Nárok na ošetřovné

 Jaké jsou podmínky vzniku nároku na ošetřovné?

 Rodič (či jiný pečující) musí být jako zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Dítě, které nemůže navštěvovat školu, musí být mladší 10 let. V případě, že bude o dítě pečovat někdo jiný než jeho rodič (např. babička), je podmínkou nároku, že s dítětem žije ve společné domácnosti.
 

Jak dlouho lze ošetřovné čerpat?

Ošetřovné jde čerpat maximálně 9 dní. Výjimkou jsou případy, kdy je rodič samoživitel. Ten může čerpat ošetřovné až 16 dní. Rodiče či jiné oprávněné osoby se přitom mohou v průběhu 9 dní (resp. 16 dní) jednou v ošetřování vystřídat.
 

Co dělat po dočerpání ošetřovného?

Při péči o dítě z důvodu popsaného uzavření školského zařízení i po uplynutí prvních 9 (resp. 16) kalendářních dnů sice již ošetřovné nenáleží, jedná se však i nadále o omluvenou nepřítomnost v práci.
 

Jaká je výše ošetřovného?

Základem pro výpočet ošetřovného je průměrný denní příjem za rozhodné období (zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla potřeba péče). Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění upravuje pomocí tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ. Ošetřovné se vyplácí za kalendářní dny (od prvního dne) a činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Orientační výši dávky si můžete spočítat na kalkulačce Ministerstva práce a sociálních věcí („MPSV“).
 

Jak se uplatní nárok na ošetřovné?

Nárok na ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení uplatňuje zaměstnanec tiskopisem „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)“, který mu vydá ve dvou vyhotoveních výchovné zařízení (škola), které dítě navštěvuje.

Druhé vyhotovení tiskopisu je pro případ, že se rodiče při péči střídají – jinak postačuje jedno vyhotovení.

Zaměstnanec doplní část B tiskopisu a předá svému zaměstnavateli, který ho spolu s podklady pro výplatu ošetřovného předá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení („OSSZ“), která dávku vyplácí. OSSZ příslušná podle sídla zaměstnavatele či jeho účtárny ji vyplatí nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, v němž jí byly doručeny řádně vyplněné podklady.

Návod na to, jak správně podat žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy), najdete na webu České správy sociálního zabezpečení.
 

Kde získá škola tiskopis žádosti?

Tiskopis Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy) je k dispozici na okresních správách sociálního zabezpečení nebo na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení. Na vyžádání ho může dostat škola též v elektronické podobě.
 

Vznikne nárok rovněž osobě samostatně výdělečně činné?

U osoby samostatně výdělečně činné nárok na ošetřovné nevzniká, ani pokud je dobrovolně přihlášena k nemocenskému pojištění.
 

Jak se postupuje v případě, že je z důvodu karantény třeba doma pečovat o více dětí?

V tomto případě lze čerpat ošetřovné pouze prvních 9 dnů (nezáleží přitom, na které z dětí bude žádost o ošetřovné vystavena). Po devíti dnech stále trvá překážka v práci, ale ošetřovné již nenáleží.

Můžete v karanténě pracovat z domova?

Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (tedy „z domova“), obdobně se může dohodnout i při ošetřování dítěte.

V takovém případě platí, že pokud zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda nebo plat, nenáleží mu za dobu výkonu práce v době prvních 14 dnů karantény výplata náhrady mzdy nebo platu podle § 192 zákoníku práce, popřípadě od 15. dne jejího trvání nepřísluší výplata nemocenského.

Takovou situaci výslovně upravuje § 16 zákona o nemocenském pojištění, který stanoví, že pojištěnec (zaměstnanec) nemá nárok na výplatu nemocenského za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tato dávka náleží, práci.

Opatření stanovená při karanténě musí být zaměstnancem striktně dodržena a výkon práce formou home office přichází v úvahu, jen když s tím obě strany pracovního poměru souhlasí.

Jak se registrovat na úřadu práce, když jste v karanténě

Lidé, kteří jsou v nařízené karanténě, izolaci či se na ně vztahuje karanténní opatření a chtějí požádat úřad práce („ÚP“) o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, nemusí na ÚP chodit osobně. Žádosti mohou podat i jinou formou – například písemně (poštou), přes datovou schránku nebo elektronickým způsobem.

Pokud takové podání není opatřeno kvalifikovaným elektronickým podpisem, je potřeba žádost do 5 dnů potvrdit. Tedy doplnit písemně s podpisem žadatele prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb či doručením potvrzení na podatelnu příslušného kontaktního pracoviště úřadu práce.

Podle právních předpisů je „Žádost o zprostředkování zaměstnání“ podáním. A jako taková tedy musí obsahovat zákonem stanovené údaje:

• jméno a příjmení,
• datum narození a
• místo trvalého pobytu (popřípadě jinou adresu pro doručování).

Vyplněný formulář musí také obsahovat podpis žadatele. Podání je možné učinit písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě.

Úřad práce nemůže zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání člověka, který je uznán dočasně neschopným práce. Pokud je tedy dotyčný v pracovní neschopnosti, jedná se o překážku pro zařazení do evidence ÚP. Toto se ale netýká lidí, kteří jsou v karanténě, a současně jim nebyla vystavena neschopenka.

Jestliže tedy podají řádně vyplněnou „Žádost o zprostředkování zaměstnání“ a splní další zákonem stanovené podmínky, může je úřad práce do evidence zařadit. Doklad o nařízené karanténě je nutné si uchovat pro další komunikaci s úřadem.

Formuláře „Žádost o zprostředkování zaměstnání“ a „Žádost o podporu v nezaměstnanosti“ jsou k dispozici v elektronické formě na portále MPSV. Přímo na tomto portálu můžete jednotlivé formuláře vyplnit a odeslat prostřednictvím datové schránky nebo elektronicky.

Podání žádostí jinou než osobní cestou je možné také v případě nepojistných sociálních dávek. Lidé je mohou zaslat poštou, odevzdat na podatelně či podat prostřednictvím datové schránky. Pokud bude třeba cokoli doplnit nebo upravit, zaměstnanci ÚP už pak žadatele sami zkontaktují prostřednictvím písemné výzvy, telefonicky či e-mailem. Tyto formuláře najdete taktéž na portále MPSV.