V roce 2021 byly schváleny poměrně rozsáhlé novely občanského soudního řádu a exekučního řádu, v rámci nichž se zavádí novinka pro zaměstnavatele, a to paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu. Účinnost této novinky je od 1. 1. 2022, poprvé se tedy s její aplikací můžeme potkat při zpracování mezd za leden 2022.

Uvedená změna se zavádí, dle důvodové zprávy k zákonu, především na základě podnětů z praxe. Podle platné právní úpravy je plátce mzdy nebo jiných příjmů povinen mimo jiné provádět ze mzdy povinného stanovené srážky, vyplácet oprávněnému částky sražené ze mzdy povinného, vydávat potvrzení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a poskytovat součinnost exekutorům.

V praxi to pak probíhá tak, že mzdoví účetní pro zaměstnavatele – plátce mzdy, především zavádějí výkony rozhodnutí do účetního systému, vypočítávají srážky, komunikují se soudem, případně s ním korespondují, taktéž komunikují s exekutory. Nejvíce času zabere vyhodnocení a zpracování prvotního výkonu rozhodnutí a poté administrativa při ukončení pracovního poměru zaměstnance s výkonem rozhodnutí nebo ukončení samotného výkonu rozhodnutí. Administrativa se také výrazně zvyšuje, pobírá-li zaměstnanec nemocenské.

Občanský soudní řád přitom také stanoví, že jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.

V souvislosti s výše uvedenými úkony vznikají plátcům mzdy určité náklady – ať už na interní mzdové účetní a jejich mzdy, nebo na úplaty za služby externích účetních, případně náklady na korespondenci se soudem a exekutory nebo na kancelářské potřeby. Tyto náklady nebyly zaměstnavatelům podle předchozí právní úpravy hrazeny. Toto vše bylo důvodem, proč došlo k nové legislativní úpravě a byla zavedena novinka v podobě paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu.

Paušálně stanovená náhrada nákladů

Dle § 270 občanského soudního řádu má od 1. 1. 2022 plátce mzdy, tedy zaměstnavatel, vůči povinnému, tedy zaměstnanci, nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí.

Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká. Obdobné je uvedeno též v § 87 odst. 3 exekučního řádu.

Nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů tedy bude za těchto základních podmínek:

• nárok na náhradu vzniká vždy za kalendářní měsíc, v němž jsou prováděny srážky,
• je-li prováděna srážka z titulu vydobytí více pohledávek, náleží pouze jeden nárok na paušální náhradu – ať má náš zaměstnanec jednu, nebo mnohem více exekucí, paušální náhrada nákladů bude vždy stejná, a to v dále uvedené výši,
• pokud si zaměstnavatel paušální náhradu nestrhne před vyplacením mzdy, nárok na ni zaniká – nelze tedy zapomenutou paušální náhradu uplatnit např. v dalším měsíci, zaměstnavatel však nemusí paušální náhradu uplatnit (není to povinnost, ale možnost), je to pouze na jeho rozhodnutí.

Veřejnoprávní poplatníci, vůči kterým má povinný nárok na dávky státní sociální podpory nebo pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, nebo na příjmy podle § 299 odst. 1 písm. b) až d) a f) až l) občanského soudního řádu (nemocenská, mateřská, důchody, podpora v nezaměstnanosti atd.), nemají nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které jim vznikly při provádění výkonu rozhodnutí srážkami z těchto příjmů.

Použití pouze u nových výkonů rozhodnutí a exekucí

Novela dále v přechodných ustanoveních říká, že na řízení zahájená přede dnem 1. 1. 2022, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, anebo v případě exekucí, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, se použijí ustanovení ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely zákona.

To tedy znamená, že paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy půjde uplatnit pouze u těch výkonů rozhodnutí, které jsou nové a kde je vydán exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy po 1. 1. 2022. Tam, kde máme exekuční příkazy z minulých let, nebo bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v minulých letech (tedy z roku 2021 a dříve), nemůžeme paušální náhradu využít.

Dále je potřeba upozornit na skutečnost, že paušální náhrada se týká pouze výkonu rozhodnutí a exekuce, nikoli insolvenčního řízení. Budeme-li tedy provádět srážky mzdy v rámci insolvenčního řízení, žádná náhrada nákladů zaměstnavateli nepřísluší.

Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy

Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za jeden kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč. To platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému.

Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. To tedy znamená, že mohou de facto nastat tyto tři situace:

• částka sražená ze mzdy vychází alespoň 150 Kč nebo více – vzniká nárok na paušální náhradu ve výši 50 Kč a tuto částku můžeme srazit ve prospěch zaměstnavatele,
• částka sražená ze mzdy vychází v intervalu 1 Kč až 150 Kč – paušální náhradu je potřeba vypočíst jako 1/3 srážky a zaokrouhlit na celé koruny nahoru (např. srážka ze mzdy = 112 Kč, 1/3 = 37,33 Kč, zaokrouhleno 38 Kč – jako paušální náhradu srazíme ve prospěch zaměstnavatele 38 Kč),
• nelze z čisté mzdy srazit nic – zde vzniká nárok na paušálně stanovenou náhradu 0 Kč, nesrážíme tedy ve prospěch zaměstnavatele nic.

To, že je náhrada stanovena paušálně, znamená, že vzniká zaměstnavateli automaticky při splnění uvedených podmínek. Zaměstnavatel nikterak nedokládá náklady na provedení a zúčtování srážek ze mzdy.

Připomeňme, že výpočet srážky ze mzdy probíhá následovně: z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky se srážejí dvě třetiny.

Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny.

Upozorněme ještě, že provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení občanského soudního řádu, je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí. Paušální náhrada tak vlastně „ukrojí“ kousek ze srážek, které jako plátce mzdy – zaměstnavatel, strháváme zaměstnanci ze mzdy a následně deponujeme či odesíláme oprávněnému nebo exekutorovi.
 

 V agendě Personalistika v programu PAMICA jsme na záložce Trvalé srážky rozšířili seznam složek srážek o novou složku, a to S01n Zákonná srážka – náhrada nákladů zaměstnavatele. Tuto složku zadáte u zaměstnanců, u kterých jste obdrželi nové výkony rozhodnutí, resp. exekuce s účinností od 1. 1. 2022 a později. Při zaúčtování mezd je pro paušální náhradu vystaven interní doklad, a to v účetní jednotce s typem PÚ. Předkontaci pro zaúčtování paušální náhrady nákladů nastavte v dialogu složky srážky S01n. V agendě Předkontace byla přidána nová předkontace pro zaúčtování paušálních náhrad, a to 331/648. V účetní jednotce s typem DE nebude paušální náhrada účtována, není vyplácena a zůstává zaměstnavateli, nebude tedy ovlivňovat základ daně.

Odklad a zastavení výkonu rozhodnutí, nový plátce mzdy

Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí, provádí plátce mzdy srážky dále, ale nevyplácí je oprávněnému (deponuje), dokud nebude odklad výkonu zrušen. Zastaví-li soud výkon rozhodnutí, vyplatí zaměstnavatel sražené (a deponované) částky zaměstnanci. Ze sražených částek, které mají být vyplaceny zaměstnanci, zaměstnavatel odečte před jejich vyplacením též i paušálně stanovenou náhradu nákladů.

Tímto způsobem bude zamezeno tomu, aby na náhradě nákladů vznikl nedoplatek, který by dále navyšoval dluh povinného a který by bylo třeba vymáhat později v řízení o výkonu rozhodnutí. Plátci mzdy také tato úprava dává možnost nárok na náhradu nákladů nerealizovat.

Dále platí, že zaměstnavatel poté, co byl vyrozuměn o tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční příkaz nabyly právní moci, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek, které mají být vyplaceny nebo zaslány.

Změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, tedy zaměstnanec změní zaměstnavatele, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu zaměstnance u nového zaměstnavatele. Nový plátce mzdy poté, co mu bylo doručeno usnesení soudu nebo exekutora, že má ve srážkách pokračovat, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek před jejich vyplacením nebo zasláním. Tedy paušální náhrada bude náležet i novému zaměstnavateli.

Zaúčtování paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy

V současné době je odborná veřejnost toho názoru, že paušální náhrady mají být z hlediska účetnictví účtovány na účet 64x, a to časově při provedení srážky a její výplatě oprávněnému nebo exekutorovi. Okamžik zúčtování na účet 64x má pak být při jejím stržení a výplatě, ne tedy k poslednímu dni v měsíci, jak se účtuje o mzdách.

Dle mého názoru by výnosově měly být účtovány až ty paušální náhrady, které nebudou deponovány, ale odesílány. Vycházím z ustanovení § 291 odst. 3 občanského soudního řádu, které říká, že plátce mzdy poté, co byl vyrozuměn o tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek, které mají být vyplaceny nebo zaslány. Tedy okamžik odečtení paušální částky od celkové srážky je nejdříve po vyrozumění o právní moci.

Lze tedy, dle mého názoru, doporučit následující zaúčtování:
 

U daňové evidence je situace taková, že do výdajů jdou pouze jednotlivé částky mezd a odvodů, které jsou vyplaceny. Tj. paušální náhrady se nevyplácí a zůstávají zaměstnavateli, nebudou tedy ovlivňovat základ daně. Do daňově účinných výdajů tak de facto od nynějška půjde vše, co i v minulosti, minus právě paušální náhrady.

Co se týká daně z přidané hodnoty, zde také probíhá diskuze, zda se v případě paušální náhrady nejedná o ekonomickou činnost. Názory se přiklání k tomu, že by se z důvodů, že se jedná o paušální částku, nemělo o ekonomickou činnost jednat. Tj. tato částka by se neměla zatěžovat DPH.