Mzda vs. plat vs. odměna z dohody

Velmi často se stává, že se pojmy mzda a plat zaměňují a považují za synonyma, nicméně opak je pravdou.

Mzda je definovaná v § 109 odst. 2 zákoníku práce jako peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Plat je definován v následujícím odstavci jako peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem v případě, že zaměstnavatelem je:

• stát,
• územní samosprávný celek,
• státní fond,
• příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
• školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.

Avšak do těchto peněžitých plnění považovaných za plat se nezapočítávají peněžitá plnění poskytovaná občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky.

Odměnou z dohody se dle zákoníku práce rozumí peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Minimální vs. zaručená mzda

Na první pohled se může zdát, že minimální mzda a zaručená mzda mají stejný význam, ale není tomu tak. Minimální mzda je nejnižší možná mzda, kterou je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci za jeho práci při plném úvazku. Pro rok 2024 je minimální měsíční mzda ve výši 18 900 Kč. Naproti tomu zaručená mzda je nejnižší možná mzda, kterou je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci za jeho práci při plném úvazku vzhledem k jeho pracovnímu zařazení.

Zaručená mzda je stanovena dle náročnosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Profese dle náročnosti jsou zařazeny do 8 skupin prací.

Zaručená mzda stanovená pro práce v 1. skupině se rovná minimální mzdě. V každé další skupině se zaručená mzda zvyšuje.

Složky mzdy

Mzda může být stanovená mzdovým výměrem, který je samostatným dokumentem, popřípadě může být sjednaná v rámci pracovní smlouvy.

Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Mzda je tedy souhrnný pojem zahrnující všechny složky odměny poskytnuté zaměstnanci za výkon práce, ať už jde o tzv. základní mzdu nebo o její pohyblivé složky, jako jsou různé provize, odměny, bonusy apod.

Do mzdy se naopak nezahrnují ostatní příjmy zaměstnance neposkytované za výkon práce (například odměny při životních výročích) ani náhrady mzdy (například za dobu překážek v práci).

Další složky mzdy jsou stanoveny zákoníkem práce, jedná se o příplatky definované v § 114–118 zákoníku práce:

• příplatky za práci přesčas – nejméně 25 % průměrného výdělku,
• příplatky za práci ve státní svátek – nejméně 100 % průměrného výdělku,
• příplatky za práci v noci – nejméně 10 % průměrného výdělku,
• příplatky za práci v sobotu a neděli – nejméně 10 % průměrného výdělku,
• příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí – nejméně 10 % minimální mzdy,
• odměna za pracovní pohotovost – nejméně 10 % průměrného výdělku.

Dalším způsobem odměňování zaměstnance za vykonanou práci je naturální mzda dle § 119 zákoníku práce. Naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat pouze se souhlasem zaměstnance a na základě dohodnutých podmínek se zaměstnancem.

Naturální mzdou je poskytování výrobků či služeb za obvyklou cenu.

Zákonné odvody ze mzdy

Mzda zaměstnance ze zákona podléhá zdanění a odvodům na zdravotní a sociální pojištění.

Daň z příjmů fyzických osob

Základem daně z příjmů je u zaměstnance hrubá mzda. Sazba daně z příjmů ze závislé činnosti je 15 %, další sazba daně ve výši 23 % je uplatněna u příjmů zaměstnance přesahujících trojnásobek průměrné mzdy, tj. přesahujících částku 131 901 Kč.

Rozlišujeme 2 druhy daně z příjmů ze závislé činnosti:

• zálohovou daň,
• srážkovou daň.

Pokud zaměstnanec má uzavřenou dohodu o provedení práce, která přináší měsíční příjem do 10 000 Kč, nebo má zaměstnání malého rozsahu s měsíční odměnou do 4 000 Kč a zároveň nevyplnil Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ve prospěch daného zaměstnavatele, pak se mu ze mzdy sráží daň, která je konečná.

V ostatních případech se použije záloha na daň. Pro zaměstnance je výhodné, podepíší-li u zaměstnavatele „růžové“ Prohlášení k dani, protože toto Prohlášení je opravňuje k uplatňování měsíčních slev na dani a daňového zvýhodnění. O tyto slevy se záloha na daň snižuje a v případě uplatňování daňového zvýhodnění dokonce může zaměstnanci vzniknout daňový bonus.

Odvody na sociální pojištění

Odvody na sociální pojištění platí zaměstnavatel a zaměstnanec.

Zaměstnavatel odvádí ze mzdy zaměstnance odvody na sociální pojištění v celkové výši 24,8 % z hrubé mzdy, z toho:

• 2,1 % na nemocenské pojištění,
• 21,5 % na důchodové pojištění a
• 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Zaměstnanci je ze mzdy sraženo a prostřednictvím zaměstnavatele – plátce odvedeno na sociální pojištění:

• 6,5 % na důchodové pojištění a
• 0,6 % na nemocenské pojištění.

Odvody na zdravotní pojištění

Výše odvodu na veřejné zdravotní pojištění se opět skládá z platby zaměstnavatele a zaměstnance:

• zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 9 % z hrubé mzdy,
• zaměstnanec platí 4,5 % z hrubé mzdy.

Pojistné zaměstnanci strhává zaměstnavatel ze mzdy a odvádí na příslušnou zdravotní pojišťovnu.

Čistá mzda vs. mzda k výplatě

Po ponížení hrubé mzdy o odvody na daň a zdravotní a sociální pojištění se dopracujeme k čisté mzdě, která však nemusí být v této výši vyplacena. V případě, že zaměstnanec nemá žádné povinné ani dobrovolné srážky ze mzdy, čistá mzda je rovna mzdě k výplatě. Pokud má zaměstnanec sjednanou dohodu o srážkách ze mzdy se zaměstnavatelem nebo mu byly příslušným orgánem nařízeny exekuční srážky, mzda k výplatě je nižší než jeho čistá mzda o výši těchto srážek.

Příklad č. 1 – výpočet čisté mzdy s daňovým bonusem

Pan Kovář má hrubou mzdu ve výši 35 000 Kč/měsíc. U svého zaměstnavatele ABC, s. r. o. podepsal Prohlášení k dani, a kromě základní slevy na poplatníka uplatňuje daňové zvýhodnění na své 2 děti. Z čisté mzdy se mu nestrhávají žádné další srážky. Mzdová účetní ABC s. r. o. vypočítá čistou mzdu pana Kováře následujícím způsobem:

• vypočte zdravotní pojištění: 35 000 × 0,045 = 1 575 Kč
• vypočte sociální pojištění: 35 000 × 0,071 = 2 485 Kč
• vypočte zálohu na daň:
  • před slevami: 35 000 × 0,15 = 5 250 Kč
  • odečte slevu na poplatníka: 5 250 − 2 570 = 2 680 Kč
  • odečte daňové zvýhodnění na 1. dítě: 2 680 − 1 267 = 1 413 Kč
  • odečte daňové zvýhodnění na 2. dítě: 1 413 −1 860 =  − 447 (vzhledem k tomu, že výše zálohy na daň je nižší než daňové zvýhodnění, vzniká panu Kovářovi daňový bonus ve výši 447 Kč)
• vypočte čistou mzdu (mzdu k výplatě): 35 000 − 1 575 − 2 485 + 447 = 31 387 Kč

Příklad č. 2 – výpočet čisté mzdy se zvýšenou sazbou daně

Paní Vyskočilová má hrubou mzdu ve výši 150 000 Kč. U svého zaměstnavatele DEF, s. r. o. podepsala Prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na poplatníka. Z čisté mzdy se jí sráží doplatek ve výši 300 Kč za Multisport kartu, na kterou jí zaměstnavatel v částečné výši přispívá. Mzdová účetní DEF, s. r. o. vypočítá čistou mzdu paní Vyskočilové následujícím způsobem:

• vypočte zdravotní pojištění: 150 000 × 0,045 = 6 750 Kč
• vypočte sociální pojištění: 150 000 × 0,071 = 10 650 Kč
• vypočte zálohu na daň:
  • před slevami: (3 × 43 967) × 0,15 + (150 000 − 3 × 43 967) × 0,23 = 19 785,15 + 4 162,77 = 23 947,92 = 23 948 Kč
  • odečte slevu na poplatníka: 23 948 − 2 570 = 21 378 Kč
• vypočte čistou mzdu: 150 000 − 6 750 − 10 650 − 21 378 = 111 222 Kč
• provede srážku a vypočte mzdu k výplatě: 111 222 − 300 = 110 922 Kč

Účtování účetních případů souvisejících se mzdami (pro zjednodušení při výpočtu čisté mzdy neuvažujeme slevy na dani ani daňové zvýhodnění)

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.