Odborníci České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) se ve své praxi opakovaně setkávají s některými více či méně nepřesnými informacemi – mýty. Jaké jsou ty nejčastější a jaká je pravda?  

Sirotčí důchod se přiznává po zesnulém rodiči (osvojiteli/pečovateli) vždy

Opak je pravdou, ale podmínky se letos zmírnily. Sirotčí důchod vždy náleží nezaopatřenému dítěti nejdéle do 26 let věku v případech, kdy zesnulé osobě již byl vyplácen starobní či invalidní důchod, anebo zemřela následkem pracovního úrazu.

Aby nárok na sirotčí důchod vznikl i v ostatních případech, stále trvá podmínka, že zesnulá osoba musí ke dni úmrtí získat stanovenou dobu důchodového pojištění.

Od letošního 1. února platí, že jde-li o zesnulou osobu starší 28 let, musí mít odpracován (pojištěn) alespoň jeden rok v období posledních deseti let přede dnem úmrtí, v případě zesnulé osoby starší 38 let to jsou dva roky v posledních dvaceti letech přede dnem úmrtí.

Do této doby se však nezahrnují náhradní doby pojištění, to znamená, že musí jít o tzv. dobu placeného pojištění, tedy dobu výdělečné činnosti, za kterou je vyplácen příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení (důchodové pojištění).  

Pokud byla někomu žádost o sirotčí důchod dříve (před 1. 2. 2018) zamítnuta, a podle nových pravidel jsou podmínky splněny, ČSSZ automaticky začne důchod vyplácet

Ne, nezačne. Řízení o přiznání sirotčího důchodu nezahajuje ČSSZ automaticky, ale pouze na základě podané žádosti. Sirotek či jeho zákonný zástupce musí na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) sepsat novou žádost o sirotčí důchod. Na základě té bude nárok na důchod posouzen podle nových podmínek a přiznán, pokud bude sirotek stále tzv. nezaopatřený.  

V případě ztráty obou rodičů (osvojitelů/pečovatelů) je nárok na sirotčí důchod jen po jednom z nich

Není tomu tak. Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po obou zemřelých rodičích. Procentní výměra důchodu po každém z rodičů náleží sirotkovi v plné výši (nižší procentní výměra se nekrátí na polovinu jako u souběhu starobního a vdovského důchodu), základní výměra však náleží pouze jedna, a to k důchodu s vyšší procentní výměrou.

Příklad

Sirotkovi byl po zemřelém otci vypočítán sirotčí důchod 10 000 Kč (procentní výměra 7 300 Kč a základní výměra 2 700 Kč), po matce 5 000 Kč (procentní výměra 2 300 Kč a základní výměra 2 700 Kč).

Pro úplnost: Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý rodič v době smrti.  

Pokud je sirotčí důchod jednou přiznán, není do doby, kdy nárok na něj skončí, třeba nic prokazovat

To je omyl, v praxi bohužel velmi častý. Pracovníci ČSSZ nárok na sirotčí důchod průběžně ověřují a jeho příjemce musí trvající podmínky pro jeho výplatu prokazovat.

Děje se tak vždy s ukončením základní (povinné) školní docházky, dále se prokazuje navazující studium, přesněji soustavná příprava na budoucí povolání. Studenti středních či vysokých škol proto předkládají aktuální potvrzení školy o trvání, resp. pokračování svého studia.

Doklad se zasílá přímo na ústředí ČSSZ, je také možné ho odevzdat na místně příslušné OSSZ. Doklad o studiu je nutné předložit i v případě, že student své studium znovu zahájil po jeho předchozím přerušení, a také vždy, když ho k tomu ČSSZ vyzve.  

Zastavení výplaty sirotčího důchodu je definitivní a nelze ji obnovit

Není pravda. Pokud jsou splněny zákonné podmínky, jsou řádně prokázány, výplatu lze obnovit. V praxi obvykle dochází k tomu, že potvrzení o studiu je doloženo dodatečně či s určitou prodlevou (např. po několika měsících). Na základě toho ČSSZ výplatu sirotčího důchodu obnoví a důchod za příslušné období doplatí.  

Sirotčí důchod nemůže být vyplácen přímo sirotkovi

Neplatí vždy. Důležitou roli hraje věk sirotka. Je-li sirotek nezletilý, je sirotčí důchod vyplácen jeho zákonnému zástupci, což je zpravidla žijící rodič, případně opatrovníkovi nebo zvláštnímu příjemci.

Po nabytí zletilosti sirotka může být sirotčí důchod nadále vyplácen k rukám osoby (zpravidla rodiče), které byl vyplácen již před nabytím svéprávnosti dítěte, ale jen za předpokladu, že s tím oba – zletilý sirotek i dosavadní příjemce důchodu souhlasí.

Tento souhlas je třeba prokázat formou čestného prohlášení. Standardně je však po dosažení zletilosti výplata sirotčího důchodu zařízena a prováděna přímo sirotkovi, a to buď na jeho účet u peněžního ústavu, nebo v hotovosti prostřednictvím pošty.  

Při pobírání sirotčího důchodu si nelze přivydělat

Naopak, je to možné. Například studenti tzv. denního (prezenčního) studia, kteří pobírají sirotčí důchod, si nejen v době prázdnin přivydělávat mohou.

Studenti jiné formy studia (dálkové, kombinované) si mohou při pobírání sirotčího důchodu též přivydělat, ale musí se jednat o takovou výdělečnou činnost, která nezakládá účast na důchodovém pojištění, tj. z jejich výdělku se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení (důchodové pojištění). V opačném případě jim výplata sirotčího důchodu nebude náležet.  

V případě sňatku nebo narození dítěte se sirotčí důchod odebírá

Nikoliv. Pokud trvá studium (soustavná příprava na budoucí povolání) a sirotek nedosáhl věku 26 let, náleží mu výplata sirotčího důchodu i po uzavření manželství. Pokud jsou plněny stanovené podmínky, nebrání výplatě sirotčího důchodu ani pobírání rodičovského příspěvku, stane-li se student–sirotek rodičem.  

Sirotčí důchod se přestane vyplácet s posledním dnem studia

Ne, toho se studenti–sirotci obávat nemusejí. Po ukončení studia na střední či vyšší odborné škole (zpravidla v červnu) náleží dítěti sirotčí důchod ještě za prázdninové měsíce (tj. červenec a srpen).

Podmínkou je, že po celý kalendářní měsíc sirotek nevykonává výdělečnou činnost, která by zakládala účast na důchodovém pojištění, popřípadě nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestal-li se následně studentem vysoké školy.

Sirotčí důchod náleží i v době prázdnin mezi jednotlivými ročníky studia na dané škole a i mezi jednotlivými studii, např. mezi středoškolským či vysokoškolským, bakalářským a magisterským stupněm denního studia apod., pokud na sebe studium bezprostředně navazuje. Doba mezi jednotlivými studii na vysoké škole však nesmí přesáhnout tři kalendářní měsíce.

Po ukončení vysokoškolského studia náleží dítěti sirotčí důchod ještě následující kalendářní měsíc po měsíci, ve kterém studium ukončil. Nesmí ale po celý tento kalendářní měsíc vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění či pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.  

O již vyplacenou dávku sirotčího důchodu nelze přijít

Omyl. Každou změnu, která ovlivňuje nárok na vyplácení sirotčího důchodu, je třeba ČSSZ oznámit. Například, ukončí-li nebo přeruší-li sirotek studium dříve, než bylo uvedeno v odevzdaném potvrzení o studiu, nebo pokud změní formu studia, je jeho zákonnou povinností tuto skutečnost do osmi dnů písemně oznámit ČSSZ.

Stejně je tomu v případě, že začne vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění či pobírat podporu v nezaměstnanosti (podporu při rekvalifikaci), popř. by byl sirotkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

V případě, že by tak neučinil a nadále neoprávněně sirotčí důchod pobíral, má podle zákona povinnost vyplacený důchod vrátit. Pokud by se tak nestalo, ČSSZ by musela neoprávněně vyplacený důchod vymáhat jako přeplatek.

Související články:
Na sirotčí důchod dosáhne více dětí
Mýty kolem vdovských a vdoveckých důchodů