Oblast inventarizace nalezneme přímo v zákoně o účetnictví – konkrétně se jí zabývá část pátá, a to § 29 a § 30. Hned v úvodu zde nalezneme vysvětlení pojmu inventarizace, ve kterém můžeme pochopit rozdíl mezi inventurou a inventarizací.
 
Inventura je totiž podmnožinou inventarizace a představuje fyzické nebo dokladové zjištění skutečného stavu.
 
Fyzickou inventuru použijeme tam, kde je možné majetek vizuálně ověřit (pokladní hotovost, ceniny, auta, vybavení provozu, zboží na prodejnách, materiál na skladě apod.).
 
Dokladovou inventuru pak využijeme u majetku, u kterého nelze zjistit vizuálně stav (např. pohledávky, stav na bankovním účtu). Dále ji použijeme u závazků, jiných aktiv a jiných pasiv a u podrozvahových účtů.
 
Inventarizace pak obsahuje nejen zjištění skutečného stavu veškerého majetku a závazků (tedy inventuru), ale i ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o opravných položkách při snížení hodnoty, popř. o účtování rezerv při předvídatelných rizicích a možných ztrátách.
 
Ovšem i samotné opravné položky je nutné inventarizovat, tedy ověřit, zda k jejich tvorbě existuje důvod a zda jsou v odpovídající výši. Již mnohokrát jsem se setkala při kontrole účetnictví s tím, že opravná položka k pohledávce byla nadále evidována na účtu 391, byť pohledávka samotná již v aktivech společnosti nebyla.

Inventarizace se provádí k rozvahovému dni

Než provedeme rozbor inventarizace v jednotlivých účtových třídách, upozorním ještě na pár základních bodů ze zákona o účetnictví.
 
Inventarizace se provádí k rozvahovému dni – tato periodická inventarizace může být zahájena nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a dokončena nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.
 
Vyhotovuje se inventurní soupis, který musí obsahovat náležitosti podle § 30 odst. 7 zákona o účetnictví. Provedení inventarizace se musí prokázat následujících pět let po jejím provedení.
 
Pokud je skutečný stav nižší než účetní, nazýváme rozdíl mankem nebo schodkem. V opačném případě se jedná o přebytek. Tyto inventarizační rozdíly je třeba vyúčtovat do účetního období, za které se inventarizace provádí.

Jednotlivé účtové třídy z pohledu inventarizace

Nyní se zaměříme na jednotlivé účtové třídy z pohledu inventarizace a upozorníme na některé praktické body.

• Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek

Již z názvu této třídy je jasné, že máme možnost využít fyzickou inventuru u hmotného majetku, kterou je třeba např. u vozového parku a nemovitostí dále doložit dokladovou inventurou, že uvedený majetek je stále evidován v registru vozidel nebo katastru nemovitostí.
 
Nesmíme zapomenout ani na účet záloh na dlouhodobý majetek, zda neměly být zálohy již vyúčtovány. Dále u účtu nedokončeného majetku je třeba zkontrolovat, zda skutečně ještě není majetek dokončen a nemá již být převeden na příslušný účet majetku.
 

• Účtová třída 1 – Zásoby

Pro tuto účtovou třídu platí obdobné upozornění jako u dlouhodobého majetku. Můžeme zde navíc využít tzv. ztráty v rámci norem přirozených úbytků, pokud máme zpracovanou příslušnou směrnici.
 
Pokud zjistíme, že stav skutečný je nižší než účetní, účtujeme rozdíl do normy na účet spotřeby této zásoby a až případný vyšší rozdíl řešíme jako jakýkoli jiný inventarizační rozdíl, u kterého není norma ztratného stanovena (tedy na úkor provozních nákladů, většinou nedaňových).
 

• Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky

Inventarizační rozdíl u pokladní hotovosti by měl být předepsán odpovědné osobě k náhradě a kromě zjištěného inventarizačního rozdílu se tedy účtuje také o pohledávce za touto osobou spolu s ostatními provozními výnosy.
 
Při inventarizaci účtů v této účtové třídě určitě nezapomeňte na kontrolu účtu 261 – Peníze na cestě, který by na konci roku neměl mít žádný zůstatek (otázka je, jak se praxe vypořádává s účtováním, když se ke konci roku vybere pokladní hotovost platební kartou a tento výběr je v bance zaúčtován až v následujícím roce).
 

• Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy

V této účtové třídě budeme muset hodně spolupracovat s podnikatelským prostředím účetní jednotky. Je třeba správně zachytit obchodní pohledávky a závazky (podkladem pro zjištění stavu je odsouhlasení saldokonta odběratelů či dodavatelů).
 
Dále je nutné inventarizovat pohledávky a závazky vůči zaměstnancům (nejen výplaty, ale i např. výši provozních nezúčtovaných záloh jako pohledávku účetní jednotky) a v neposlední řadě i inventarizovat pohledávky a závazky vůči státu z titulu daňových povinností a odvodů za zdravotní a sociální pojištění.
 
U pohledávek se pak využívá institutu opravných položek, ať již účetních podle směrnice účetní jednotky, nebo daňových, které stanoví zákon o rezervách pro daň z příjmů.
 
Nezapomeňte ani na časové rozlišení a dohadné položky – řádnou inventarizací bychom měli zjistit, zda jsme nezapomněli na vyúčtování některých nákladů do příslušného období (rozpuštění nákladů příštích období) nebo zda jsou dohadné položky nevyúčtovaných dodávek ještě oprávněné, popř. se změnil jejich odhad.
 

• Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky

Odsouhlasení skutečného stavu s účetním je třeba nejen u závazků, které se zde účtují (např. výpisem z úvěrového účtu banky, inventarizací s dodavatelem v případě dlouhodobých půjček), ale i u položek vlastního kapitálu, na které se mnohdy zapomíná. Není to sice majetek ani závazek, ale zdroj financování podniku, ovšem i zde je nutné zkontrolovat, zda např. základní kapitál evidovaný v účetnictví odpovídá stavu zapsanému v obchodním rejstříku, zda byly naplněny správně všechny fondy, zda bylo správně zachyceno rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku či vyrovnání ztráty.
 
Náklady a výnosy nepodléhají inventarizaci ve smyslu zákona o účetnictví, ale je zřejmé, že se jich inventarizace ostatních účtových tříd dotkne také, a to nejen ve formě účtování inventarizačních rozdílů.
 
Jak jsme naznačili v příkladech, inventarizace obsahuje nejen skutečné zjištění stavu, ale i kontrolu, zda stav odpovídá zachycení účetnictví a není dán důvod pro účtování o opravných položkách či rezervách.
 
Východiskem pro celý proces inventarizace je správně sestavený vnitřní předpis s časovým a věcným harmonogramem, jinak by nebylo možné, zvlášť u větší firmy, dosáhnout kýženého výsledku. Protože věcí, které je třeba při inventarizaci zjistit a zachytit, je celá řada.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Související články:
Inventarizace v programu POHODA
Vnitropodnikové směrnice – 12. část