Změny se dotknou například žádostí o důchod, které bude možné podávat i elektronicky, nebo výplatního období pro důchod, které bude změněno na kalendářní měsíc namísto stávajícího klouzavého měsíce.

Žádost o důchod elektronicky

Pokud kdokoliv chce nyní zažádat o důchod, musí tak učinit výhradně osobně na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení („OSSZ“). Místní příslušnost se stanovuje podle místa trvalého bydliště žadatele. Na OSSZ pak s žadatelem žádost vyplňuje příslušný pracovník.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se zavedením možnosti elektronicky žádat o důchod poměrně dost otálelo, protože se dle jeho slov jedná o poměrně složitý úkon, kdy žadatel musí vyplnit řadu tiskopisů a prohlášení a pracovník OSSZ má žadateli poskytnout příslušnou odbornou podporu. Ač mají tato slova svoje opodstatnění, tak díky technickému pokroku se jeví tento způsob jako překonaný.

Výhradní způsob podávání žádosti jen osobně navíc přestává být vyhovující evropské legislativě.
Ta požaduje, aby nejpozději do 12. prosince 2023 bylo možné podávat žádosti o důchod i elektronicky. V Česku tak bude možné od prosince letošního roku podat žádost o důchod i elektronicky.

Žádost bude možné podat přes ePortál ČSSZ, kde mimo podání žádosti bude možné po přihlášení zjistit například i evidované doby důchodového pojištění a má na něm být také k dispozici online kalkulačka s orientačním výpočtem budoucí výše důchodu. Kamenem úrazu při podávání žádosti o důchod může být způsob přihlášení do ePortálu. Tam je možné se přihlásit výhradně některým ze způsobů elektronické identifikace. Těmi jsou bankovní identita, datová schránka, eObčanka nebo MojeID.

Po přihlášení do aplikace bude mít žadatel k dispozici již  předvyplněnou žádost o důchod, kterou bude moci zde potvrdit, rozporovat nebo doplnit. Do žádosti bude možné přidat i potřebné přílohy, kde stačí pouhý sken. Nicméně Česká správa sociálního zabezpečení („ČSSZ“) může následně požadovat jejich originál. Rozpracovanou žádost bude možné uložit a následně ji později dokončit. Pokud ji ale nestihne do 30 dnů od vytvoření zpracovat, bude automaticky smazána.

Žádat elektronicky bude možné o všechny typy důchodů, tedy o starobní, invalidní i pozůstalostní. Za rozhodné datum pro podání žádosti se bude považovat datum, kdy byla kompletně vyplněná žádost odeslána, a ne den, kdy s žádostí začal žadatel pracovat.

Z klouzavého měsíce na měsíc kalendářní

Důchody se dnes vyplácí dopředu na tzv. klouzavý měsíc. Např. poživatel důchodu má splatnost důchodu 16. 10. V tento den nebo nejbližší následující pracovní den obdrží svůj důchod na období od 16. 10. do 15. 11. Kdyby se takovýto poživatel důchodu nedožil 16. 10. (např. by 15. 10. zemřel), důchod na měsíc říjen by mu již nenáležel, protože se nedožil ani jednoho dne období, na které se důchod vyplácí.

Od poloviny roku 2025 budou nově důchody vypláceny za kalendářní měsíc, a to bez ohledu na den splatnosti stanovený ČSSZ. Důchodcům tak bude chodit důchod zpětně za předcházející měsíc, například 8. 10. tak přijde důchod za září. Aplikovat se bude tedy stejný model, který je obvyklý při výplatě mezd.

Spolu se zavedením výplaty důchodů za kalendářní měsíc dojde ještě ke změnám ve výplatních termínech u všech druhů důchodů. Těch je v současné době třináct, z důvodu kapacitní vytíženosti jednotlivých termínů, která souvisí se zajištěním průběžného čerpání prostředků ze státního rozpočtu, a také z důvodu zvládnutelnosti hotovostních úhrad ze strany České pošty.

Od poloviny roku 2025 bude počet výplatních termínů zredukován na pouze čtyři nebo pět a stále bude termín výplaty důchodu stanovovat ČSSZ. Výplatní termíny budou koncentrovány do první poloviny měsíce a předpokládají se následující dny: 6., 8., 10., 12. a eventuálně i 14. den v měsíci.

Dodatečné zvýšení důchodu výdělečnou činností

Tato změna by se dotkla těch poživatelů důchodu, kteří po vzniku nároku na starobní důchod pokračují dále ve výdělečné činnosti a pobírají přitom plný starobní důchod. Těm současná legislativa umožňuje, aby požádali o zvýšení svého důchodu o 0,4 % vypočteného základu za každých 360 dnů této výdělečné činnosti, a to na místně příslušné OSSZ.

Této možnosti každoročně využije cca 80 000 poživatelů plného starobního důchodu. Po podání žádosti o dodatečné zvýšení důchodu je zahájeno správní řízení, důchod je poživateli přepočítán. ČSSZ musí poživateli stanovit správné datum nároku na zvýšení, částku zvýšení, její valorizaci a výpočet doplatků. Toto je pro ČSSZ administrativně náročné a důchod je většině případů navýšen řádově o desetikoruny.

Účinnost této změny byla původně plánovaná na 1. leden 2024, nicméně není jasné, zda tato změna vůbec nabyde účinnosti.

Sleva na sociálním pojištění pro pracující důchodce

Se zrušení možnosti podat žádost o dodatečné zvýšení důchodu výdělečnou činností měla vláda záměr pracujícím starobním důchodcům poskytovat dodatečnou slevu na sociálním pojištění. Ministr práce a sociálních věcí ale ve sněmovně neuspěl, a tak případná sleva na sociálním pojištění pro pracující důchodce zůstává u ledu.

Ministr slíbil, že se slevou na sociálním pojištění pro starobní důchodce přijde ještě jednou, a to v rámci celé reformy penzí.

OSVČ vedlejší, která pečuje o dítě do 4 let věku

Uvažuje se o také tom, že dojde ke změnám v hodnocení výdělečné činnosti u OSVČ pečující o dítě do 4 let věku. Za vedlejší by se měla činnost považovat jen u jednoho pečujícího o dítě do 4 let, v případě, že o totéž dítě pečuje více OSVČ.

Doposud mohou vedlejší výdělečnou činnost aplikovat všichni pečující o dítě do 4 let. ČSSZ by měla být dána nově pravomoc rozhodovat podle zákonných kritérií o tom, u které OSVČ se osobní péče o dítě do 4 let uplatní při hodnocení samostatně výdělečné činnosti.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.