Pokud zaměstnanec dostane kvůli překážce v práci na straně zaměstnavatele náhradu mzdy nižší než 100 % průměrného výdělku, jak to bude s odvodem zdravotního pojištění? Má na dopočet do minimálního vyměřovacího základu vliv zkrácený úvazek?
Překážky na straně zaměstnavatele jsou bohužel aktuálně velmi často využívány. Bavíme se o překážkách popsaných v zákoníku práce (dále jen „ZP“) pod § 207 písm. a), § 208 a § 209. O jaké překážky se přesněji jedná?
Prostoje – § 207 písm. a) zákoníku práce
V situacích, kdy je zaměstnavatel donucen omezit provoz z důvodu nedostatku surovin, polotovarů nebo součástek či služeb tak říkajíc „na vstupu“, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele podle § 207 písm. a) ZP, kde zaměstnanci přísluší náhrady mzdy alespoň 80 % průměrného výdělku.
Jiné překážky na straně zaměstnavatele – § 208 zákoníku práce
Tento typ překážek má v legislativě širší použití, aktuálně však je spojen zejména se situací, kdy v rámci mimořádných opatření nemůže zaměstnavatel přidělovat práci z důvodu, že převážná část jeho zaměstnanců má nařízenou karanténu, je v dočasné pracovní neschopnosti nebo pečuje o dítě.
V těchto případech se jedná o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 ZP a zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
Částečná či někdy také skrytá nezaměstnanost – § 209 zákoníku práce
Jedná-li se na straně zaměstnavatele o omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (tedy bavíme se o omezení zaměstnavatele „na výstupu“), jedná se o tzv. částečnou (skrytou) nezaměstnanost podle § 209 ZP.
Zaměstnanci v takovém případě přísluší náhrada mzdy ve výši alespoň 60 % průměrného výdělku. K tomu však musí mít zaměstnavatel zmocnění v podobě dohody s odborovou organizací. Pokud zde nepůsobí odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.
Kdo musí zdravotní pojistné doplatit?
V situacích, kdy jsou zaměstnancům při překážkách v práci na straně zaměstnavatele poskytovány náhrady mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku (§ 207 písm. a) ZP), respektive 60 % průměrného výdělku (§ 209 ZP), může náhrada mzdy činit méně než minimální vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění, kterým je minimální mzda platná na začátku období. Od ledna 2021 platí minimální mzda ve výši 15 200 Kč.
Zdravotní pojištění musí být odvedeno vždy nejméně z minimálního vyměřovacího základu, nejde-li o pojištěnce státu a další vyjmenované kategorie, při nichž se minimální vyměřovací základ poměrně snižuje (viz § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění).
Pokud je vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojistného zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů.
Pokud je ale vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
Příklad 1
Zaměstnanec má měsíční tarif ve výši 15 300 Kč. Vlivem překážek na straně zaměstnavatele z důvodu prostojů (§ 207 písm. a) ZP) bude jeho celkový vyměřovací základ pro odvod pojistného činit 13 600 Kč v měsíci březnu 2021. Jak bude proveden odvod zdravotního pojištění?
Řešení:
Odvod pojistného z reálně dosaženého příjmu:
13,5 % z 13 600 = 1 836, z toho 1/3 = 612 Kč => bude strženo zaměstnanci ze mzdy
Zaměstnavatel ze svých prostředků uhradí 2/3 z reálně dosaženého příjmu, tj.: 1 836 − 612 = 1 224 Kč
+ díky výskytu překážek na straně zaměstnavatele také dopočet do minimálního vyměřovacího základu (dále jen „MVZ“) z rozdílu MVZ a reálně dosaženého příjmu, tj.: 13,5 % z (15 200 − 13 600) = 216 Kč
Celkové pojistné: (zaměstnanec 612 Kč + zaměstnavatel 1 440 Kč) = 2 052 Kč
Příklad 2
Zaměstnanec je měsíčně odměňován a pracuje v tzv. kratší pracovní době (na zkrácený úvazek), a to 20 hodin za týden. Jeho měsíční mzdový tarif je 10 000 Kč. Vlivem překážek na straně zaměstnavatele z důvodu částečné nezaměstnanosti (§ 209 ZP) byl jeho celkový příjem v měsíci březnu roven částce 7 200 Kč. Jak bude proveden odvod zdravotního pojištění?
Řešení:
Odvod pojistného z reálně dosaženého příjmu:
13,5 % z 7 200 = 972, z toho 1/3 = 324 Kč => bude strženo zaměstnanci ze mzdy
Zaměstnavatel ze svých prostředků uhradí 2/3 z reálně dosaženého příjmu, tj.: 972 − 324 = 648 Kč
+ Díky výskytu překážek na straně zaměstnavatele také dopočet do MVZ z rozdílu MVZ a reálně dosaženého příjmu, tj.: 13,5 % z (15 200 − 7 200) = 1 080 Kč.
Celkové pojistné: (zaměstnanec 324 Kč + zaměstnavatel 1 728 Kč) = 2 052 Kč.
Příklad 3
Zaměstnanec je měsíčně odměňován a pracuje v tzv. kratší pracovní době (na zkrácený úvazek), a to 20 hodin za týden. Jeho měsíční mzdový tarif je 10 000 Kč. Do práce nastoupil dne 15. března. Vlivem překážek na straně zaměstnavatele z důvodu částečné nezaměstnanosti (§ 209 ZP) byl jeho celkový příjem v měsíci březnu roven částce 3 200 Kč. Jak bude proveden odvod zdravotního pojištění?
Řešení:
Odvod pojistného z reálně dosaženého příjmu:
13,5 % z 3 200 = 432, z toho 1/3 = 144 Kč => bude strženo zaměstnanci ze mzdy
Zaměstnavatel ze svých prostředků uhradí 2/3 z reálně dosaženého příjmu, tj.: 432 − 144 = 288 Kč
+ Díky výskytu překážek na straně zaměstnavatele také dopočet do poměrné části MVZ z rozdílu poměrné části MVZ a reálně dosaženého příjmu. Poměrné části MVZ proto, že v tomto případě zaměstnání netrvá celý měsíc (stejně tak by se situace řešila i v případě, kdy by se zaměstnanec v průběhu období stal osobou, za niž je plátcem pojistného stát, anebo by byl od určitého dne v měsíci v některé z jiných vyjmenovaných kategorií, kde se nedopočítává do MVZ).
Poměrná část MVZ = 17/31 × 15 200 Kč = 8 335,48 Kč
13,5 % z (8 335,48 − 3 200) = 694 Kč
Celkové pojistné: (zaměstnanec 144 Kč + zaměstnavatel 982 Kč) = 1 126 Kč
V programu Antivirus bude zaměstnavateli poskytován příspěvek na pojistné na zdravotní pojištění stanovený pouze ze skutečně vyplacené náhrady mzdy z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. Dle stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí se příspěvek od státu na výše uvedené doplatky pojistného do MVZ nevztahuje, neboť pokrývá pouze odvod pojistného ve výši odpovídající výši skutečně vyplacené náhrady mzdy zaměstnanci.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.
Zanechte komentář
Pro přidání komentáře se přihlaste.