Exekuční řád stanoví, že na exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů se použije přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.

Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení tohoto zákona, je nepřípustné, i když s tím povinný souhlasí. Proto musíme zjistit a zohlednit při výpočtu i všechny vyživované osoby zaměstnance.

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu

Zaměstnanci nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka – tzv. nezabavitelná částka.

Nezabavitelná částka = dvě třetiny ze součtu částky životního minima jednotlivce + částka normativních nákladů na bydlení na osobu povinného + jedna čtvrtina nezabavitelné částky na každou vyživovanou osobu.

Pro rok 2018 je stanovena jedna čtvrtina ze základní nezabavitelné částky ve výši 1 556,33 Kč. To je tedy částka, kterou započítáme na každou vyživovanou osobu.

Vyživované osoby započtené vždy

Vyživovanými osobami jsou vždy manžel nebo manželka, a to i když mají samostatný příjem. Podmínkou zde není, aby spolu žili ve společné domácnosti. Pokaždé tedy na ně započítáme jednu čtvrtinu nezabavitelné částky. Totéž platí obdobně i u registrovaných partnerů, neboť mají podle zákona o registrovaném partnerství vzájemnou vyživovací povinnost.

Jak u manželů, tak u partnerů zákon ukládá rozsah vyživovací povinnosti tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů/partnerů byla zásadně stejná. Proto je logické započtení jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na tyto osoby vždy.

Oproti tomu, vyživovací povinnost zákon nestanovuje u druha a družky, tyto osoby se tedy mezi vyživované osoby nezapočítávají.

Děti jako vyživované osoby

Dalšími vyživovanými osobami jsou děti. U dětí, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť (pokud jsou srážky prováděny ze mzdy obou manželů, resp. rodičů).

Nový občanský zákoník stanoví vyživovací povinnost vůči dítěti od jeho narození do doby, kdy není schopno se samo živit (u zletilého dítěte by však jeho vyživovací povinnost neměla být v rozporu s dobrými mravy).

Pro účely výpočtu nezabavitelné částky se za děti považují pouze děti vlastní nebo osvojené. Pokud se zaměstnancem ve společné domácnosti žijí nevlastní děti druhého z manželů či druha, nelze je započítávat mezi vyživované osoby.

Ostatní vyživované osoby

Mezi ostatní vyživované osoby pak mohou patřit rodiče, prarodiče, vnuci, pravnuci, rozvedený manžel či manželka, partner po zrušení partnerského soužití. Za vyživované osoby počítáme ostatní vyživované osoby, pokud zaměstnanec prokáže stanovení výživného soudní cestou.

U otce pak může být stanovena vyživovací povinnost též neprovdané matce jeho dítěte. Občanský zákoník stanoví, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí tento otec výživu po dobu dvou let od narození dítěte.

Výjimka započtení mezi vyživované osoby

Příslušná nezabavitelná částka se nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

Doložení započitatelných vyživovaných osob

Pokud se zaměstnanci provádí srážky ze mzdy, měl by zaměstnanec zaměstnavateli doložit, kterým osobám poskytuje vyživovací povinnost. Nejvhodnější formou se jeví prohlášení s výčtem vyživovaných osob doplněné o příslušné dokumenty, které prokazují existenci vyživovací povinnosti. Toto prohlášení a dokumentace by měly být při každé změně aktualizovány.

Tab.: Doporučené důkazní materiály k určení vyživovaných osob zaměstnance