Mzdy a práce

Mateřská dovolená
Nastoupila jsem do práce jako náhrada za mateřskou. Smlouvu mám na tři roky. Kdybych během této doby šla na mateřskou dovolenou, mám nárok na plnou mateřskou?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Skutečnost, že máte pracovní pozici jako náhradu za zaměstnankyni, která čerpá aktuálně rodičovskou dovolenou, není pro účely Vašeho nároku na peněžitou pomoc v mateřství relevantní. Peněžitá pomoc v mateřství Vám náleží při splnění podmínek minimální doby pojištění (minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na pobírání peněžité pomoci v mateřství, pokud jde o zaměstnanecký poměr, přičemž doby se načítají i z předchozích zaměstnání u jiného zaměstnavatele).

V případě, že by pracovní poměr skončil na dobu určitou po třech letech, jak píšete ve svém dotazu (a nebyla byste zaměstnána již jinde), můžete peněžitou pomoc v mateřství žádat i z tohoto bývalého zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě, která činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění.
 

Odměna jednatele
Mám také nárok na příspěvek zaměstnavatele na penzijní doplňkové spoření, který je osvobozen od odvodů na zdravotní pojištění a daně, pokud bude ve výši do 50 000 Kč/rok, i když mám se zaměstnavatelem jen smlouvu o výkonu funkce jednatele?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Nároky jednatelů na odměny a jiné benefity za výkon jejich funkce stanovuje smlouva o výkonu funkce jednatele, kdy její podmínky schvaluje nejvyšší orgán společnosti (v případě s. r. o. je to valná hromada). Pokud je nárok na příspěvek na penzijní připojištění stanoven touto formou, pak má jednatel pochopitelně na tento příspěvek nárok. Protože odměna jednatele se pro účely daně z příjmů považuje za příjmy ze zaměstnání podle § 6 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), lze i u jednatele uplatnit stejné podmínky na benefity, výši jejich osvobození atd.

Daň z přidané hodnoty

Přiznání k DPH
Na hlavní pracovní poměr jsem zaměstnaný do 30. 6. 2019. Začátkem května jsem se registroval jako OSVČ, kde jsem uvedl zahájení samostatné výdělečné činnosti k 1. 7. 2019. Během května jsem se dobrovolně stal plátcem DPH. Zároveň však za květen a červen jako OSVČ nebudu vykonávat žádnou výdělečnou činnost. Zajímalo by mě, jak bude vypadat měsíční přiznání k DPH za květen a červen? Předpokládám, že bude nulové? Vstupují tam pouze údaje za samostatnou výdělečnou činnost nebo i mzda od zaměstnavatele? A co kontrolní hlášení?

Odpovídá Ing. Martina Truhlářová, daňová poradkyně a účetní:
Pokud jste v květnu a červnu nevykonával žádnou ekonomickou činnost, ani neměl výdaje, ze kterých byste mohl uplatnit nárok na odpočet, vaše daňová přiznání k DPH za tyto měsíce budou obsahovat pouze nuly.

Ekonomickou činností se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu a dále činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu.

Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na jejímž základě vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti. Vaše příjmy ze zaměstnání tedy nemají na přiznání k dani z přidané hodnoty žádný vliv.

Co se týká kontrolního hlášení, máte povinnost podat jej, pokud jste uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo přijal přede dnem uskutečnění takového plnění úplatu, ze které vznikla povinnost přiznat daň, anebo jste uplatnil nárok na odpočet daně. Zjednodušeně řečeno – pokud jsou vaše přiznání nulová, povinnost podat kontrolní hlášení vám nevzniká.
 

Koupě pozemku a DPH
Chceme odkoupit pozemek od obecního úřadu. Pozemek je v katastru nemovitostí vedený jako zahrada, ale v územním plánu obce je určený k zastavění. Ve znaleckém posudku ceny pozemku je cena počítána jako cena stavební parcely. A právě tímto se obec ohrazuje a tvrdí, že musí pozemek posuzovat jako stavební, a proto musí DPH připočíst. Pozemek je spojený jedním plotem se zbytkem naší zahrady u domu, který jsme zkolaudovali v říjnu 2018.

Dočetla jsem se, že pokud se prodává pouze zahrada, tak se nepočítá jako funkční celek. Dům vlastníme tři roky. Dále je na obecním pozemku sloup elektrického napětí, elektroměr patřící k našemu domu a také vjezd k domu. Je možné pozemek od DPH osvobodit, či nikoliv?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Za odvod DPH je odpovědný především plátce, který dané plnění uskutečňuje, což je v tomto případě obec. Osvobození od DPH u pozemku stanovuje § 56 zákona o DPH. Toto osvobození nelze uplatnit u dodání pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a není stavebním pozemkem. Definice stavebního pozemku přitom pro účely DPH definuje přímo zákon jako pozemek, na kterém má být zhotovena stavba, který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby.

Předpokládám, že obec opírá své stanovisko o uplatnění DPH o územní plán, že je pozemek určen k zastavění, což podporuje i znalecký posudek na ocenění jako stavební parcely pro účely stavebního zákona. Není tedy zřejmě splněna podmínka, že jde jen o zahradu, byť je v katastru pozemek jako zahrada začleněn.

Daň z příjmů

Daňové zvýhodnění na dítě
Mohu uplatnit vyšší daňové zvýhodnění na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P?

Odpovídá Ing. Martina Truhlářová, daňová poradkyně a účetní:
Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než jeho daňová povinnost za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl tzv. daňovým bonusem.

I u zvýšeného daňového zvýhodnění na základě ZTP/P však platí, že poplatník může daňový bonus uplatnit maximálně do výše 60 300 Kč ročně. Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu.
 

Odečet úroků z úvěru
Může si OSVČ, která využívá v přiznání k dani příjmů fyzických osob daňový paušál (řemeslná živnost 80 %), uplatnit odečet úroků z úvěru ze stavebního spoření?

Odpovídá Ing. Martina Truhlářová, daňová poradkyně a účetní:
Úroky z úvěru ze stavebního spoření jsou nedanitelnou částí základu daně. Při využití paušálních výdajů zde neexistuje žádná překážka pro jejich využití. Odpočet na úroky z úvěru ze stavebního spoření lze tedy využít za podmínek dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP, kde je zejména definováno, co se rozumí bytovými potřebami a kdo všechno a do jaké maximální výše může odpočet využít.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.