Současná právní úprava definuje čtyři druhy důchodů – invalidní, vdovský/vdovecký, sirotčí a starobní. V následujícím článku se zaměříme na příjemce starobního důchodu a související podmínky zaměstnávání těchto osob.

Velká část budoucích starobních důchodců se přiblíží důchodovému věku v průběhu sjednaného pracovního poměru. Takový zaměstnanec požádá příslušnou správu sociálního zabezpečení o sepsání žádosti o důchod a zaměstnavatel je povinen vystavit potvrzení k této žádosti podle § 83 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V případě ukončení pracovního poměru s poživatelem starobního důchodu je zaměstnavatel povinen vystavit potvrzení o zaměstnání se všemi náležitostmi jako u jiného zaměstnance.
 

Tiskopis Potvrzení zaměstnavatele při podání žádosti o důchod jeho zaměstnance naleznete v programu PAMICA v tiskových sestavách v agendě Personalistika/Pracovní poměry.

Zaměstnanci, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod, mají možnost i nadále pokračovat v pracovněprávním vztahu, případně založit pracovněprávní vztah nový. Kromě klasické pracovní smlouvy může být pracovněprávní vztah s poživatelem starobního důchodu (důchodcem) sjednán i na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.

Zaměstnavatel může s důchodcem sjednat pracovní poměr na dobu určitou i neurčitou, aniž by důchodce ztratil nárok na výplatu důchodu. Starobní důchodci mohou pracovat prakticky bez omezení, pokud to zdravotní způsobilost k dané práci umožňuje. Výjimku tvoří tzv. předčasné starobní důchody, vyplácené v období před dosažením důchodového věku. Těmto „předčasným“ důchodcům nenáleží výplata důchodu při výkonu takové výdělečné činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění.

Příklad 1

Paní Jarmila zažádala od 1. 12. 2022 o předčasný důchod, který je jí od tohoto data vyplácen. Důvodem vstupu do předčasného důchodu byla nejen výhodná valorizace důchodů v roce 2022, ale i touha více se věnovat vnoučatům. Vzhledem ke své fyzické kondici a časovým možnostem se rozhodla od 1. 2. 2023 sjednat dopolední brigádu v místním útulku pro opuštěná zvířata. Paní Jarmila se zaměstnavatelem uzavřela dohodu o pracovní činnosti.

Řešení:

Aby paní Jarmile náležela výplata důchodu, nesmí z jejího pracovněprávního vztahu (dohody o pracovní činnosti) vzniknout účast na nemocenském pojištění. U dohody o pracovní činnosti nezakládá účast na důchodovém pojištění odměna nižší než 4 000 Kč měsíčně. Při minimální hodinové mzdě 103,80 Kč pro rok 2023 může paní Jarmila odpracovat maximálně 38,5 hodiny měsíčně (3 999 / 103,8).

Oznamovací povinnost zaměstnavatele

Pro splnění ohlašovacích a evidenčních povinností zaměstnavatele je informace, že je jeho zaměstnanec poživatelem starobního důchodu, zásadní. Tato skutečnost má vliv i na výpočet vyměřovacího základu ze mzdy/odměny pro účely zdravotního pojištění. Zaměstnavatel je povinen do osmi dnů oznámit nástup důchodce jako každého jiného zaměstnance místně příslušné správě sociálního zabezpečení, pokud toto zaměstnání založí účast na nemocenském pojištění.

Ohlašovací povinnost se týká i zdravotní pojišťovny zaměstnance, kdy je z hlediska zdravotního pojištění nutné uvést správné kódy změn. Při přijetí zaměstnance se uvádí kód P (příchod), pokud se jedná o důchodce, tak se současně použije i kód D (důchod). Obdobně se postupuje i při ukončení pracovního poměru důchodce (kód O = odchod, D = důchod).

Evidenční list důchodového pojištění („ELDP“) se vystavuje i pro poživatele starobního důchodu, pokud zaměstnání založilo účast na důchodovém pojištění. Od 1. 4. 2022 je zaměstnavatel povinen při ukončení pojištěného zaměstnání sdělit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení údaje pro účely případné evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce. Tato povinnost se logicky nevztahuje na ukončený pracovněprávní vztah zakládající důchodové pojištění u poživatele starobního důchodu, který se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání evidovat nemůže.
 

V programu POHODA lze vystavit evidenční list důchodového pojištění s příslušným typem, resp. kódem. V agendě Mzdy/Personalistika zvolíte nabídku Záznam/Podání ELDP. Poté budou vygenerovány evidenční listy pro všechny zaměstnance, případně pro vybrané zaměstnance, pokud před zvolením této nabídky provedete jejich výběr. Tyto evidenční listy se po uložení zobrazí v agendě Mzdy/Seznamy/Podání ELDP. Na záložce Položky se zobrazí jednotlivé údaje, které budou již předvyplněny z agendy Personalistika a již vystavených mezd. POHODA však neumožňuje automatické vyplnění všech variant, proto si vygenerované údaje zkontrolujte, popřípadě ručně upravte. Více informací naleznete v našem videonávodu Jak vystavit ELDP pro jednoho zaměstnance? nebo FAQ.

V programu PAMICA lze vystavit evidenční list důchodového pojištění s příslušným typem, resp. kódem. V agendě Personalistika/Pracovní poměry zvolíte nabídku Záznam/Podání ELDP. Otevře se okno pro výběr měsíce. Pro všechny zaměstnance, včetně zaměstnanců s končícím pracovním poměrem, vyberte měsíc prosinec. Výjimka platí pro vystavení ELDP u zaměstnance, který bude pobírat důchod, a ČSSZ vyžaduje ELDP pouze za část roku. Po zvolení měsíce budou vygenerovány evidenční listy pro všechny zaměstnance, případně pro vybrané, pokud před zvolením této nabídky provedete jejich výběr. Tyto evidenční listy se po uložení zobrazí v agendě Podání/Podání ELDP. Na záložce Položky se zobrazí jednotlivé údaje, které budou již předvyplněny z agendy Personalistika, Pracovní poměry a již vytvořených mezd. Vygenerované údaje zkontrolujte se mzdovým listem, popřípadě ručně upravte. Více informací naleznete v našem videonávodu Jak vystavit evidenční list pro jednoho zaměstnance? nebo FAQ.

Zvýšení procentní výměry důchodu

Pracující důchodce čerpající výplatu starobního důchodu a vykonávající výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění může za splnění zákonných podmínek požádat o zvýšení procentní výměry starobního důchodu.

V souladu se zákonem o důchodovém pojištění má pracující důchodce tyto možnosti:

• Poživatel starobního důchodu může požádat o zastavení výplaty dávky z důvodu výkonu výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění. V takovém případě se jeho důchod zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti bez pobírání důchodu zakládající účast na důchodovém pojištění.
• Bude-li starobní důchod vyplácen ve výši jedné poloviny základní a procentní výměry, náleží důchodci zvýšení výpočtového základu o 1,5 % za každých 180 dnů výkonu výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění.
• Při pobírání starobního důchodu v plné výši náleží důchodci zvýšení na základě jím podané žádosti o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění.

Příklad 2

Pan Miloš po dovršení důchodového věku vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Současně při zaměstnání pobírá starobní důchod, jeho výpočtový základ činí 18 000 Kč. Po roce si požádal o tzv. přepočet důchodu.

Řešení:

Důchodce má nárok na zvýšení výpočtového základu o 0,4 % po odpracování 360 kalendářních dnů.

Výpočtovým základem se rozumí osobní vyměřovací základ upravený podle aktuálně platných redukčních hranic.

Zdravotní pojištění u důchodců

Starobní (ale i ostatní) poživatelé důchodu jsou státními pojištěnci a v případě zaměstnání se na ně nevztahují pravidla týkající se minimálního vyměřovacího základu. Pokud této hranice nedosáhnou (v roce 2023 je minimální vyměřovací základ pro účely odvodu zdravotního pojištění částka 17 300 Kč), odvádí pojistné z příjmu, kterého skutečně dosáhli.

Příklad 3

Paní Růžena po dovršení důchodového věku vykonává výdělečnou činnost na částečný úvazek, stanovená měsíční mzda je 12 000 Kč.

Řešení:

Vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění je 12 000 Kč.

Odvod zaměstnavatele 2/3 z 1 620 = 1 080 Kč

Pokud by paní Růžena nebyla státním pojištěncem, pak by bylo zdravotní pojištění odváděno z částky 17 300 Kč ve výši 13,5 %.

Dočasná pracovní neschopnost důchodce

Při vzniku dočasné pracovní neschopnosti u poživatele starobního důchodu při výkonu zaměstnání, které zakládá účast na důchodovém pojištění, vzniká nárok na náhradu mzdy podle § 192 zákoníku práce za prvních 14 dnů nemoci. Patnáctým kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti začíná běžet podpůrčí doba nemocenské a vzniká nárok na nemocenské, které končí dnem ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

Podpůrčí doba trvá obecně 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti, u poživatele starobního důchodu je zkrácena na 70 kalendářních dnů. Dočasně práce neschopný důchodce může zůstat v tomto režimu i po ukončení podpůrčí doby, ale zaniká mu nárok na nemocenskou.

Daň z příjmů u zaměstnaných důchodců

I poživatel důchodu může podepsat „Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků“ na příslušné zdaňovací období u jednoho zaměstnavatele jako každý jiný zaměstnanec. Starobní důchodce také může svého zaměstnavatele v případě dodržení zákonných podmínek požádat o roční zúčtování daně z příjmů. Poživatelům starobního důchodu ani jejich zaměstnavatelům navzdory určitým dřívějším náznakům v současné době nevznikají žádné speciální daňové výhody či slevy.

Bez ohledu na příjmy ze závislé či jiné zdanitelné činnosti je pravidelně vyplácený starobní důchod osvobozen od daně z příjmů v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů do výše 36násobku minimální mzdy. Za rok 2023 je tedy osvobozen příjem z titulu výplaty starobního důchodu ve výši 622 800 Kč. Vše nad tuto hranici se pak zdaňuje podle § 10 zákona o daních z příjmů.