Daň z neočekávaných zisků je samostatnou daní z příjmů právnických osob, kromě jiné konstrukce základu daně a sazby se tedy použijí stejná ustanovení jako pro klasickou daň z příjmů právnických osob. Rok 2023 byl prvním rokem, za který se tato daň odváděla.

Na daň z neočekávaných zisků se platí zálohy stejně jako na klasickou daň z příjmů právnických osob a také termíny pro podání přiznání k této dani jsou stejné jako u klasické daně, tedy do 2. 5., popřípadě do 1. 7., pokud přiznání za poplatníka podává daňový poradce.

Na rozdíl od daně z příjmů právnických osob není nutné se k dani z neočekávaných zisků registrovat. Pro tuto daň existuje samostatný formulář – Přiznání k dani z neočekávaných zisků. Daňový subjekt, kterého se tato mimořádná daň týká, musí tedy podávat dvě samostatná přiznání. Období uplatnění daně z neočekávaných zisků se dle platné legislativy vztahuje na období kalendářních let 2023 až 2025. Správcem daně z neočekávaných zisků je Specializovaný finanční úřad.

Poplatník daně z neočekávaných zisků

Abychom mohli určit, zda se na daňový subjekt vztahuje daň z neočekávaných zisků, je potřeba si definovat pojmy rozhodné činnosti a rozhodné příjmy. Pokud jde o rozhodné činnosti, jedná se o činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy:

• 05.10 – Těžba a úprava černého uhlí,
• 06 – Těžba ropy a zemního plynu,
• 19.1 – Výroba koksárenských produktů,
• 19.2 – Výroba rafinovaných ropných produktů,
• 35.1 – Výroba, přenos a rozvod elektřiny s výjimkou kombinované výroby elektřiny a tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4,
• 35.2 – Výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí,
• 46.71.2 – Velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky,
• 46.71.3 – Velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky,
• 49.50.1 – Potrubní doprava ropovodem,
• 49.50.2 – Potrubní doprava plynovodem a
• 64 – Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování s výjimkou činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódem 64.11 – Centrální bankovnictví, jde-li o poplatníka, který je bankou.

Rozhodným příjmem jsou tuzemské příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků, s výjimkou příjmů z činností uvedených pod kódy 35.1 a 35.2, pokud poplatník elektřinu nebo plyn dodal jinému poplatníkovi, který je součástí stejné skupiny podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, pro jeho vlastní spotřebu. Příjmy z rozhodných činností pro účely daně z neočekávaných zisků se určují jako:

• roční úhrn čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví z těchto činností u poplatníka, který není bankou, nebo
• roční čisté úrokové výnosy u poplatníka, který je bankou.

Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je poplatník daně z příjmů právnických osob, který ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, splňuje tato kritéria:

• nebankovní subjekt
  • má rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč a současně
  • je v období uplatnění daně z neočekávaných zisků součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky nebo měl rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 2 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021,
• bankovní subjekt
  • má rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč a současně
  • měl rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 6 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 a
• nebankovní i bankovní subjekt
  • má ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků z činností uvedených pod CZ NACE 05.10, 06, 19.1 a 19.2 ve výši alespoň 50 000 000 Kč, pokud rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků z těchto činností za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 tvořily alespoň 25 % jeho ročního úhrnu čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví za toto účetní období.

Sazba a výpočet daně z neočekávaných zisků

Sazba daně z neočekávaných zisků je 60 % ze základu daně z neočekávaných zisků. Daň se vypočte jako součin základu daně z neočekávaných zisků zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně. Před výpočtem základu daně je nejprve potřeba vypočítat obecný základ daně pro klasickou daň z příjmů právnických osob s tím, že obecný základ daně nelze zpětně ponížit o částky zdaněné daní z neočekávaných zisků, zdaňuje se tedy „na dvakrát“. Na rozdíl od klasické daně z příjmů právnických osob, u daně z neočekávaných zisků nelze uplatnit žádnou slevu na dani.

Základem daně z neočekávaných zisků je rozdíl mezi srovnávaným základem daně a průměrem upravených srovnávacích základů daně. V případě, že rozdíl vychází záporný, základ daně je nulový. Upraveným srovnávacím základem daně se rozumí srovnávací základ daně zvýšený o absolutní hodnotu 20 % z tohoto základu.

Srovnávaným základem daně je základ daně za kalendářní rok před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně, nebo daňová ztráta za rok, za který se podává Přiznání k dani z neočekávaných zisků. Do srovnávaného základu daně se nezahrnují příjmy ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí, a s nimi související výdaje. V případě, že má poplatník zdaňovací období jiné než kalendářní rok, se do srovnávaného základu daně zahrne jen poměrná část spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. Pokud je zdaňovacím obdobím poplatníka kalendářní rok a nemá příjmy ze zdrojů v zahraničí, které mohou být zdaněny v zahraničí, srovnávaným základem daně je hodnota z řádku 220 v Přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Srovnávacím základem daně je základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně, nebo daňová ztráta za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatá od 1. ledna 2018 a skončená do 31. prosince 2021. Bere se hodnota uváděná na ř. 220 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob snížena o příjmy ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí, a s nimi související výdaje. Průměr upravených srovnávacích základů daně se vypočítá jako aritmetický průměr srovnávacích základů daně za kalendářní roky 2018 až 2021, navýšených o 20 %. Pokud průměr vychází záporně, považuje se za nulový.

Příklad – výpočet daně z neočekávaných zisků

Společnost ABC, s. r. o. podniká v oblasti výroby plynu. Základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a odčitatelných položek je za rok 2023 ve výši 150 000 000 Kč (řádek 220 v přiznání k dani z příjmů právnických osob). Základ daně neobsahuje příjmy ze zahraničí zdanitelné v zahraničí a s tím související výdaje. Srovnávací základ daně pro rok 2018 je v hodnotě 80 000 000 Kč, pro rok 2019 je to 175 000 000 Kč, pro rok 2020 -5 000 000 Kč a pro rok 2021 činí 110 000 000 Kč.

Při výpočtu daně z neočekávaných zisků poplatník postupuje takto:

• určí srovnávaný základ daně: 150 000 000 Kč,
• vypočte průměr upravených srovnávacích základů daně:

• vypočte základ daně: 150 000 000 – 108 500 000 = 41 500 000 Kč a
• vypočte daň z neočekávaných zisků: 41 500 000 × 0,6 = 24 900 000 Kč.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.