Uvolnění zaměstnanců na dětské tábory a sportovní soustředění je upraveno zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a nově také jeho novelou, zákonem č. 285/2020 Sb., účinnou od 1. 1. 2021.

Zákon posuzuje uvolnění zaměstnanců na tábory a sportovní soustředění jako překážky v práci z důvodu obecného zájmu. Obecně k těmto typům překážek můžeme říci, že má zaměstnanec nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Jedná se o výkon veřejné funkce, výkon občanských povinností a jiné úkony v obecném zájmu, pokud tyto činnosti nelze provést mimo pracovní dobu.

Náhrada mzdy ani platu (dále jen „náhrada mzdy“) zaměstnanci od zaměstnavatele dosud nepříslušela, neuváděl-li to zákoník práce nebo vnitřní předpisy společnosti jinak. Novinkou roku 2021 je náhrada mzdy v délce jednoho týdne v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele pro zaměstnance působící na táborech a sportovních soustředěních pro děti a mládež.

Novela zákoníku práce vkládá do zákona nový § 203a Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež. Cílem novely je podpora dobrovolné a soustavné práce s dětmi a mládeží a podpora neziskových a dobrovolnických aktivit oproti akcím komerčního charakteru.

Podmínky pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance

Jakou činnost či funkci musí zaměstnanec na dětském táboře či sportovním soustředění vykonávat, aby měl zákonný nárok na pracovní volno od svého zaměstnavatele? Jde o:

• vedoucího tábora pro děti a mládež či vedoucího sportovního soustředění,
• zástupce vedoucího pro věci hospodářské a zdravotní,
• oddílového vedoucího,
• vychovatele,
• instruktora,
• středního zdravotnického pracovníka.

V takových případech náleží zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, maximálně však tři týdny v kalendářním roce. Ale pozor, nesmí tomu na straně zaměstnavatele bránit vážné provozní důvody. Specifikaci provozních důvodů však již zákon neurčuje.

Při případném soudním sporu vychází soudy z povahy provozu podniku, organizačně-technických poměrů zaměstnavatele, počtu zaměstnanců ve společnosti a možností jejich vzájemného zástupu. Jinak asi bude postupovat soukromník se dvěma zaměstnanci, který má v letních měsících nejvíce zakázek, a jinak velká společnost, kde vzájemná zastupitelnost zaměstnanců není zase takový problém. Soudní praxe ukazuje, že zaměstnavatel nevyhoví zaměstnanci zejména v případě, že by tím byl znemožněn nebo vážně ohrožen provoz společnosti.

Důležitou podmínkou kromě výše uvedeného je, aby zaměstnanec minimálně po dobu jednoho roku před uvolněním soustavně a bezplatně pracoval s dětmi či mládeží. Tábor či sportovní soustředění musí být pořádáno právnickou osobou registrovanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let, přičemž práce s dětmi a mládeží je její hlavní náplní. Tuto skutečnost musí zaměstnanec svému zaměstnavateli prokázat.

Kompenzace od České správy sociálního zabezpečení

Zaměstnavatel, jenž proplatí svému zaměstnanci mzdu v délce jednoho týdne kalendářního roku, může požádat o kompenzaci Českou správu sociálního zabezpečení. Náhradu mzdy je možné poskytnout maximálně ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářního roku, v němž je pracovní volno poskytnuto. Dle informace Ministerstva práce a sociálních věcí činila průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2020 celkem 34 611 Kč.

Úhradu poskytuje okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla právnické osoby či místa trvalého pobytu, pokud je zaměstnavatelem fyzická osoba. Zaměstnavateli je kromě náhrady mzdy hrazeno také pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, přičemž ten je povinen pojistné z této kompenzace odvést.

Jestliže zaměstnavatel vyplatil mzdu více zaměstnancům, může nárok na její refundaci uplatnit prostřednictvím jedné žádosti. Formulář „Žádost o úhradu poskytnuté náhrady mzdy (platu) při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež“ je k dispozici na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení. Nárok na náhradu mzdy lze uplatnit ve tříleté lhůtě ode dne její výplaty zaměstnanci.

K žádosti musí zaměstnavatel doložit důkaz o poskytnutí náhrady mzdy (prostřednictvím výstupů ze mzdového účetnictví a bankovních výpisů) a informace potvrzující splnění všech podmínek, tedy že:

• uvolněný zaměstnanec vykonával jednu z činností uvedených výše, na kterou se vztahuje nárok na náhradu mzdy,
• uvolněný zaměstnanec minimálně po dobu jednoho roku soustavně a bezplatně pracoval s dětmi či mládeží,
• uvolněný zaměstnanec vykonával činnost v rámci akce pořádané právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu minimálně 5 let a současně je práce s dětmi a mládeží hlavní činností této právnické osoby.

Všechna potvrzení dodá příslušná instituce – organizátor akce.