U zaměstnance během jeho dlouhého pracovního života mohou nastat situace především soukromého charakteru, které potřebuje řešit přerušením výkonu práce. Nejčastějším důvodem pro žádost o takové volno je pobyt v zahraničí, stěhování nebo péče o děti.

Čerpání pracovního volna, placeného či neplaceného, není v dnešní době neobvyklým jevem. I přesto, že zaměstnavatelé nabízí zaměstnancům dovolenou navíc nad rámec zákonem stanovených čtyř týdnů, čerpání zdravotního volna (sick days) v řádu dnů ročně či práci na home office, mnohdy ani toto zaměstnancům nepostačuje.

Za jakých okolností však má zaměstnanec na takové volno vlastně nárok?

Překážkami na straně zaměstnance se zabývá nařízení vlády č. 590/2006 Sb., které přesně stanoví okruh placených a neplacených překážek v práci.

Dle tohoto nařízení dělíme neplacené volno na dva druhy:

• neplacené volno, na které má zaměstnanec nárok,
• neplacené volno, které schvaluje zaměstnavatel.

Neplacené volno ze zákona – nárokové

Zaměstnanec by měl absolvovat lékařské vyšetření nebo ošetření v lékařském zařízení, které se nachází nejblíže jeho bydlišti nebo pracovišti, zaměstnavatel proplatí dobu nezbytně nutnou. Pokud si zaměstnanec vybere vzdálenější zdravotnické zařízení, má nárok na poskytnutí pracovního volna bez nároku na náhradu mzdy.
 

Pracovní volno bez náhrady mzdy poskytne zaměstnavatel na dobu nezbytně nutnou při nenadálém přerušení dopravy nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, které využívá zaměstnanec pro cestu do práce.
 

Při vlastní svatbě má zaměstnanec nárok na pracovní volno v rozsahu dvou dnů, náhrada mzdy však náleží pouze za jeden den.
 

Pracovní volno bez náhrady mzdy na dobu nezbytně nutnou poskytne zaměstnavatel zaměstnanci pro možnost přítomnosti u porodu vlastního dítěte.
 

Pokud zaměstnanec doprovází na lékařské vyšetření osobu, která nespadá do okruhu nejbližších rodinných příslušníků (partner – partnerka, dítě, rodič, prarodič, případně rodič nebo prarodič partnera – partnerky), má nárok na neplacené volno na dobu nezbytně nutnou.

O neplacené volno se bude jednat i tehdy, jestliže zaměstnanec doprovází dítě do školské poradny za účelem zjištění jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Z práce bude uvolněn na nezbytně nutnou dobu.
 

Dva dny neplaceného volna má možnost využít zaměstnanec pro účely stěhování. Pokud se stěhuje v zájmu zaměstnavatele, je toto volno zaměstnavatelem placeno.
 

Pracovní volno bez náhrady mzdy před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Lze využít pro účast na výběrových řízeních a pracovních pohovorech.
 

Na neplacené volno má zaměstnanec nárok, když je to ve veřejném, obecném nebo společenském zájmu. Kompletní seznam těchto překážek v práci najdete v § 200 až § 205 zákoníku práce.

Může jít například o tyto činnosti:

• výkon funkce politika na komunální či celostátní úrovni,
• plnění branné povinnosti,
• občanské povinnosti (k soudu předvolaný svědek trestné činnosti, výkon tlumočníků, soudních znalců),
• dobrovolná výpomoc během sčítání lidu,
• dobrovolný zdravotník Červeného kříže na sportovní nebo společenské události.

V žádném z těchto uvedených případů neplaceného volna nenáleží zaměstnanci náhrada mzdy. Délka volna se může lišit v závislosti na konkrétní situaci.

Neplacené volno schvalované zaměstnavatelem

Pokud zaměstnanec požaduje čerpání neplaceného volna z jiných než výše uvedených důvodů (např. kvůli cestování nebo chce zůstat doma s dětmi i po skončení rodičovské dovolené či potřebuje dlouhodobě pečovat o nemocného člena rodiny), je nutné požádat zaměstnavatele.

Zde není právní nárok na čerpání neplaceného volna, vždy záleží na dohodě se zaměstnavatelem. Zaměstnavatel posoudí situaci dle provozních podmínek a je na něm, zda žádost zaměstnance schválí. Možnost poskytování neplaceného volna může být také ošetřena kolektivní smlouvou nebo interním předpisem, který stanoví konkrétní podmínky.

Neplacené volno z pohledu odvodů na sociální a zdravotní pojištění a daně

Z neplaceného volna nevzniká zaměstnanci nárok na mzdu nebo náhradu mzdy, odvody na sociální pojištění a daň z příjmů jsou tedy nulové.

Zdravotní pojištění musí mít každý zaměstnanec měsíčně odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, tím je aktuální výše minimální mzdy, tj. v roce 2023 částka 17 300 Kč. Z minimální mzdy se odvádí na zdravotní pojištění 13,5 % a toto pojistné za dobu neplaceného volna plně hradí zaměstnanec.

Výjimku mají pouze tzv. státní pojištěnci, za které hradí pojistné stát. Těmi jsou:

• nezaopatřené děti,
• ženy na mateřské a rodičovské dovolené,
• poživatelé invalidního důchodu všech stupňů a starobní důchodci,
• osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
• uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce.

Pokud dotyčný zaměstnanec při čerpání neplaceného volna onemocní, nevzniká mu nárok na nemocenskou či náhradu mzdy vyplácenou prostřednictvím zaměstnavatele během prvních čtrnácti dnů nemoci. Stejně tak v případě ošetřovného.

Příklady výpočtu odvodu zdravotního pojištění

1. Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci neplacené volno po celý měsíc

Zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění (dále jen „ZP“) ve výši 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, který je pro rok 2023 stanoven na 17 300 Kč, pojistné činí 2 336 Kč.

Celou částku pojistného je povinen zaměstnanec uhradit zaměstnavateli, dle dohody provede hotovostní platbou do pokladny nebo převodem na účet zaměstnavatele.

2. Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci neplacené volno v délce 5 dnů

Hrubá měsíční mzda zaměstnance činí 28 000 Kč, měsíc má 22 pracovních dnů, odpracoval 17 dnů.

Neplacené volno nemá v tomto případě vliv na odvod zdravotního pojištění, protože hrubá mzda zaměstnance je vyšší než minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na ZP.

3. Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci neplacené volno v délce 14 dnů

Hrubá měsíční mzda zaměstnance činí 28 000 Kč, měsíc má 22 pracovních dnů, odpracoval 8 dnů.

Zaměstnanec uhradí pojistné celkem 1 420 Kč (459 Kč + 961 Kč).

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.