Nejprve připomeneme, že daňovou evidenci může vést pouze podnikatel – fyzická osoba a obchodním majetkem takového podnikatele jsou všechny majetkové hodnoty (majetek k dlouhodobému užívání v podnikání, zásoby, pohledávky, cenné papíry apod.), které jsou uvedeny v daňové evidenci.

Tato náhrada škody představuje příjem pro podnikatele, který je v souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona o dani z příjmů (dále jen „ZDP“) příjmem zdanitelným. Jde o náhradu škody způsobenou na majetku, který byl v době vzniku škody zahrnut do obchodního majetku.

Pokud podnikateli vznikne škoda, jde o újmu, která se projeví ve zvýšených výdajích na odstranění této újmy. A náhrada škody představuje kompenzaci těchto zvýšených výdajů. Další výklad bude proveden na modelovém příkladu.

Zadání výkladového příkladu

Podnikatel A vedoucí daňovou evidenci má v obchodním majetku automobil, který má havarijní pojištění. Na tomto automobilu došlo ke škodní události, poškozený automobil podnikatel nechal opravit u podnikatele B, který je plátcem DPH. Cena za opravu automobilu činí 121 000 Kč (včetně 21 % DPH). Pojišťovna hradí 95 % celkových nákladů na opravu. Zbylých 5 % představuje spoluúčast vlastníka automobilu – podnikatele A.

Další okolnosti příkladu se budou lišit podle jednotlivých variant, které budou rozebrány v následujícím textu.

Varianta A: Podnikatel A je neplátcem DPH a pojišťovna poskytuje peněžní náhradu škody přímo podnikateli A

Podnikatel A je neplátcem DPH, proto jej oprava automobilu skutečně stojí 121 000 Kč, neboť si nemůže nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty obsažené v ceně opravy. Jelikož je automobil v obchodním majetku podnikatele A a předpokládáme, že jej 100% používá pro podnikání, pak celý výdaj na opravu automobilu je výdajem daňovým podle § 24 odst. 1 ZDP za pomoci výkladu § 25 odst. 1 písm. u) ZDP. Náhrada škody od pojišťovny bude zdanitelným příjmem, který představuje v souladu se zadáním této varianty peněžní transakci v daňové evidenci.

Řešení této varianty v daňové evidenci obsahuje tabulka 1.

Tab. 1: Varianta A – zobrazení souvisejících peněžních transakcí v daňové evidenci podnikatele A
 

Poskytnutí pojistného plnění od pojišťovny nepodléhá režimu DPH, neboť nejde o úplatu za poskytnuté zboží či služby. Jelikož je podnikatel neplátcem DPH bez možnosti nárokovat odpočet DPH z ceny opravy, pojistné plnění ve výši 95 % se stanovuje z celkové ceny za opravu včetně DPH.

Konečný dopad do základu daně z příjmů je jeho snížení o 6 050 Kč, což představuje 5 % celkových výdajů za opravu, které představují spoluúčast podnikatele A na nákladech za škodní událost.

Varianta B: Podnikatel A je plátcem DPH a pojišťovna poskytuje peněžní náhradu škody přímo podnikateli A

Tato varianta se od předchozí varianty A liší pouze v tom, že podnikatel A je plátcem DPH. Pokud předpokládáme, že podnikatel A, jako plátce DPH, realizuje pouze plnění zdanitelná s povinností odvádět daň na výstupu, popř. sice osvobozená plnění, ale s nárokem na odpočet daně (např. dodání zboží a poskytování služeb do zahraničí za splněných podmínek), pak má podnikatel A z přijatého zdanitelného plnění od servisu nárok na odpočet daně. Oprava automobilu jej tak skutečně stojí pouze 100 000 Kč, neboť 21 000 Kč dostane od státu při uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu v daňovém přiznání.

Z výše uvedeného vychází i poskytnutá náhrada od pojišťovny, která se v tomto případě bude odvíjet od ceny za opravu v úrovni bez DPH. Řešení této situace v daňové evidenci podnikatele A ukazuje tabulka 2.

Tab. 2: Varianta B – zobrazení souvisejících peněžních transakcí v daňové evidenci podnikatele A
 

V této situaci reálně stojí podnikatele A spoluúčast na řešení pojistné události 5 000 Kč, tj. 5 % z hodnoty opravy v úrovni bez DPH.

Varianta C: Podnikatel A je neplátcem DPH a pojišťovna poskytuje náhradu škody prostřednictvím přímé úhrady faktury dodavateli opravy – podnikateli B

V praxi velmi často probíhá poskytnutí náhrady škody od pojišťovny způsobem, že pojišťovna přímo hradí fakturu za opravu dodavateli, poskytovateli opravy. Tím je zajištěno, že náhrada škody je skutečně použita na úhradu opravy a nákladů, které souvisejí se škodní událostí. Podnikatel, jenž má nárok na náhradu škody, tak doplatí dodavateli opravy případně zbylou část dluhu, pokud náhrada od pojišťovny nepokryje celou hodnotu opravy.

Výše uvedené se v daňové evidenci podnikatele A zobrazí způsobem, jak ukazuje následující tabulka 3.

Tab. 3: Varianta C – zobrazení souvisejících peněžních a nepeněžních transakcí v daňové evidenci podnikatele A
 

Jak je patrné z předchozí tabulky, dopad do základu daně z příjmů je stejný jako u varianty A. Což je logické a musí to tak být, protože podstata ekonomických transakcí, částky ani situace podnikatelů se nezměnila. Rozdíl je jen v tom, že přijatá náhrada škody na úhradu faktury za opravu se neprojeví v toku peněz podnikatele A, nicméně v daňové evidenci je třeba toto zohlednit. Proto se využije zaevidování do nepeněžního deníku. Důležité je, aby zobrazení v daňové evidenci podnikatele A proběhlo v souladu se zákonem o daních z příjmů a aby byl zaznamenán zdanitelný příjem – přijatá náhrada škody způsobené na obchodním majetku podnikatele a daňový výdaj – úhrada faktury za opravu.

Varianta D: Podnikatel A je plátcem DPH a pojišťovna poskytuje náhradu škody prostřednictvím přímé úhrady faktury dodavateli opravy – podnikateli B

V této variantě vycházíme ze stejných podmínek jako u varianty C s tím rozdílem, že tentokrát je podnikatel A plátcem DPH. Správné zobrazení této situace v daňové evidenci obsahuje následující tabulka 4.

Tab. 4: Varianta D – zobrazení souvisejících peněžních a nepeněžních transakcí v daňové evidenci podnikatele A
 

Zde, stejně jako při variantě B, poskytuje pojišťovna plnění ve výši 95 % z hodnoty opravy v úrovni bez DPH, neboť částka DPH obsažena v ceně opravy od servisu (21 000 Kč) bude podnikateli A vrácena státem prostřednictvím uplatnění nároku na odpočet daně. Podnikatel A tedy doplácí servisu celkovou částku 26 000 Kč, z toho 5 000 Kč představuje doplatek hodnoty opravy v úrovni bez DPH (spoluúčast), proto jde o výdaj daňový, zatímco částka 21 000 Kč je úhradou DPH z faktury za opravu automobilu, jejíž vrácení bude podnikatel A jako plátce DPH nárokovat prostřednictvím daňového přiznání k DPH, proto se v peněžním deníku zobrazí jako výdaj neovlivňující základ daně z příjmů.
 

V programu POHODA v daňové evidenci je možné situaci řešit následovně. Fakturu za spoluúčast zadáte v plné výši v nabídce Fakturace/Přijaté faktury. Poté provedete částečnou likvidaci ve výši skutečně uhrazené hodnoty. V případě, že vedete daňovou evidenci, je možné hodnotu hrazenou pojišťovnou zlikvidovat i bez vazby – u příslušné faktury zvolíte záložku Likvidace. Na této záložce vyberete přes pravé tlačítko myši povel Likvidace bez vazby. V zobrazeném dialogovém okně doplníte datum a částku likvidace a zvolíte povel Zlikvidovat. Další možností je vystavit pohledávku v nabídce Fakturace/Ostatní pohledávky na úhradu škody od pojišťovny a tuto Ostatní pohledávku poté zlikvidujete v Interních dokladech vzájemným zápočtem s Přijatou fakturou. Předkontaci konzultujte. Odkaz na řešení této situace naleznete v našem FAQ Obdrželi jsme fakturu za plnění z havarijního pojištění. Z této faktury budeme hradit pouze výši DPH. Jak máme v programu POHODA postupovat?.

Stručné shrnutí – zobrazení náhrady škody od pojišťovny v daňové evidenci

Ve všech uvedených variantách byla řešena stejná ekonomická podstata, vždy šlo o zobrazení náhrady škody, která byla z pohledu ZDP zdanitelným příjmem, a škodou byly dodatečné výdaje, které podnikateli vznikly v důsledku odstranění následků této škody opravou majetku.

Pokud se tedy ekonomická podstata transakcí nemění, nemělo by se lišit zobrazení v daňové evidenci, resp. dopad do základu daně z příjmů jen z toho důvodu, že pojišťovna poskytuje náhradu škody přímo podnikateli v peněžní formě nebo za podnikatele ve stejné výši hradí jeho dluh u dodavatele.

V případě, že pojišťovna hradí dluh za podnikatele přímo dodavateli opravy majetku, jedná se o transakce v peněžním deníku podnikatele „neviditelné“, ale je třeba je v daňové evidenci zobrazit, proto se využije zaevidování prostřednictvím nepeněžních transakcí v nepeněžním deníku.

Článek vznikl ve spolupráci s Katedrou ekonomických studií Vysoké školy polytechnické Jihlava pod odbornou garancí Ing. Markéty Lexové, Ph.D.

Související články:
Provozní a investiční dotace v daňové evidenci podnikatele – FO
Přijetí příspěvku z veřejného rozpočtu v daňové evidenci