Zaměstnavatel má mnoho povinností vůči zaměstnancům. Jednou z nich je i poskytování nápojů na pracovišti. Samozřejmě tato povinnost zaměstnavatele začne být aktuální v okamžiku, kdy zaměstnanec „splňuje“ jisté podmínky – hygienické limity, a dochází tedy u něho následně ke ztrátě tekutin.

Co je pitný režim a pitná voda

Zaměstnavatel musí zajistit zaměstnanci přístup k vodě, resp. zásobování vodou (samozřejmě na pití – pitnou vodou). Zmíněná povinnost vyplývá např. ze zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, konkrétně z § 2 odst. 1 písm. b), kde je stanoveno, že „zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o zásobování vodou.“
 
Pitnou vodu definuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a to v § 3 odst. 1. Pitnou vodou je tedy veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání (dle Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu).
 
Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů. Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech.
 
Problematiku zásobování pitnou vodou a vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců upravuje též níže uvedené nařízení vlády. Vysloveně stanovuje, že prostor určený pro práci musí být zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci (i teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance).
 
Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít teplotu nejméně 32 °C, a pokud přichází do kontaktu se sliznicemi, musí vyhovovat požadavkům na teplou vodu podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Co na to zákoník páce?

Zákoník práce zmiňuje ochranné nápoje, ale sám je nijak více nespecifikuje. Nařizuje však zaměstnavateli zejména:

• povinnost poskytovat zaměstnancům na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami ochranné nápoje,
• bezplatně poskytnout ochranné nápoje zaměstnanci.

Vláda ČR má přímo v zákoníku práce uvedené zmocnění stanovit svým nařízením bližší podmínky poskytování ochranných nápojů.

Podrobnosti dle nařízení vlády k ochranným nápojům

Pitný režim a ochranné nápoje jsou dvě různé věci. Pitný režim jsme si vyspecifikovali před chvílí, nyní se zaměříme na ochranné nápoje.
 
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, upravuje danou problematiku ve dvou ustanoveních:

• v § 4a, který řeší ztrátu tekutin – hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za osmihodinovou směnu

• v § 8, kde se pojednává již o vlastním ochranném nápoji:
  • chrání před účinky zátěže teplem nebo chladem,
  • musí být zdravotně nezávadný,
  • nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru,
  • může obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu,
  • množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento (ochranný nápoj pro mladistvého nesmí obsahovat alkohol),
  • ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu,
  • ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.

Podle již zmíněných tabulek je druh práce rozložen do několika tříd (I až V). „Typ“ ochranného nápoje rozdělujeme na dvě skupiny:
 

Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se dále poskytuje při trvalé práci v zátěži teplem zařazené dle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie čtvrté (nikoliv třídy, jak bylo uvedeno výše) – tj. práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií.
 
Kritéria pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis – v současné době je jím vyhláška č. 432/2003 Sb., která stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií:

• u kategorie první jsou to práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
• u kategorie druhé jsou to práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně (zejména u vnímavých jedinců), jde tedy o práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů,
• u kategorie třetí jsou to práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity,
• u kategorie čtvrté jsou to práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Kategorie, do které má být práce zaměstnance zaměstnavatelem zařazena (dle § 37 odst. 3 písm. c) zákona o ochraně veřejného zdraví), se v případě, že jde o práci spojenou s expozicí několika faktorů, stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru.
 
Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při práci na:

• nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 °C,
• venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C.

Daňové hledisko

Za příjem ze závislé činnosti (§ 6 zákona o daních z příjmů) se nepovažuje a předmětem daně není hodnota ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem.
 
Od daně je osvobozena hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.
 
Výdajem (nákladem) je takový výdaj (náklad) vynaložený na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců určený na pořízení ochranných nápojů (lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy).
 
Výdajem (nákladem) je celá částka, k jejíž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů.
 
Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti (vyjma toho, co je uvedeno výše).

Na co by zaměstnavatel neměl zapomínat

Zaměstnavatel musí mít na paměti, že:

• ochranné nápoje jsou pro zaměstnance zdarma,
• vede evidenci poskytování ochranných nápojů,
• zajistí dodávku pitné vody pro pitný režim,
• ochranné nápoje i pitná voda musí být nezávadné,
• teplota nápojů v létě bude mít 16 °C,
• teplota nápojů v zimě bude mít 20 až 25 °C,
• nápoje budou obsahovat méně než 2,5 obj. % cukru,
• seznam poskytovaných ochranných nápojů (dle pracovních zařazení jednotlivých zaměstnanců) sestaví nejlépe při konzultaci se „závodním lékařem“.

Rozhodně doporučuji každému zaměstnavateli, i když zaměstnává například pouze jednoho zaměstnance, konzultovat danou oblast i se specialistou na BOZP. Zaměstnavatel se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím, že neposkytne bezplatně ochranné nápoje zaměstnanci, ač tak měl dle zvláštního právního předpisu udělat, a lze mu za toto uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
 
Zaměstnanec se může obrátit na oblastní inspektorát práce v případě, že mu zaměstnavatel předmětné ochranné nápoje neposkytl.

Související články:
Poskytování ochranných nápojů zaměstnancům
S pitným režimem pomůže zaměstnavatel. Nejen v horku