z příjmu? Je nutné sehnat odhad ceny nebo můžeme prodejní cenu stanovit sami?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Odhad ceny není pro účely prodeje nutný, a to ani v případě, pokud se prodává osobám blízkým (zde je však nutné dodržet cenu obvyklou, proto se někdy pro účely transakcí mezi spojenými osobami znalecký posudek vytváří – aby bylo možné doložit právě cenu obvyklou). Prodej podléhá DPH, pokud se jednalo o automobil, u kterého mohl být nárokován odpočet DPH.
 

 Ukončení podnikatelské činnosti a zbylý materiál
Klient (fyzická osoba, plátce DPH) poskytuje lešenářské služby. V loňském roce nakoupil díly lešení postupně za cca 500 000 Kč. Jedná se o patky a trubky převážně v pořizovací ceně několika stokorun a dále podlážky za 2000 až 4000 Kč. Klient se rozhodl k 31. 12. 2018 ukončit činnost, vybavení postupně rozprodá, větší část nejspíš až po ukončení podnikání. Nevím, jestli musí tyto věci dodanit jako zásoby, nebo je zdaní po ukončení při prodeji jen podle § 10? Musí odvést i DPH?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Z vašeho dotazu je patrné, že díly k lešení má klient stále k dispozici, zřejmě jako zásobu materiálu na skladě. Pokud je bude prodávat před ukončením činnosti, půjde o standardní dodání zboží, kdy musí odvést DPH a uvést i do daně z příjmů podle § 7 ZDP jako příjmy z podnikání. Pokud by tyto zásoby zůstaly na skladě i po ukončení činnosti, upraví poplatník základ daně o cenu nespotřebovaných zásob podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP, a to ve zdaňovacím období roku 2018.

Když dojde k jejich následnému prodeji, do základu daně se zahrne již jen rozdíl, o který prodejní cena převyšuje cenu zásob zahrnutých do základu daně při ukončení činnosti. Pokud v té době bude klient ještě plátce DPH (o zrušení k registraci k DPH musíte požádat, nemusí navazovat na ukončení činnosti podle živnostenského zákona), zdaní prodej zásob standardně jako dodání zboží. Pokud by zásoby měl klient stále na skladě k datu zrušení registrace k DPH, musí podle § 79a, odst. 2 ZDPH snížit nárok na odpočet daně ve výši uplatněného odpočtu daně ze zásob.

Daň z přidané hodnoty

 Poskytnutí služby do Německa
Jsem osoba identifikovaná k dani a poskytl jsem službu do Německa organizaci, která není v Německu plátcem DPH. Musím z fakturované částky odvést DPH? Pokud ano, jak to zaúčtovat v souhrnném hlášení a přiznání k dani. Kontrolní hlášení identifikovaná osoba nevyplňuje?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Pokud půjde o společnost v Německu, která je povinná k dani, ale zatím není plátce DPH (obecně podnikatel, který dosud nebyl registrován k DPH, ale uskutečňuje ekonomické činnosti), pak budete poskytovat služby podle základního pravidla v § 9 ZDPH – nebudete tedy české DPH odvádět (platí za podmínky, že neposkytujete služby, které jste bez ohledu na odběratele povinen zdanit v ČR; např. služby týkající se nemovitosti na území ČR, vstupné na kulturní, sportovní a vědecké akce apod.).

Osoba přijímající služby v Německu se z titulu přijetí takové služby musí zaregistrovat podle tamních zákonů a poskytnout vám své DIČ pro uvedení tohoto plnění do souhrnného hlášení. V daňovém přiznání služby poskytnuté osobě registrované k DPH v jiné zemi uvádíte do řádku 21.
 

 Sazba DPH při demoličních pracích
Jsme stavební firma, plátce DPH. Máme dělat demoliční práce na rodinném domě pro fyzickou osobu nepodnikající. Místo plnění je Česká republika. Jakou sazbu DPH máme uplatnit?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Zákon o DPH umožňuje využít sníženou sazbu daně ve výši 15 % při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo stavbu pro sociální bydlení (záleží na zápisu v katastru nemovitostí, pro jaký účel byla stavba zkolaudována).

Demoliční práce patří pod skupinu stavebních prací, proto je možné uplatnit sníženou sazbu DPH – pro případné doložení správně použité sazby je vhodné zajistit výpis z katastru (alespoň z webu www.cuzk.cz) s příslušnou adresou dané nemovitosti nebo jiný dokument, který jednoznačně prokáže provedení staveb na rodinném domu.
 

 Nárok na odpočet DPH zaplaceného v zahraničí
V červenci 2017 jsem zakoupil v Holandsku nákladní automobil za 1 300 000 Kč a musel jsem tam zaplatit i DPH. V té době jsem ještě nebyl plátcem DPH. Daňovým subjektem jsem se stal 5. 6. 2018. Na finančním úřadě mi bylo sděleno, že o vrácení DPH mohu žádat rok zpětně. Což jsem učinil, ale FÚ mi vše zamítl, že nemám na vrácení DPH nárok. Myslel jsem, že dle § 72, 73, a 79 ZDPH nárok na vrácení mám.

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
V dotazu je uvedeno, že bylo DPH zaplaceno v Holandsku. Toto DPH tedy není možné nikterak nárokovat v rámci českého daňového přiznání, proto byl váš nárok na českém finančním úřadě zamítnut. Informace FÚ o možném nárokování na odpočet DPH u majetku jeden rok zpětně se týká výhradně české DPH u plátců, kteří české DPH odvedli v rámci českého daňového přiznání. Celou hodnotu automobilu včetně holandské DPH tedy máte možnost uplatnit pouze v rámci daně z příjmů formou odpisů, DPH se tato situace v rámci ČR netýká.
 

 Přenesení daňové povinnosti
Firma má montážní zakázku, která je v režimu přenesení daňové povinnosti. Dle smlouvy již vystavila tři zálohy, které byly zaplaceny. Ukončení celé zakázky bude ale až v dalším roce 2019. Musí firma udělat na konci roku 2018 daňovou fakturu k přijatým zálohám, i když se jedná o režim přenesení daňové povinnosti?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
U služeb, které podléhají režimu přenesení daňové povinnosti, se daňový doklad k přijatým platbám nevystavuje nikdy, tedy přijaté zálohy se do přiznání k DPH ani do kontrolního hlášení neuvádí. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí plnění, což někdy u stavebních prací bývá i dílčí plnění podle smlouvy, které se uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách.

Pokud smlouva takové ustanovení neobsahuje, pak nemusíte v roce 2018 žádné plnění do přiznání DPH uvádět. Pokud by ale plnění bylo poskytováno po dobu delší než dvanáct měsíců, pak se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo toto plnění započato. Tedy nejpozději v roce 2019 musíte toto plnění uvést jako zdanitelné, pokud předpokládáme, že již práce byly započaty v roce 2018.

Daň z příjmů

 Uplatnění odpočtu životního pojištění
Od 1. 9. 2010 jsem měla uzavřenou životní pojistku, kterou jsem uplatňovala v daňovém přiznání. Za rok 2010 to bylo pouze za čtyři měsíce, roky 2011, 2012 a 2013 celé, rok 2014 jsem neuplatňovala. 1. 2. 2015 jsem pojistku zrušila a zároveň leden a únor neuplatňovala. Žádné odbytné mi nebylo vyplaceno. Dne 31. 8. 2018 kontrola zjistila, že jsem povinna uplatňované částky zdanit 15 %. Je tento postup správný, není to již promlčené? Pokud to zaplatit musím, mohu žádat o posečkání a na jak dlouho? Platí se správní poplatek při žádosti o posečkání a v jaké výši?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Zdanění dříve uplatněného odpočtu životního pojištění, pokud jste nesplnila podmínky v zákoně, jste měla provést v roce 2015, kdy k zániku pojištění došlo. Lhůta pro vyměření daně za toto období obecně končí tři roky po dni uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za toto období – řádný termín za rok 2015 končil 1. 4. 2016, pokud jste nevyužila prodloužený termín k podání přiznání. V tomto případě tedy byla lhůta dodržena.

Posečkání daně je samostatný institut, o které je možné požádat a uhradit správní poplatek 400 Kč. Postup při podání posečkání daně, odůvodnění a další informace naleznete na webu Finanční správy.

Práce a mzdy

 Uplatnění slevy na dani na studenta
Příští rok bych chtěla brigádně pracovat pouze do 30. 4. a poté bych si chtěla co nejdříve najít brigádu novou. Mám na začátku roku 2019 podepisovat prohlášení poplatníka k dani a přidávat potvrzení o studiu kvůli daňové slevě na studenta? Nebo tohle všechno mám udělat až na nové brigádě? Nebo jde staré prohlášení i uplatnění slevy na studenta (vztahující se k brigádě trvající do 30. 4. 2019) nějak zrušit? Jak mám prosím postupovat v tomto případě?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Prohlášení může mít poplatník podepsané vždy jen u jednoho zaměstnavatele v jednom měsíci. Pokud byste prohlášení na první brigádě nepodepsala, nemohla byste uplatnit slevy na dani při měsíčním zpracování mezd. Podpis prohlášení na začátku roku 2019 u prvního zaměstnavatele bych vám doporučovala.

Pokud následně ukončíte zaměstnání k 30. 4. 2019, můžete od května 2019 podepsat prohlášení u nového zaměstnavatele, a slevy na dani si tak uplatníte v každém měsíci roku 2019 hned, nemusíte čekat na roční zúčtování daně.

Důležité je ohlídat, aby nebylo prohlášení poplatníka podepsáno ve stejném měsíci u dvou zaměstnavatelů současně, pokud by se brigády překrývaly – to lze případně řešit tak, že první prohlášení u prvního zaměstnavatele ukončíte vyplněním formuláře na druhé straně ve změnové části. U nového zaměstnavatele pak můžete na další měsíc podepsat nové prohlášení poplatníka.
 

 Společensky účelné pracovní místo
Manželka je v evidenci úřadu práce a v rámci rekvalifikace bere podporu, což vím, že se zahrnuje do vlastních příjmů manželky (kdybych si ji chtěl odečíst). Nevím ale, zda se do vlastních příjmů zahrnuje i příspěvek úřadu práce na zřízení společensky účelného pracovního místa? Budu moc uplatnit odpočet na manželku, či nikoliv?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Příspěvek úřadu práce na zřízení společensky účelného pracovního místa souvisí především se zaměstnavatelem, který je jeho příjemcem. Ze své podstaty tedy nejde o příspěvek konkrétní fyzické osobě (pokud není OSVČ, která chce pracovní místo zřídit), byť by ta byla uvedena jako zaměstnanec, na kterého zaměstnavatel čerpá tento příspěvek. Pro účely uplatnění slevy na vyživovanou manželku podle ZDP se tedy příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa nezahrnuje.

Ostatní

 Pronájem nemovitosti
Je možné po darování nemovitosti synovi (bytový dům s nebytovými prostory) podepsat se synem smlouvu o pronájmu celé této nemovitosti a pronajímat ji, i když už mně nebude patřit? A pokud to je možné, kolik bude přiměřená částka za pronájem s ohledem na finanční úřad?

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Pronajímat nemovitost může vlastník nemovitosti, tedy ve vámi popsaném případě by byla sepsána nájemní smlouva mezi vámi jako nájemcem a synem jako pronajímatelem. Pokud si do smlouvy zároveň uvedete, že můžete nemovitost pronajímat dále, pak následně budete vy uzavírat smlouvy s podnájemníky. Mezi osobami blízkými, kam patří i rodinní příbuzní, musí být dodržena cena obvyklá, pokud není zdůvodněna jiná cena. Za cenu obvyklou se považuje cena, které by byla sjednána mezi nezávislými osobami za stejných podmínek.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.