Abyste jako účetní předešli případným nepříjemnostem, je důležité si před začátkem spolupráce klienta pečlivě zkontrolovat.

„A to nejen „tváří v tvář“, ale třeba i ofocením občanského průkazu či jiného ID dokladu. K ofocení samozřejmě potřebujete souhlas dané osoby s poskytnutím údajů,“ podotýká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Zároveň byste měli od klienta obdržet uspokojující odpovědi na všechny nestandardní aktivity či transakce, které se vymykají předmětu činnosti jeho podnikání. „Jen tak budete svou profesi vykonávat opravdu profesionálně,“ dodává Libor Vašek.

Hlavní faktory, na které by si účetní měli dát pozor:

• vysoké příjmy a výdaje na bankovním účtu, které probíhají v hotovosti a bezprostředně po připsání prostředků, ačkoliv tomu neodpovídá sociální situace jednatele,
• neschopnost poskytnout součinnost při kontrole podkladů pro účetnictví,
• majitel účtu je z rizikové destinace,
• za jednatele jedná někdo jiný, případně je zřejmé, že jednatel společnosti není samostatně schopen vykonávat a řídit podnikatelskou činnost společnosti,
• za klienta jednají zahraniční osoby, které nemají žádnou vazbu na Českou republiku, a není zjevný důvod, proč chtějí podnikat právě zde,
• vysoké osobní vklady hotovosti do společnosti nebo vysoké dary v hotovosti,
• účetní případy neodpovídající předmětu činnosti daňového subjektu,
• úhrady za dodávky zboží a služeb v hotovosti od subjektů, které zjevně nemohou disponovat takovým objemem peněžních prostředků,
• postupné rozpouštění nelegálně získaných peněz (např. vysoké obraty v restauracích nebo obchodech, v nichž na základě znalosti místních poměrů není velký provoz apod.),
• činnost společnosti bez zaměstnanců, nebo bez provozního zázemí,
• obchody se subjekty z tzv. daňových rájů nebo s nekontaktovatelnými subjekty,
• skutečným majitelem společnosti je jiná osoba, než jak uvádí obchodní rejstřík.

Nestandardní kroky a podezřelé obchody u klientů

Pokud účetní při spolupráci s klientem narazí na jakýkoliv z výše uvedených faktorů, nebo dokonce jejich kombinaci, měli by danou osobu nahlásit na Finanční analytický úřad. V případě nestandardních kroků a podezřelých obchodů mají účetní totiž nejen morální, ale především zákonnou povinnost kontaktovat tento úřad.

Povinnost hlásit podezřelé aktivity je v české legislativě zanesena už více než deset let. Mnozí účetní si však povinnosti vyplývající ze zákona č. 253/2008 Sb. (tzv. AML zákon o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) a ze zákona o provádění mezinárodních sankcí (zákon č. 69/2006 Sb.) neuvědomují, nebo je dokonce ani neznají.

Nejčastější důvody, proč účetní nehlásí podezřelé aktivity:

• jsou loajální ke svým klientům, ač tím v důsledku mohou ohrožovat i sami sebe,
• pracují s těmi klienty, které si „sami“ vyberou, tj. s poctivými,
• mají obavy ze ztráty zakázky či obchodu,
• neznalost AML zákona a povinnosti hlásit podezřelé obchody,
• strach z Finančního analytického úřadu, který bude chtít nahlížet do účetních dat nebo zabavit hardware.

Povinnosti vyplývající z AML zákona se ale netýkají účetních, kteří jsou v pracovním poměru. To v současné době vytváří určitou nerovnost v rámci výkonu účetní profese. Vzniká totiž prostor, který může vést i k obcházení povinností, které jsou pro účetní (OSVČ) závazné. Tato situace není zákonně nijak upravena, což je špatně pro účetní i pro samotný stát.