Globální legislativní nároky na dovolenou uvedené v zákoníku práce (dále jen „ZP“) se výše uvedenou změnou nepohnuly. Stále platí, že minimální nárok na dodatkovou dovolenou je 1 týden a u dovolené řádné se jedná o 4 týdny (pro komerční sféru), 5 týdnů (pro organizace odměňující platem) a 8 týdnů (pro akademické pracovníky).

Ovšem, a to je podstatné, u řádné dovolené již neexistuje tzv. dovolená za odpracované pracovní dny, tj. fáze nároku na dovolenou se zvláštním způsobem výpočtu do 60 odpracovaných pracovních dní. Zůstala nám tedy už jen dovolená za kalendářní rok, respektive její poměrná část, pokud pracovní poměr nebude trvat celý kalendářní rok.

Zcela zásadní změnou je způsob výpočtu nároků na dovolenou. Nárok na dovolenou je od ledna 2021 opřen vždy o tzv. týdenní fond pracovní doby, který je zaměstnancům rozvržen do směn. Výsledný nárok na dovolenou je pak vyjádřen v hodinách. Vše se odvíjí, jak bylo uvedeno, od takzvané stanovené/zkrácené, respektive kratší týdenní pracovní doby (dále jen „TPD“).

Revoluce spočívá v tom, že nárok na dovolenou vzniká po celý rok de facto „přírůstkově“, a to po jedné dvaapadesátině celkového ročního nároku za každou odpracovanou (fiktivně odpracovanou) stanovenou (zkrácenou/kratší) TPD. „Fiktivní“ odpracovanou dobu představují doby, které nejsou sice reálným výkonem práce, ale pro účely dovolené se jako výkon práce posuzují.

Na jejich výčtu se ve srovnání s lety předchozími nic nezměnilo. Jedná se o tyto doby:

• mateřská dovolená, rodičovská dovolená muže v době, kdy jinak náleží mateřská dovolená ženě,
• důležité osobní překážky uvedené v nařízení č. 590/2006 Sb. (např.: pracovnělékařská prohlídka, znemožnění cesty do práce, svatba, narození dítěte, pohřeb, přestěhování atd.),
• OČR, dlouhodobé ošetřovné, otcovská poporodní péče,
• pracovní úraz,
• překážky na straně zaměstnavatele (§ 207a, § 208 a § 209 ZP),
• samotná doba čerpání dovolené řádné i dodatkové,
• dny, kdy zaměstnanec čerpá náhradní volno za přesčas nebo náhradní volno za práci ve svátek,
• svátek – náhrada za svátek i případ, kdy se mzda/plat z důvodu svátku nekrátí.

Celkový roční nárok na dovolenou je pak vyjádřen v hodinách. K čemu byla vlastně tato změna dobrá? Proč jsme opustili léty zaběhlý způsob výpočtu nároku na dovolenou?

V letech 2020 a obdobích starších působily praktické komplikace stran dovolené situace, kdy pracovní doba zaměstnance byla rozvrhnuta nerovnoměrně, anebo byla rozvržena sice rovnoměrně, ale tak, že byla v jednotlivých dnech týdne rozvržena z hlediska své výše různě na jednotlivé směny, případně ještě nebyla vypsána na všechny „všední“ dny v týdnu a podobně. Další komplikace přinášely přechody zaměstnance v rámci takových různých rozvržení v průběhu roku.

Ve výše uvedených situacích pak bylo zapotřebí adekvátně přepočítávat nároky na dovolenou a její čerpání. Komplikace to znamenalo proto, že dovolená se vyjadřovala a přepočítávala na „pracovní den“, ovšem pracovní den pokaždé mohl vyjadřovat jinou skutečnost stran faktické délky směny v hodinách. Díky revoluci ve výpočtu nároku na dovolenou od ledna 2021 sice výše uvedené záležitosti odpadají, na druhé straně zase přibývají nové komplikace. Nechť si znalý čtenář udělá vlastní obrázek o tom, který způsob je vlastně jednodušší.

Výše bylo předestřeno, že dovolená je vyjádřena v hodinách. Kolik hodin dovolené na kalendářní rok to ve skutečnosti bude, závisí na stanovené (zkrácené/kratší) TPD a jejímu odpracování (fiktivním odpracování = doby výkonu práce). Jaký tedy bude nárok na řádnou dovolenou, pokud zaměstnanec odpracuje všechny rozvržené směny za celý rok v hodinách, při nároku 4 týdny/rok?

Stanovená týdenní pracovní doba = zákoníkem práce specifikovaný horní nepřekročitelný limit pro typ směnnosti provozu ve vyrovnávacím období v průměru na týden.

Zkrácená stanovená týdenní pracovní doba = zaměstnavatel může výše uvedený legislativní limit pro typ provozu na základě svého uvážení snížit (nikdy ne zvýšit) bez snižování mzdy. Tyto svoje „individuální“ zkrácené týdenní stanovené pracovní doby pak integruje v rámci kolektivní smlouvy, případně ve vnitřním předpisu.

Kratší týdenní pracovní doba = de facto určitý podíl ze stanovené, případně zkrácené týdenní pracovní doby, lidově se užívá termínu „úvazek“ (poloviční, třetinový atd.). Jedná se tedy o jakoukoli sjednanou kratší týdenní pracovní dobu, nižší, než jsou výše uvedené.
 

Zajímá vás, jak správně vykázat dovolenou v hodinách v účetním programu POHODA a mzdovém systému PAMICA? V tom případě si nenechte ujít tyto videonávody: Jak v programu POHODA vykazovat dovolenou v hodinách? a Jak v programu PAMICA vykazovat dovolenou v hodinách?

Příklady plných ročních nároků na dovolenou

Záleží na TPD, případně zkrácené TPD, případně kratší TPD:

• nesměnný provoz: 40 hodin/týden => 4 týdny × 40 = 160 hodin dovolené/rok,
• dvousměnný provoz = 38,75 hodin/týden => 4 × 38,75 = 155 hodin/rok,
• vícesměnný či nepřetržitý provoz = 37,5 hodin/týden => 4 × 37,5 = 150 hodin/rok,
• poloviční úvazek v nesměnném provozu = 20 hodin/týden => 20 × 4 = 80 hodin/rok,
• úvazek 4 hodiny/týden => 4 × 4 = 16 hodin/rok.

Poznámka: Pokud by nárok na dovolenou nevyšel v celém čísle, zaokrouhlí se na hodiny směrem nahoru.

Zákoník práce tedy stále specifikuje minimální nárok na dovolenou v počtu týdnů, ale protože pak vše je vztaženo na TPD a hodiny, je třeba si tento nárok přepočítat na hodinový.

Pokud organizace komerční sféry poskytovaly nad 4 týdny dovolené nějaký den či dva navíc, tedy nikoli celý týden, tak v takovém případě je zapotřebí adekvátně tento nárok vyjádřený v počtu dní dovolené přepočítat na týdenní nárok.

Příklad: Zaměstnavatel komerční sféry poskytoval jeden den dovolené nad legislativní rámec. Tento nárok se v jednotce týdnů vyjádří jako 4,2 týdne.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.

Související články:
Příklady výpočtu nároku na řádnou dovolenou
Krácení dovolené z důvodu neomluvené absence
Stáhněte si e-book: Dovolená podle nových pravidel roku 2021