Zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upravuje dávky státní sociální podpory, kterými jsou:

• přídavek na dítě,
• příspěvek na bydlení,
• porodné,
• rodičovský příspěvek,
• pohřebné.

Zatímco první tři dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné) se poskytují oprávněným osobám také v závislosti na výši příjmu (tzv. osoby s „vyššími“ příjmy nemají za jinak splněných podmínek na dávku nárok), rodičovský příspěvek a pohřebné jsou poskytovány nezávisle na příjmové situaci příjemce dávky, popř. jeho rodiny.

Zákon o státní sociální podpoře se v roce 2017 novelizoval, přičemž podstatné změny vstoupily v účinnost od 1. ledna 2018, některé již od 1. října 2017.

U následujících dávek: příspěvek na bydlení, porodné a pohřebné aktuálně buď nedochází vůbec k žádným změnám v zákonné úpravě, nebo jde spíše o změny technického charakteru (např. co vše tvoří náklady na bydlení a jak to má být v žádosti o příspěvek na bydlení rozepsáno).

Připomeňme si tedy pouze základní charakteristiky těchto dávek státní sociální podpory.

Příspěvek na bydlení

Nárok na tuto dávku má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižších než příslušné normativní náklady stanovené zákonem o státní sociální podpoře.

Posuzují se společně příjmy osob, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu. Podmínka, že tyto osoby spolu trvale žijí a uhrazují společně své náklady, nemusí být splněna. Rozhodným obdobím, za něž se příjmy posuzují, je předchozí kalendářní čtvrtletí.

S účinností od 1. ledna 2018 se rozšiřuje okruh nákladů na bydlení o služby, příp. jiné náklady týkající se společných prostor v domě (servis výtahu, úklid společných prostor, osvětlení na chodbách apod.), které se rozpočítávají na jednotlivé byty.

Porodné

Nárok na porodné má žena (v případě úmrtí ženy otec), které se narodilo první nebo druhé živé dítě, pokud příjem v rodině v kalendářním čtvrtletí bezprostředně předcházejícím narození dítěte nebyl vyšší než 2,7násobek životního minima.

Nárok na porodné za stejných podmínek výše příjmů vzniká i osobě, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů dítě do jednoho roku věku, pokud je toto dítě prvním nebo druhým dítětem této osoby. Přitom nezáleží na tom, zda:

• prvním dítětem je její vlastní dítě, či dítě převzaté do péče rozhodnutím soudu,
• nebo zda vznikl nárok na porodné v případě daného dítěte již některému z jeho rodičů.

Porodné činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě.

Pohřebné

Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte, pokud zemřelá osoba měla na území České republiky trvalý pobyt. Výše pohřebného činí 5 000 Kč.

V roce 2017 se rozšířila možnost čerpat pohřebné i pro cizince, kteří sice na území ČR nemají trvalý pobyt, ale kteří na území ČR získali vízum za účelem sezónního zaměstnání. Obdobně to platí pro cizince, kteří jsou „vnitropodnikově“ (v rámci podniku či skupiny podniků) převedeni na práci do České republiky. Tito cizinci musí disponovat tzv. kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance.

Změny při poskytování rodičovského příspěvku od 1. ledna 2018 jsou přehledně shrnuty v článku Změny u rodičovského příspěvku od ledna 2018 .

Změny týkající se přídavku na dítě

U této dávky se mění rozhodné období, a to z kalendářního roku na kalendářní čtvrtletí. Rozhodné období je obdobím, za které se posuzují příjmy oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných, z hlediska splnění kritéria jejich výše pro přiznání dávky.

Dříve než si budeme definovat, kdo je oprávněnou osobou a osobami s ní společně posuzovanými pro účely přídavku na dítě, připomeňme si obecná pravidla pro žadatele o jakoukoliv dávku státní sociální podpory v České republice.

Nárok na dávky státní sociální podpory má osoba, která je se společně posuzovanými osobami hlášena k trvalému pobytu na území České republiky, pokud se jedná o občany ČR, nebo, v případě cizinců, mají v České republice trvalý pobyt (podle zákona o azylu).

Cizinci, kteří nemají v ČR trvalý pobyt, se mohou stát oprávněnými osobami ve vztahu k dávkám sociální podpory po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu.

Právo na dávky mají i tzv. „vnitropodnikově“ převedení zaměstnanci k práci na území České republiky, kteří disponují tzv. kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance vystavenou alespoň na dobu devíti měsíců. Při posuzování podmínek cizinců v nároku na dávku odkazuji čtenáře na § 3 zákona o státní sociální podpoře.

Nezbytnou podmínkou výše uvedených osob (až na malý okruh výjimek) při žádosti o dávku je jejich bydliště na území České republiky. Výjimkou z tohoto pravidla jsou např. občané jiných zemí Evropské unie, jimž rovné zacházení s českými občany zajišťují přímo příslušná nařízení orgánů Evropské unie.

Co se rozumí bydlištěm pro účely státní sociální podpory, definuje zákon o pomoci v hmotné nouzi v § 5 odst. 6:

„Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy a aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.“

A nyní již ke specifickým podmínkám nároku na přídavek na dítě.

Kdo má nárok na přídavek na dítě

Nárok na dávku má nezaopatřené dítě (oprávněná osoba), kterým se rozumí dítě do skončení povinné školní docházky a poté nejpozději do dovršení 26. roku věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole. Přesné vymezení podmínek studia obsahují § 11 – § 16 zákona o státní sociální podpoře.

Oprávněná osoba a s ní společně posuzované osoby tvoří rodinu pro účely dávek státní sociální podpory. Žádná osoba (oprávněná nebo společně posuzovaná) nemůže být členem více rodin.

Do okruhu společně posuzovaných osob spadají nezaopatřené děti, jejich rodiče, přičemž za rodiče se považují i osoby, kterým byly děti svěřeny do péče na základě rozhodnutí soudu, ale také manželé, či druh nebo družka rodiče, v některých případech i prarodiče (pokud je rodičem nezaopatřených dětí také nezaopatřené dítě a je osamělé).

Podmínkou je, že tyto osoby v rodině spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Rozhodné období

Dříve byl rozhodným obdobím pro přiznání přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku. Neboli při žádosti o přídavek na dítě na období od 1. října 2016 se vycházelo z příjmů za období kalendářního roku 2015.

Nyní po novele se pro přiznání přídavku na dítě posuzují příjmy za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na dávku prokazuje, popř. uplatňuje. Takto se postupuje poprvé při posuzování nároku na přídavek na dítě za měsíc říjen 2017.

Kromě rozhodného období se u této dávky mění také úroveň rozhodného příjmu, a to ve prospěch potenciálních zájemců o tuto dávku.

S účinností od 1. ledna.2018 má nezaopatřené dítě nárok na přídavek na dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje 2,7násobek životního minima rodiny. Do konce roku 2017 činila tato hranice rozhodného příjmu 2,4násobek životního minima rodiny. Aktuální částky životního minima jsou uvedeny na Portálu POHODA.

Výše přídavku na dítě je odstupňována pro tři věkové kategorie nezaopatřených dětí a v základní výměře se nemění. Zákon o státní sociální podpoře ale s účinností od 1. ledna 2018 zavádí přídavek na dítě ve zvýšené výměře.

Na přídavek na dítě ve zvýšené výměře vzniká nárok za podmínky, že některá ze společně posuzovaných osob má v každém kalendářním měsíci rozhodného období (tzn. v každém měsíci předchozího kalendářního čtvrtletí) příjem:

• ze zaměstnání alespoň ve výši životního minima pro jednotlivce, tj. 3 410 Kč,
• ze samostatné činnosti (podnikání),
• z dávek nemocenského nebo důchodového pojištění,
• z podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,
• z příspěvku na péči o osobu do 18 let věku nebo
• z rodičovského příspěvku poskytovaného po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství (mateřské).

Z výše uvedeného je patrné, že záměrem této úpravy v zákoně je přídavkem na dítě ve zvýšené výměře podpořit ty rodiny, v nichž se někdo snaží (vykonává zaměstnání nebo podniká) nebo v minulosti se dostatečně snažil (za minulou snahu pobírá důchod, podporu v nezaměstnanosti, nemocenskou či jinou dávku z nemocenského pojištění) zajistit finanční prostředky pro hmotné zabezpečení vlastní rodiny svou prací.

Případně těm rodinám, v kterých této snaze hmotně se zabezpečit vlastní prací brání objektivní překážky: péče o malé dítě (pobírání rodičovského příspěvku) či o dítě zdravotně handicapované (pobírání příspěvku na péči o osobu do 18 let věku).

Níže uvedená tabulka uvádí konkrétní měsíční výše přídavku na dítě aktuálně pro rok 2018 s porovnáním se situací do konce roku 2017.

Tab.: Měsíční výše přídavku na dítě
 

Rozhodný příjem se zjišťuje jednotlivě za všechny členy rodiny (společně posuzované osoby) za rozhodné období. U každé z těchto osob se stanoví měsíční průměr těchto příjmů a součtem jednotlivých měsíčních průměrů se zjistí měsíční průměr rodiny, který se porovná s 2,7násobkem životního minima rodiny.

Příklad

Rodinu tvoří manželé a jejich čtyři nezaopatřené děti ve věku 16, 10, 8 let a 1,5 roku. Manžel (otec dětí) má příjem ze zaměstnání. Manželka (matka dětí) pobírá rodičovský příspěvek na nejmladší dítě. Jiné příjmy nemá.

Tab.: Životní minimum rodiny
 

Pokud průměrný měsíční příjem této rodiny nepřesáhne 38 988 Kč a bude řádně a včas podána žádost, obdrží rodina přídavky na děti ve zvýšené výměře v celkové měsíční výši 3 620 Kč (1000 + (2 × 910) + 800).

Do rozhodného příjmu se započítávají příjmy ze zaměstnání, z podnikání, nájmu, ale i ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (např. z prodejů nemovitých věcí, obchodních podílů, příležitostných činností), dále příjmy z nemocenského a důchodového pojištění, podpory v nezaměstnanosti, rodičovské příspěvky apod. (přesný výčet těchto příjmů obsahuje § 5 zákona o státní sociální podpoře). Započítavají se i obdobné příjmy ze zahraničí.

Tyto příjmy se zjišťují na úrovni čistých příjmů, tzn. po odpočtu souvisejících výdajů a odvodových povinností z titulu pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění a daně z příjmů. Příjem z daňových bonusů se do čistých příjmů nezapočítává.

Jak už bylo zmíněno výše, příjmy se zjišťují za předchozí kalendářní čtvrtletí (rozhodné období). Zde je třeba upozornit, jakým způsobem se započítávají příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (z podnikání) do rozhodného příjmu.

Pokud osoba (člen rodiny) vykonává v tomto čtvrtletí (v rozhodném období) samostatnou výdělečnou činnost, započítává se za každý měsíc 1/12 příjmů přiznaných v daňovém přiznání z této činnosti za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, do něhož spadá období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku.

Pokud tedy bude rozhodným obdobím čtvrté čtvrtletí 2017, pak se vychází z údajů z daňového přiznání za rok 2016.

Zde je třeba upozornit, že u podnikatele, jenž vykonává v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, se do měsíčního rozhodného příjmu započítává minimálně částka ve výši 50 % průměrné mzdy.

Jestliže osoba v rozhodném období podniká, ale v kalendářním roce, ze kterého má při stanovení měsíčního příjmu vycházet, nepodnikala, pak se za každý měsíc započítává 25 % průměrné měsíční mzdy v případě výkonu hlavní činnosti, nebo částka, kterou podle svého prohlášení uvede jako měsíční příjem v případě výkonu vedlejší činnosti.

Podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR činí aktuálně částka 50 % průměrné mzdy 13 700 Kč a částka 25 % průměrné mzdy 6 800 Kč. Jedná se o částky platné pouze pro účely dávek státní sociální podpory.

Související článek:
Změny u rodičovského příspěvku od ledna 2018