Většinu sankcí za nesplnění povinností upravuje daňový řád (dále jen „DŘ“). Některé speciální úpravy obsahují i další daňové zákony, například zákon o DPH.

Sankce v oblasti daní spadají do tří kategorií:

• úroky z prodlení za pozdní platbu daně či zálohy,
• pokuta za opožděné tvrzení daně a
• sankce za nesplnění ostatních povinností v oblasti daní.

Úroky z prodlení (§ 252 DŘ)

Úrok z prodlení vzniká v případě pozdní úhrady daně, ale také zálohy na daň. Úrok z prodlení vzniká také plátci DPH, který daň na výstupu přizná v pozdějším zdaňovacím období, než měl, nebo uplatní nárok na odpočet dříve, než mohl (viz § 104 zákona o DPH).

Za den platby se v případě bezhotovostní úhrady (bankovním převodem) považuje dle § 166 odst. 1 DŘ den, kdy byla platba připsána na účet správce daně.

Úrok z pozdní úhrady zálohy se počítá od splatnosti zálohy do dne splatnosti daně. Potom již vzniká úrok ze samotné daně.

Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého kalendářního dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby.

Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku. To znamená výše úroků z prodlení odpovídá výši úrokové sazby složené z repo sazby České národní banky platné k prvnímu dni kalendářního pololetí (tedy k 1. lednu nebo 1. červenci) a navýšené o osm procentních bodů.

Úrok se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč (§ 251a odst. 2 DŘ).

Sazba úroků z prodlení za období 1. 1. až 30. 6. 2022 činí 11,75 % (3,75 % + 8 %), za období od 1. 7. 2022 činí 15 % (7 % + 8 %).
 

Úrok z prodlení = dlužná daň × 0,15 (= sazba úroků / 100) × (počet dnů prodlení / 365)

Úrok z prodlení může být snížen podle § 259b DŘ. Při žádosti o snížení úroků z prodlení by měl daňový subjekt postupovat podle pokynu GFŘ D-47 k promíjení příslušenství daně.

Příklad 1

Plátce DPH uhradil DPH za 10/2022 o týden později, tj. 2. 12. 2022 místo 25. 11. 2022. DPH činila 50 000 Kč. Jaké bude platit úroky z prodlení?

Vzhledem k tomu, že částka je nižší než 1 000 Kč za jedno zdaňovací období, tak se úrok nepředepíše.

Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 250 DŘ)

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniká daňovému subjektu v případě, kdy nepodá nebo podá pozdě daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování. Vzniká také při podání dodatečného daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování.

Výši pokuty za opožděné tvrzení daně upravuje § 250 odst. 1 daňového řádu:

„Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši:
 

Odstavec 1 dále uvádí, že pokuta se počítá, až když je zpoždění delší než 5 pracovních dnů. Do 5 pracovních dnů pokuta nevznikne. Když je ale prodlení delší, počítá se do počtu dnů prodlení i 5denní liberační lhůta.

Pokuta dle odst. 1 nesmí být vyšší než 5 % stanovené daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty a zároveň nesmí být vyšší než 300 000 Kč (viz § 250 odst. 5 DŘ).

O výši pokuty vydá správce daně platební výměr. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

Podle § 250 odst. 2 DŘ vzniká daňovému subjektu pokuta za pozdní podání hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování – např. souhrnné hlášení u plátce DPH nebo identifikované osoby nebo vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti či vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. I v případě hlášení a vyúčtování platí 5denní bezsankční lhůta. Pokud je zpoždění delší než 5 pracovních dnů, činí pokuta 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl plátce povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně.

Pokud by pokuta za pozdní podání daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování byla nižší než 1 000 Kč, tak se nepředepíše a daňový plátce nemá povinnost ji hradit (§ 250 odst. 3 DŘ).

V případě, že daňové tvrzení není podáno vůbec a daň stanovuje správce daně, stanoví § 250 odst. 4 DŘ, že se použije pro výpočet pokuty za pozdní podání daňového tvrzení horní hranice, tj. 5 % stanovené daně v případě daňového přiznání a 0,5 % v případě hlášení nebo vyúčtování. Zároveň bude pokuta předepsána vždy, a to minimálně ve výši 500 Kč. I v tomto případě však platí omezení maximální výše pokuty na 300 000 Kč.

Výše pokuty bude poloviční při splnění dvou podmínek:

1. daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a
2. v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.

Pokuta za opožděné tvrzení daně může být zcela nebo z části prominuta dle § 259aa DŘ. Podmínky prominutí upravuje pokyn GFŘ D-47 k promíjení příslušenství daně.

Příklad 2

Plátce DPH zapomněl podat přiznání k DPH za listopad 2022 a podal ho až 6. 1. 2023, a to včetně kontrolního hlášení a souhrnného hlášení. Vykázaná plnění v souhrnném hlášení činila 1 000 Kč, která také opomněl podat. Vše podal sám bez výzvy správce daně. Daňová povinnost dle daňového přiznání činila 10 000 Kč. Jaké sankce plátci hrozí?

Pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení se ukládá podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH a činí 1 000 Kč. Pokud by šlo o první pokutu tohoto druhu v daném kalendářním roce, tak v souladu s § 101j zákona o DPH nevznikne.

Penále (§ 251 DŘ)

Penále vzniká v případě, kdy je na základě daňové kontroly daňovému subjektu doměřena daň nebo snížena daňová ztráta či daňový odpočet. Nepoužije se v případech, kdy daňový subjekt sám podá dodatečné daňové přiznání a chybnou výši daně sám opraví – v tom případě se vyměří úroky z prodlení.

V praxi může jít například o situaci, kdy daňový subjekt uvede v daňovém přiznání nesprávné údaje a neoprávněně si sníží daň. Může jít např. o případ, kdy si daňový subjekt uplatní odpočet DPH u plnění, které neslouží k ekonomické činnosti plátce (slouží např. k osobní spotřebě). Nebo o situaci, kdy v dani z příjmů uplatní výdaj/náklad, který neslouží k zajištění a udržení zdanitelných příjmů, uvede nesprávně slevu na dani či nezdanitelnou částku.

Penále se počítá z doměrku daně a činí:

• 20 %, je-li daň zvyšována,
• 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo
• 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

O povinnosti hradit penále informuje správce daně daňový subjekt platebním výměrem. Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.

Daňový subjekt může požádat o prominutí penále dle § 259a DŘ.

Příklad 3

Daňový subjekt vykázal za zdaňovací období 2021 daňovou ztrátu na dani z příjmů fyzických osob ve výši 10 000 Kč. Při daňové kontrole finanční úřad vyloučil výdaje, které nejsou výdaji na zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a doměřil daň ve výši 20 000 Kč, tj. z původní ztráty 10 000 Kč vznikla daňová povinnost ve výši 10 000 Kč. Jaké penále bude poplatník platit?

Penále bude činit 0,01 × 10 000 Kč z daňové ztráty, tj. 100 Kč + (0,2 × 10 000 Kč z daně), tj. 100 Kč + 2 000 Kč = 2 100 Kč celkový doměrek.

Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (§ 247a DŘ)

Správce daně může uložit pokutu až do výše 500 000 Kč za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. Zákon uvádí pouze horní hranici. Konkrétní výše pokuty je na uvážení správce daně. Dokonce nemusí být udělena vůbec.

Pokutu může správce daně uložit tomu, kdo:

• nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo
• nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.

Tomu, kdo na výzvu správce daně neodstraní vadu podání podle § 74 odst. 1 písm. c) nebo d) DŘ, vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč. Tato pokuta může být zvýšena až na 50 000 Kč, pokud neodstranění vady podání závažně ztěžuje správu daní. Může jít například o situaci, kdy daňový subjekt i přes výzvy správce daně soustavně podává daňová přiznání v nesprávném formátu, struktuře či jiné než elektronické formě tam, kde je povinná elektronická forma podání.

O povinnosti hradit pokutu informuje správce daně daňový subjekt platebním výměrem. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru. Pokutu nelze prominout.

Pokuty v oblasti kontrolního hlášení (§ 101h zákona o DPH)

V případě porušení povinností v oblasti kontrolního hlášení vznikají plátci pokuty podle § 101j zákona o DPH:

• 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
• 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
• 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
• 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.

V případě pozdního podání kontrolního hlášení rozlišuje zákon o DPH tři různé situace. První situace je, že plátce DPH kontrolní hlášení podá po termínu, ale sám bez výzvy správce daně. V tom případě dostane pokutu ve výši 1 000 Kč. Tato pokuta v souladu s § 101j zákona o DPH nevznikne v případě, že jde o první prodlení v daném kalendářním roce.

Druhá situace nastane v případě, že plátce DPH kontrolní hlášení podá po termínu na základě výzvy správce daně. V tom případě uloží správce daně plátci DPH pokutu ve výši 10 000 Kč. A třetí případ nastane, když plátce nepodá kontrolní hlášení nebo následné hlášení ani na základě výzvy správce daně v náhradní lhůtě. V tom případě dostane plátce pokutu ve výši 50 000 Kč.

Pokuta 30 000 Kč se uplatní tehdy, kdy plátce nestihne ve lhůtě pěti pracovních dnů zareagovat na výzvu správce daně, tj. nepodá následné kontrolní hlášení nebo nepotvrdí správnost podaného kontrolního hlášení.

Dále může správce daně udělit plátci pokutu do výše 50 000 Kč v případě, kdy plátce na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Pokuta až do výše 500 000 Kč může být uložena plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu DPH.

O vzniku pokuty musí správce daně informovat plátce prostřednictvím platebního výměru. Pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci platebního výměru.

V návrhu novely zákona o DPH jsou mimo jiné i změny v oblasti pokut v kontrolním hlášení. Nicméně k datu vydání tohoto článku není ještě novela schválena. Přehled navrhovaných změn najdete v článku Zvýšení limitu pro registraci DPH a související novinky.

Daňový řád i další daňové zákony uvádí celou řadu dalších sankcí. Například pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu dle § 38w zákona o daních z příjmů. Smyslem článku bylo upozornit na ty v praxi nejčastější.