Účty časového rozlišení (381, 383, 384, 385) – slouží k zachycení nákladů a výnosů v tom období, s nímž věcně a časově souvisejí. Pro jejich použití musí být splněny tři podmínky:

1. musíme znát jejich účel,
2. musíme vědět, se kterým obdobím souvisejí,
3. známe částku.

Dohadné účty (388, 389) – slouží k zachycení případů, kdy nemusíme znát přesně období vypořádání transakce nebo častěji přesnou částku, kterou ale kvalifikovaně co nejpřesněji odhadujeme.

Tab.: Účty časového rozlišení a dohadné účty
 

381 – Náklady příštích období

Na tomto účtu účtujeme o výdajích běžného období, které se ale týkají nákladů věcně a časově spadajících do období příštích. Pohyb (výdej) peněz tedy už proběhl, ale období, kterého se tento výdaj týká, ještě nenastalo.

Na konkrétní účet nákladů (účtová třída 5) účtujeme tedy až v některém z následujících období, zatímco v běžném období vynaložené prostředky účtujeme „pouze“ na účet 381.

Nejčastěji takto účtujeme např. o nájemném placeném předem, pojistném placeném předem, nejrůznějším předplatném atd.

Zůstatek účtu 381 potom vykazujeme v rozvaze v položce aktiv „D.1 Náklady příštích období“. Alternativně lze od účetní závěrky za rok 2018 vykazovat v položce aktiv „C.II.3.1 Náklady příštích období“.

Příklad 1

V prosinci 2017 jsme přijali fakturu na nájemné na dva roky dopředu (na rok 2018 a 2019) – měsíční nájem činí 1 000 EUR.

Fakturu máme zaúčtovanou následujícím způsobem:
 

Úhrada byla provedena 15. 12. 2017:
 

Bude zůstatek na účtu 381 podléhat vyčíslení kurzového rozdílu ke dni účetní závěrky – tedy k 31. prosinci? Peněžní tok v cizí měně již nastal. Tento tok peněz již byl přepočítaný a zaúčtovaný v českých korunách. Účet 381 se dále bude již jen rozpouštět do nákladů v daných účetních obdobích.

Žádné kurzové rozdíly tedy ke konci roku již počítat nebudeme – náklady příštích období nemají charakter pohledávky v cizí měně – a není s nimi tedy spojeno kurzové riziko, které bychom museli eliminovat v účetnictví právě přepočítáním aktuálním kurzem k datu účetní závěrky.

383 – Výdaje příštích období

Tento účet použijeme v situaci, kdy výdaj (peněz) v běžném období neproběhl (proběhne v některém z následujících období), ale náklad se věcně a časově týká právě tohoto běžného období. Musí se jednat o částky, jejichž výši známe a známe samozřejmě i účel, na který budou vynaloženy.

Účtujeme zde nejčastěji např. o nájmu, který platíme pozadu.

Zůstatek účtu 383 vykazujeme v rozvaze v položce pasiv „D.1. Výdaje příštích období“. Nebo od roku 2018 v „C.III.1. Výdaje příštích období“.

Příklad 2

Máme pronajatý stroj – fakturace probíhá měsíčně (500 EUR) vždy tři měsíce pozadu. Nájem za listopad 2017 byl fakturován tedy až 28. 2. 2018.
 

Bude ke konci roku výdej příštího období v podobě nájmu za listopad 2017 podléhat přepočtu kurzovému rozdílu? Výdej příštích období má podobu závazku v cizí měně, a proto ho musíme ke konci roku přepočítat příslušným kursem ČNB.
 

384 – Výnosy příštích období

Účet 384 použijeme pro případy příjmů, které dostaneme v běžném účetním období, ale věcně a časově patří až do období následujících.

Jedná se často např. o nájemné přijaté předem.

V rozvaze vykazujeme v položce pasiv „D.2. Výnosy příštích období“. Od roku 2018 alternativně taky v „C.III.2 Výnosy příštích období“.

Příklad 3

1. 10. 2017 jsme vystavili fakturu na nájem za období 10/2017 – 3/2018 (měsíční nájemné činí 250 EUR). Nájemné nám bylo proplaceno 31. 10. 2017.
 

Jak je to s výpočtem kurzového rozdílu k 31. 12. na účtě 384? Výnosy příštích období nemají charakter závazku v cizí měně, pohyb peněz už byl uskutečněn a žádný kurzový rozdíl k rozvahovému dni již počítat nebudeme.

385 – Příjmy příštích období

Zde účtujeme o položkách, které jsme ještě v běžném období nepřijali (nebylo nám zaplaceno), ale výnos věcně a časově do běžného období patří.

Může se jednat např. o odměny/provize, provedené práce – které ještě nebyly vyúčtované, i když byly provedené v běžném období.

Vykazujeme v rozvaze v aktivech v položce „D.3. Příjmy příštích období“ nebo od roku 2018 v položce „C.II.3.3. Příjmy příštích období“.

Příklad 4

Pronajímáme prostory a podle smlouvy fakturujeme nájem měsíčně vždy zpětně až po třech měsících.

Nájem za listopad 2017 tedy fakturujeme až 28. 2. 2018.
 

Jak budeme postupovat na konci roku? Budeme počítat (a účtovat) kurzový rozdíl k příjmu příštího období? Tento příjem příštích období má charakter cizoměnové pohledávky, a proto pro výpočet kurzových rozdílů platí stejná pravidla jako u jiných pohledávek v cizích měnách – kurzový rozdíl tedy ke konci roku počítáme a účtujeme o nich.
 

388 – Dohadné účty aktivní

Účtování na dohadných účtech využíváme v situacích, kdy účtujeme o částkách jejichž výši přesně ani neznáme – a kvalifikovaně ji odhadujeme.

Učebnicovým příkladem účtování na tomto účtu je např. pohledávka za pojišťovnou – kdy očekáváme pojistné plnění – ale neznáme ještě přesnou výši a ani nevíme, kdy přesně pojišťovna plnění přizná (a zaplatí).

V rozvaze vykazujeme v aktivech v položce „C.II.2.4.5. Dohadné účty aktivní (krátkodobé)“ nebo „C. II.1.5.3. Dohadné účty aktivní (dlouhodobé)“.

Příklad 5

Při přepravě na Slovensku nám v roce 2016 vznikla škoda, kterou řešíme se slovenskou pojišťovnou. Do konce roku 2016 nebyla situace vyřešena, ale bylo velmi pravděpodobné, že náhrada škody se bude pohybovat okolo 1 000 EUR.
 

Situace se však zkomplikovala a řešení pojistné události se protáhlo, a ani ke konci roku 2017 nebyla náhrada vyplacena. Ale je velmi pravděpodobné, že škoda bude nakonec uznána, a to právě ve výši 1 000 EUR.

Měli bychom tedy k 31. 12. 2017 tuto dohadnou položku přepočítat kurzem k rozvahovému dni? Dohadná položka aktivní je pohledávkou v cizí měně za pojišťovnou – tedy pohledávkou jako je každá jiná. Tato dohadná položka by tedy měla být přepočítána kurzem k rozvahovému dni.
 

389 – Dohadné účty pasivní

Zde účtujeme položky, které se stanou v dalších obdobích náklady, ale jejich výši přesně neznáme, opět jen kvalifikovaně odhadujeme.

V rozvaze vykazujeme v pasivech v položce „C.II.8.6. Dohadné účty pasivní (krátkodobé)“ nebo „C.I.9.2 Dohadné účty pasivní (dlouhodobé)“.

Příklad 6

Účetní jednotka ví o nákladech ze zahraniční, na které by měla dostat fakturu – ale prozatím ze zahraniční nepřišla (a nebyla tedy ani zaplacena). Účtované náklady by se měly pohybovat kolem 10 000 EUR.

Na konci roku tedy zaúčtuje pasivní dohadnou položku:
 

Stejně tak jako u dohadných položek aktivních, je třeba i k dohadným účtům pasivním tvořit kurzové rozdíly. Pokud tedy faktura nedorazí ani do konce roku 2018 – opět budeme muset vyčíslit kurzový rozdíl a ten zaúčtovat (563/389 nebo 389/663).