I přes veškerou snahu se nám může stát, že nás bude finanční úřad pokutovat. Jak vysoké sankce nám hrozí za jednotlivé prohřešky? Kdy a za jakých podmínek nám mohou být penále, úroky z prodlení nebo pokuta prominuty?
Penále
Penále vzniká daňovému subjektu z částky doměřené daně. Tudíž je to sankce za to, že jsme si původně daň vypočítali špatně, ale správná výše daně je jiná.
O prominutí části penále (pokud byla dotčená daň uhrazena) můžeme správce daně požádat. Správce daně pak na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu (při doměřování daně) může prominout až 75 % penále (ale není přitom vázán návrhem daňového subjektu).
Na druhou stranu to, jak velkou část penále správce daně promine, není zcela na jeho libovůli. Správce daně spočítá částku penále, kterou lze prominout (75 %), a od toho pak odečítá procentní sazbu za porušení následujících povinností:
| Druh porušení povinnosti daňového subjektu | Procentuální ohodnocení | |
| 1. | Daňový subjekt nereagoval na výzvu k odstranění pochybností | −90 % |
| 2. | Daň byla stanovena podle pomůcek bez součinnosti daňového subjektu | −100 % |
| 3. | Daňový subjekt na výzvu správce daně nepředložil všechny požadované doklady | −20 % |
| 4. | Daňový subjekt neumožnil zahájení daňové kontroly, a proto byl k jejímu zahájení vyzván | −50 % |
| 5. | Daňový subjekt alespoň 2× během daňové kontroly nereagoval včas na výzvu správce daně | −30 % |
| 6. | Daňový subjekt odepřel podpis zprávy o daňové kontrole bez dostatečného důvodu | −25 % |
| 7. | Daňový subjekt neumožnil provedení místního šetření | −30 % |
| 8. | Daňový subjekt prokazatelně zatajil důkazní prostředky | −100 % |
| 9. | Daňový subjekt předložil prokazatelně pozměněné nebo padělané doklady | −100 % |
Příklad
Platební příkaz na penále je na částku 5 000 Kč. Maximální prominutelná částka je tedy 75 %, tj. 3 750 Kč. Daňový subjekt však nereagoval na výzvu k odstranění pochybností, proto se tato částka ještě o 90 % sníží a prominutelné penále činí pouze 375 Kč (3 750 Kč – 90%).
Můžeme tak i sami předem odhadnout, jestli má například smysl o prominutí vůbec žádat nebo ne – a to např. i vzhledem k 1 000 Kč poplatku za žádost o prominutí (viz níže).
Žádost o prominutí penále podáváme nejpozději do tří měsíců ode den právní moci platebního výměru, kterým bylo o povinnosti uhradit penále rozhodnuto (lhůta těchto tří měsíců neběží po dobu řízení o povolení posečkání úhrady dotčené daně a po dobu povoleného posečkání úhrady této daně).
Úrok z prodlení a úrok z posečkané částky
Úrok z prodlení vzniká, pokud neuhradíme včas daň, a to za každý den tohoto prodlení.
Pokud požádáme správce daně o posečkání úhrady daně (nebo rozložení platby na splátky) a správce daně nám vyhoví, neplatíme úrok z prodlení, ale úrok z posečkané částky.
Správce daně můžeme taky požádat o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, opět za podmínky, že již byla uhrazena dotčená daň – správce daně pak může úroky zcela nebo zčásti prominout. Při rozhodování pak správce daně není opět vázán návrhem daňového subjektu a přihlíží k důvodům, pro které k prodlení s úhradou daně došlo (zda je možné tyto důvody ospravedlnit). Dále taky zohledňuje ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu (tvrdost zákona).
Nepříznivou ekonomickou (a sociální) situaci u fyzických osob posuzuje správce daně podle výše ročních příjmů této osoby ve vztahu k dvanáctinásobku minimální mzdy. U fyzických osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“) je postup obdobný, jen místo mzdy se počítá s příjmy sníženými o výdaje (podle daňového přiznání).
| Výše příjmu daňového subjektu | Procentuální ohodnocení (zvýšení prominutí) |
| Do 12násobku minimální mzdy | 50 % |
| 12násobek až 24násobek minimální mzdy | 40 % |
| 24násobek až 48násobek minimální mzdy | 30 % |
| více než 48násobek minimální mzdy | 20 % |
U prominutí jak penále, tak úroků z prodlení správce daně zohledňuje také četnost porušování povinností daňového subjektu. Prominutí není možné, pokud daňový subjekt (nebo člen jeho statutárního orgánu) v posledních třech letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.
Závažným porušením daňových a účetních předpisů rozumíme:
- nespolehlivost plátce (podle zákona o DPH),
- pravomocně prokázané spáchání trestného činu:
- daňových a poplatkových při správě daní,
- dotačního podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění,
- poškozování finančních zájmů Evropských společenství,
- provádění činností nebo zapojení se do obchodů, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň (byl vydán zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen),
- porušení zákonem stanovené povinnosti způsobem, který měl za následek vyměření kterékoliv daně podle pomůcek (…) nebo stanovení daně jejím sjednáním,
- závažné ztěžování, maření správy daní – způsobené opakovaným (alespoň dvakrát v posledních dvanácti za sebou jdoucích měsících) včasným nepodáním daňového přiznání/hlášení/vyúčtování (a byla vydána výzva správcem daně),
- porušení zákona o účetnictví s pravomocným uložením pokuty,
- uložení pokuty za spáchaný delikt podle daňových nebo účetních předpisů s horní hranicí stanovenou na min. 250 000 Kč,
- nevedení evidence stanovené zákonem – zejména v oblasti účetnictví – správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručující trvalost účetních záznamů,
- ohrožování/porušování řádného výkonu správy daní.
Četnost porušování povinností daňového subjektu správce daně taky nemůže posuzovat zcela subjektivně – má stanoveny opět procentuální ohodnocení:
| Druh porušení povinností daňového subjektu | Procentuální ohodnocení | |
| 1. | Ke dni vydání rozhodnutí o žádosti eviduje správce daně u daňového subjektu vykonatelný nedoplatek z jiného daňového řízení | −50 % |
| 2. | V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně stanovena kterákoli daň podle pomůcek bez součinnosti daňového subjektu, a to bez ohledu na částku takto stanovené daně | −50 % |
| 3. | V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pořádková pokuta podle daňového řádu | −50 % |
| 4. | V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle daňového řádu | −50 % |
| 5. | V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně | −50 % |
Pokud správce daně žádost o prominutí zamítne, novou žádost můžeme podat až po 60 dnech ode dne oznámení o zamítnutí. V této nové žádosti však musíme uvést jiné důvody než ty, které jsme uváděli v žádosti původní (jinak bude nová žádost odložena – o tomto odložení nás správce daně informuje).
Proti rozhodnutí o prominutí nelze uplatnit opravné prostředky.
Žádost o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku 1 000 Kč. Pokud však budeme žádat o prominutí částky ne vyšší, než je 3 000 Kč – tento poplatek se neplatí. Správní poplatek se platí na číslo účtu příslušného správce daně s předčíslím 3711.
Hromadné prominutí
Příslušenství daně (i daň) může prominout ministr financí, a to ve dvou situacích:
- z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů,
- při mimořádných, zejména živelních událostech.
Toto prominutí se pak zveřejňuje ve Finančním zpravodaji a platí pro všechny dotčené daňové subjekty (proto hromadné).
Pokuta za nepodání kontrolního hlášení
Pokud nepodáme kontrolní hlášení, hrozí nám dosti vysoké pokuty. Výše pokuty je odstupňovaná takto:
- 1 000 Kč, pokud podáme dodatečně bez výzvy správce daně
- 10 000 Kč, pokud podáme v náhradní lhůtě po výzvě správce daně
- 30 000 Kč, pokud nepodáme na základě výzvy (ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů)
- 50 000 Kč, pokud nepodáme ani v náhradní lhůtě
Zatímco první tisícikorunovou pokutu není daňový subjekt povinen uhradit, pokud v daném kalendářním roce u něj nedošlo k jinému prodlení při podávání kontrolního hlášení – a prominutí tedy žádat nelze, u zbylých tří pokut můžeme o prominutí požádat.
Správce daně může pokutu prominout zcela nebo zčásti, pokud k nepodání kontrolního hlášení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit (vázán návrhem plátce není). Žádost lze podat nejpozději do třech měsíců ode dne právní moci platebního výměru. Podání žádosti o prominutí má odkladný účinek.
Důvody hodné ospravedlnění s jejich procentuálním ohodnocením:
| Ospraveditelný důvod prodlení | Procentuální ohodnocení | |
| 1. | Původní platba daně je daňovým dlužníkem vykonána omylem na jiný variabilní symbol nebo jiný účet správce daně, přičemž se současně nejedná o nejasnou platbu | 100 % |
| 2. | Jedná se o daňového dlužníka, kterému nepříznivý zdravotní stav (dočasný nebo trvalý) zabránil plnit jeho daňové povinnosti (nutno doložit prokazatelným způsobem) | 100 % |
| 3. | V případech, kdy jsou sankciovány pozdní platby zálohové povinnosti a celková daňová povinnost nevznikne či je nižší než úhrn případně zaplacených záloh | 70 % |
| 4. | Daňovému subjektu bylo povoleno posečkání úhrady daně, k níž se váže úrok z posečkané částky, o jehož prominutí se žádá | 20 % |
| 5. | Daňový subjekt byl stižen živelní pohromou, hromadnou či individuální, v průběhu kalendářního roku, kdy mělo dojít k platbě daně. Za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení | 100 % |
| 6. | Úrok z prodlení byl předepsán za daňový nedoplatek na dani z převodu nemovitostí / dani z nabytí nemovitých věcí v případech, kdy daňový subjekt včas uhradil přiznanou daň vypočtenou ze základu daně stanoveného z ceny zjištěné na základě ocenění znalcem a daň byla stanovena správcem daně odlišně z důvodu chybného posudku znalce | 90 % |
| 7. | Úrok z prodlení vznikl z daně doměřené na základě dodatečného daňového tvrzení podaného daňovým subjektem bez výzvy správce daně | 20 % |
| 8. | Prodlení s úhradou daně, k níž se váže úrok z prodlení, o jehož prominutí je žádáno, činilo maximálně 15 kalendářních dnů | 30 % |
| 9. | Úrok z posečkané částky vznikl při přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice za období ode dne úmrtí zůstavitele do dne nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví | 100 % |
Související článek:
Sankce podle daňového řádu
Zanechte komentář
Pro přidání komentáře se přihlaste.