Vláda dne 5. 10. 2020 schválila návrh věcného záměru nového zákona o účetnictví. Návrh je z dílny Ministerstva financí a měl by přinést moderní a systémovější přístup v účetnictví. Na jeho přípravě se dlouhodobě podíleli také zástupci všech členů Národní účetní rady, tj. zástupci Komory auditorů ČR, Komory daňových poradců ČR, Svazu účetních ČR a Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze.

Modernizovaný zákon o účetnictví bude reagovat jak na mezinárodní trendy, tak i na razantní rozvoj informačních a komunikačních technologií v oblasti účetnictví. Návrh zákona o účetnictví by měl být předložen do 30. června 2022.

Na přijetí nového zákona si tedy ještě počkáme minimálně do roku 2022. Navrhuje se, aby zákon o účetnictví nabyl účinnosti alespoň dvanáct měsíců po vstupu nového zákona v platnost, vždy však od 1. ledna. Ministerstvo financí se vyjádřilo v tom smyslu, že považuje za důležité stanovení dostatečně dlouhé doby na seznámení účetních jednotek s novou právní úpravou, která bude na půdorysu věcného záměru nového zákona o účetnictví vytvořena.

Je ale dobré vědět o tom, že na poli účetnictví se chystá, i za podpory odborné veřejnosti, nezanedbatelná změna.

Věcný záměr je dokumentem, který vysvětluje důvody, proč je navrhováno zpracování nového zákona o účetnictví, který by stávající zákon o účetnictví nahradil, a představuje nové schéma prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu.

Dnešní dynamická doba totiž přináší v rámci ekonomického života účetních jednotek řadu nových situací, které nelze stávající právní úpravou jednoznačně řešit. Nová zákonná úprava by tento vývoj měla nejen odrážet, ale pokud má být relativně trvalá, měla by do určité míry též předjímat jeho vývoj v budoucnosti.

Nový zákon by měl nahradit stávající zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.). Taktéž by měly být zrušeny stávající prováděcí právní předpisy k zákonu (vyhlášky) a nahrazeny novými v jiné struktuře a náplni. Navíc přibude nařízení/usnesení vlády k úpravě výroční zprávy v jiných právních předpisech. Souběžně dojde ke změně zákona o daních z příjmů a všech právních předpisů upravujících výroční zprávu.

V případě Českých účetních standardů se navrhuje vydání několika sad Českých účetních standardů, které budou v zásadě kopírovat navrhovaný rozsah prováděcích předpisů, tj. např. sloučení Českých účetních standardů pro všechny podnikatelské účetní jednotky a nestátní neziskové organizace do jedné sady standardů. Současně se navrhuje i optimalizace vlastního obsahu a struktury jednotlivých standardů.

Dále se předpokládá, že České účetní standardy zůstanou pro účetní jednotky ve veřejném sektoru (vybrané účetní jednotky) závazné. Použití Českých účetních standardů by pro ostatní účetní jednotky nebylo závazné. České účetní standardy by měly metodický charakter a byly by podpůrným nástrojem pro dosažení věrného a poctivého obrazu.

Navrhovaný koncepční rámec

Navrhuje se, aby zákon o účetnictví obsahoval cíle účetnictví, definice základních pojmů a jednotlivých prvků účetní závěrky a vymezení základních předpokladů a zásad. Tyto koncepční prvky by koncepční rámec dále blíže specifikoval a rozváděl. Jedná se o dlouhodobý požadavek odborné veřejnosti, který přispěje k vyšší právní jistotě účetních jednotek při podávání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v účetní závěrce. A to tím, že všechny základní principy budou na jednom místě přímo v zákoně o účetnictví, a ne roztříštěné v účetní legislativě, jak je tomu dosud.

Zároveň se předpokládá, že by existoval jeden koncepční rámec pro všechny účetní jednotky. Navrhovaný koncepční rámec by měl vycházet ze stávajícího koncepčního rámce IFRS (mezinárodních účetních standardů). V navrhovaném koncepčním rámci by byla uvedena všechna specifika pro NNO (nestátní neziskové organizace) a účetní jednotky veřejného sektoru (vybrané účetní jednotky), kdy by se vycházelo z koncepčního rámce IPSAS (mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor).

Koncepční rámec by tak měl zajistit jasný přístup k řešení účetních otázek na bázi moderní účetní teorie, nikoli na bázi výkladů státní správy. Přijetí koncepčního rámce by mělo vést k lepšímu pochopení cílů nejen účetnictví, ale i samotné účetní závěrky a jejímu kvalitnějšímu využití externími uživateli (majiteli, investory, bankami atd.). To by se mělo promítnout i do většího tlaku na její kvalitní přípravu vedením účetní jednotky.

Dále si uvedeme konkrétně některé významné změny, které se chystají, a to zejména ty, které se budou týkat menších firem.

Účetní jednotky

Nepočítá se zásadní změnou v taxativním výčtu účetních jednotek. Navrhuje se, aby v případě fyzických osob byly účetní jednotkou pouze:

• fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis, popř. se zapisují do obchodního rejstříku,
• fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
• fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity), pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou jako účetní jednotka podle zákona o účetnictví.

V současné době platí pro povinnost fyzické osoby vést účetnictví hranice ve výši 20 mil. Kč. Žádná taková hranice by již v zákoně uvedena nebyla.

Návrh zákona počítá se zachováním velikostních kategorií podnikatelských účetních jednotek, tj. mikro, malá, střední a velká účetní jednotka, a skupin účetních jednotek, tj. malá, střední a velká skupina v případě podnikatelských účetních jednotek. Zároveň se nepředpokládá změna ve výši hodnotových kritérií.

Co se týká kategorizace u nestátních neziskových organizací, zde by hodnotová kritéria byla stanovena odlišně od podnikatelských účetních jednotek. Jedním z kritérií by mohl být objem přijatých nebo spravovaných veřejných prostředků.

Osvobození z povinného auditu zůstane zachováno pro vybrané účetní jednotky a u mikro účetních jednotek.

Podvojné a hotovostní účetnictví

Návrh předpokládá, že všechny účetní jednotky by primárně vedly podvojné účetnictví. Nicméně by bylo některým účetním jednotkám, po splnění určitých kritérií, umožněno vést hotovostní účetnictví. Hotovostním účetnictvím bude nazýváno to, co jsme doposud znali jako jednoduché účetnictví.

Záměrem věcného záměru zákona je zjednodušit požadavky na účetní závěrku pro mikro a malé účetní jednotky a zvýšit požadavky na účetní závěrku u subjektů veřejného zájmu a dalších velkých účetních jednotek. Zároveň se navrhuje také u nestátních neziskových organizací s nižším veřejným zájmem na poskytování informací o jejich hospodaření výrazné zjednodušení požadavků na jejich účetní závěrku.

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

V oblasti regulace však nabývají na stále větším významu mezinárodní účetní standardy (IFRS) a mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor (IPSAS), které reflektují aktuální mezinárodní trendy a případně též ekonomický vývoj.

Bylo by vhodné, aby právní předpisy upravující účetnictví nevytvářely překážku pro volný pohyb zboží, služeb a kapitálu, příp. nesnižovaly konkurenceschopnost nebo jakkoli nediskvalifikovaly rezidenty na evropském nebo celosvětovém trhu. V nové účetní legislativě se navrhuje použití mezinárodních účetních standardů IFRS, které byly přijaty na úrovni Evropské unie pro vybrané společnosti, které podléhají dohledu České národní banky a působí na finančním trhu.

Navrhovanou změnu je však nezbytné provázat se změnou v zákoně o daních z příjmů. Předpokládá se opuštění stávajícího postupu, kdy účetní jednotky s IFRS-EU musí přetransformovat hospodářský výsledek dle IFRS-EU na výsledek hospodaření podle českých účetních předpisů, který je následně východiskem pro základ daně z příjmů. Výsledek hospodaření, zjištěný podle těchto standardů, by měl být využit i pro stanovení základu daně z příjmů.

Účetní závěrka a funkční měna

Navrhuje se, aby prováděcí právní předpis kromě obsahového vymezení a uspořádání účetní závěrky upravoval i formální náležitosti účetní závěrky.

Dle stávající úpravy se účetní závěrka, resp. konsolidovaná účetní závěrka sestavuje v českých korunách. Nově budou moci účetní jednotky použít jinou měnu, než je koruna česká, pokud je to relevantní pro jejich uživatele. Jedná se o zavedení tzv. funkční měny, kterou je měna pro účetní jednotku efektivní a převažující pro její transakce.

Tato navrhovaná změna by však byla umožněna pouze v případě, že by došlo souběžně ke změně v daňových zákonech, aby tak nedocházelo k mnohonásobné administrativní zátěži.

Vedení účetnictví, inventarizace

V rámci nové koncepce nejsou zamýšleny významné změny v ukládání povinností vést účetnictví. Nicméně koncept navrhované úpravy této části je pojat nově a moderněji, tak aby reagoval na rozvoj IT systémů.

Návrh předpokládá zachování stávajících forem účetních záznamů (listinná, technická nebo smíšená forma). Primárně praxe směřuje k masivnímu používání účetních záznamů v technické formě.

S ohledem na zveřejňování účetních závěrek se navrhuje, aby byla vytvořena například XML, resp. XBRL taxonomie, tj. definice elektronické podoby účetních závěrek. Tohoto standardu by mohly využívat všechny subjekty, které pracují s těmito daty – např. finanční úřady, Český statistický úřad, veřejný rejstřík, burza cenných papírů, centrální banka nebo ratingové agentury.

Účetní jednotky by tak postupně mohly být zbaveny duplicitních povinností, které vyplývají z toho, že tytéž údaje, ale v jiné podobě a formátu, jsou dnes předávány finančnímu úřadu, Českému statistickému úřadu a veřejnému rejstříku.

Návrh zákona předpokládá, že by mělo dojít ke změně struktury průkaznosti účetního systému tak, aby primárně došlo k ověření skutečnosti a identifikaci osoby, která tak učinila.

V případě úschovy účetních záznamů se navrhuje prodloužení lhůty zejména pro prokázání zůstatků účtů inventurními soupisy z 5 let na 10 let, tj. na lhůtu shodnou se lhůtou stanovenou pro archivaci účetní závěrky.

Co se týká inventarizace, návrh předpokládá, že bude vydána prováděcí vyhláška s působností na všechny účetní jednotky. Prováděcí vyhláška by měla poskytnout návodnou odpověď na otázku, jak organizačně zajistit proces provedení inventarizace, aby byly naplněny požadavky zákona.

Zveřejňování účetní závěrky

V současné době značná skupina povinných subjektů účetní závěrku do veřejného rejstříku úmyslně nepředává, a to i při vědomí všech hrozících sankcí.

Jako možný prostředek pro zvýšení motivace účetních jednotek vedoucí ke zveřejnění účetní závěrky se nabízí u některých účetních jednotek zveřejňování pouze agregovaných informací nebo vybraných ukazatelů představujících finanční zdraví společnosti. Zároveň by bylo vhodné realizovat předávání účetních závěrek v elektronické podobě do veřejných rejstříků prostřednictvím správce daně.

Na závěr

Vzhledem k tomu, že hodně z uvedených změn má přesah do zákona o daních z příjmů, mělo by dojít zároveň k novelizaci tohoto zákona. Záměrem je, aby všechny tyto právní úpravy představovaly kompaktní a fungující celek.