Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění je povinné pro všechny cizince, kteří se chtějí zdržovat na území ČR, bez něj nelze získat vízum či povolení k pobytu. Pro cizince s trvalým pobytem je povinné dle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Veřejného zdravotního pojištění jsou účastni i občané EU (viz níže) a cizinci v zaměstnaneckém poměru u firmy se sídlem v ČR.

Občané EU mohou mít i veřejné zdravotní pojištění již uzavřené u jiné zdravotní pojišťovny v EU, pokud se pouze dočasně zdržují v ČR nebo přes ČR cestují. Ostatní cizinci využívají komerční pojištění nebo cestovní pojištění (tj. cizinci bez trvalého pobytu v ČR, kteří nejsou v ČR zaměstnaní, nemohou být účastníky veřejného zdravotního pojištění). Komerční pojištění se uzavírá podle zákona o pojišťovnictví.

Do veřejného zdravotního systému nemohou vstoupit též ti cizinci, kteří na území ČR podnikají jako OSVČ (kromě občanů EU, viz níže), a dále ti, kteří pobývají na území ČR neoprávněně nebo kteří ukončili pracovní poměr a pobírají zde nemocenské dávky či rodičovský příspěvek.

Doklad o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje v případě, že se jedná o cizince ze států Kuba nebo Bosna a Hercegovina. Cizincům z těchto zemí je nutná a neodkladná zdravotní péče hrazena ze státního rozpočtu na základě dvoustranné mezinárodní smlouvy po prokázání státního občanství k dané zemi.

Doklad o cestovním zdravotním pojištění se též nevyžaduje v případě, že se jedná o cizince, kteří jsou pojištěni ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení – tj. Černá Hora, Makedonie, Turecko a Srbsko.

Požadavky na doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dní stanovuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).

Nařízení stanoví, že cestovní zdravotní pojištění musí pokrývat veškeré náklady, které by mohly nastat během pobytu cizince v souvislosti s repatriací ze zdravotních důvodů nebo v souvislosti s naléhavou lékařskou péčí, pohotovostní nemocniční péčí nebo úmrtím.

Pojištění musí být platné na území členských států a vztahovat se na celou dobu předpokládaného pobytu. Minimální pojistné krytí musí činit alespoň 30 000 EUR.

V případě pobytu nad 90 dní musí výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost činit nejméně 60 000 EUR, a to bez spoluúčasti pojištěného na komplexním zdravotním pojištění.

Ministerstvo vnitra hradí zdravotní služby za cizince, kteří jsou žadateli o poskytnutí dočasné ochrany a jejich děti.

Občané EU a zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění v rámci EU není tak jednoduché, jak se může zdát, proto si zde uveďme ještě některé další informace k této problematice:

• evropskými předpisy, které jsou přímo závazné a mají přednost před českými zákony, jsou tzv. koordinační nařízení – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 987/2009,
• koordinační nařízení platí jak pro členské státy EU, tak pro Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko,
• stát pojištění se určí např. podle místa výkonu výdělečné činnosti,
• nezaopatření rodinní příslušníci jsou pojištěni tam, kde je pojištěn jejich živitel,
• neaktivní osoby podléhají právním předpisům státu bydliště,
• při pobytu mimo stát svého pojištění mají osoby nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči (po předložení průkazu EHIC),
• osoby, které mají bydliště mimo stát svého pojištění, mají v zemi svého bydliště právo na lékařskou péči v plném rozsahu, na náklady státu pojištění,
• plánovaná zdravotní péče jen po předchozím odsouhlasení svou zdravotní pojišťovnou.

VZP na svých internetových stránkách upozorňuje na oznamovací povinnost zaměstnavatele – „stejně jako nástupy a ukončení zaměstnání ostatních zaměstnanců je zaměstnavatel povinen oznámit zdravotní pojišťovně i vznik a ukončení účasti v nemocenském pojištění zaměstnance, který je cizincem bez trvalého pobytu.

Zdravotní pojišťovna vystaví pro tohoto pojištěnce průkaz zelené barvy. Ostatním osobám, které vstoupí do systému veřejného zdravotního pojištění z jiného důvodu, pak průkaz žluté barvy nebo klasický EHIC“. VZP uvádí ještě též následující informace, která stojí zato zde zmínit:

• Cizinec z EU, EHP a Švýcarska bez trvalého pobytu v ČR může být účasten českého veřejného zdravotního pojištění opět jak ze zákona z titulu zaměstnání, tak na základě evropských nařízení (např. jako OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost pouze na území ČR, nezaopatření rodinní příslušníci osoby z EU, která v ČR pracuje, ve výjimečných případech pak i ekonomicky neaktivní osoby, které dostatečným způsobem prokážou faktické bydliště a těžiště svých zájmů v ČR, aj.).
• V souvislosti s výdělečnými pobyty je třeba zmínit, že na základě smluv s USA, Japonskem a Albánií se tamní pojištěnec zaměstnaný či podnikající v ČR stává účastníkem zdejšího systému zdravotního pojištění (a naopak). Obdobný princip zakládá i mezinárodní smlouva ČR s Izraelem, Tureckem, Makedonií, Srbskem a Černou Horou, která se však aplikuje pouze na občany (nikoli všechny pojištěnce) ČR a dané země. Podotýkáme, že tento postup se netýká turistických pobytů včetně studia.

Sociální zabezpečení cizinců

Sociální pojištění je laicky užívaný výraz, avšak chceme-li dostát legislativně správnému označení, použijeme název pojistné na sociální zabezpečení.

Sociální zabezpečení zahrnuje tři oblasti:

• nemocenské pojištění,
• důchodové pojištění,
• příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění upravuje zákon o nemocenském pojištění.

Pro zaměstnance je účast na nemocenském pojištění povinná, pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je dobrovolná.

U cizinců žádná zvláštní úprava není.

Důchodové pojištění

Jestliže si cizinec před pobytem v ČR řádně platil pojištění v jiné členské zemi EU, bude mu tato doba pojištění zohledněna.

V případě, že si cizinec hradil pojištění v některém z tzv. třetích států, bude tato doba pojištění zohledněna pouze, pokud má ČR s danou zemí uzavřenou platnou mezinárodní smlouvu.

Každý jednotlivý stát, kde se platilo příslušné pojištění, vyplácí cizinci dílčí důchod dle počtu odpracovaných let v daném státě.

Má-li cizinec:

• trvalý pobyt v ČR – je mu důchod vyplácen hotově nebo na účet,
• trvalý pobyt mimo ČR – je mu důchod posílán na bankovní účet v zemi, kde má trvalý pobyt nebo do banky v ČR.

Problematika sociálního zabezpečení je suverénní legislativní národní záležitostí. Existují však dvoustranné smlouvy týkající se sociálního zabezpečení, které sjednala Česká republika.

Na stránkách Ministerstva práce sociálních věcí je dostupný daný přehled smluv i s vyznačeným odvětvím sociálního zabezpečení, kterého se jednotlivé smlouvy týkají.

Další jiné výrazné úpravy pro cizince nejsou.

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – pro cizince žádná změna.

Sociální dávky

Pozor – některé druhy dávek mohou být poskytovány pouze na území ČR. Žádosti o dávky vyřizují krajské pobočky Úřadu práce České republiky.

Státní sociální podporu upravuje zákon o státní sociální podpoře.

Poskytované dávky:

• přídavek na dítě,
• rodičovský příspěvek,
• příspěvek na bydlení,
• porodné,
• pohřebné.

Nárok na dávky má cizinec a s ním společně posuzovaná osoba, jestliže např.:

• má na území ČR trvalý pobyt,
• je občanem Evropské unie dle aplikovatelných předpisů,
• má hlášený pobyt na území ČR, a to po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu,
• je mladší jednoho roku, narozený na území ČR a hlášený k pobytu na území ČR,
• mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem vědeckého výzkumu,
• mu byla udělena doplňková ochrana,
• mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci,

a to pokud mají na území České republiky bydliště.

Pomoc v hmotné nouzi stanovuje zákon č. 111/2006 Sb. Dávkami pomoci v hmotné nouzi jsou:

• příspěvek na živobytí,
• doplatek na bydlení,
• mimořádná okamžitá pomoc.

Oprávněnými osobami pro příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení jsou např.:

• osoby mající na území ČR trvalý pobyt,
• osoby, kterým byl udělen azyl nebo doplňková ochrana,
• cizinci bez trvalého pobytu na území ČR, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu,
• občané EU dle aplikovatelnosti předpisů,

a to pokud mají bydliště na území České republiky.

Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout osobám, které na území ČR pobývají legálně a ve zcela výjimečných situacích i při nelegálním pobytu.

Dávky pro osoby se zdravotním postižením stanovuje zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Výčet dávek:

• příspěvek na mobilitu,
• příspěvek na zvláštní pomůcku.

Okruh osob, které mohou o dávky požádat např.:

• osoba, která má na území ČR trvalý pobyt,
• azylant,
• cizinec bez trvalého pobytu na území ČR dle podmínek mezinárodní smlouvy,
• občan členského státu EU dle právní úpravy.

Cizinec může získat, v mezích právní úpravy, i průkaz osoby se zdravotním postižením.

Související články:
Zaměstnávání cizinců
Zaměstnávání cizinců z EU a některých dalších zemí
„Karty“ pro cizince
Agenturní zaměstnávání a podnikání cizinců