V dnešní době při nízké nezaměstnanosti se zvyšuje poptávka po zájemcích o brigády a k prázdninám zaměstnávání brigádníků a studentů neodmyslitelně patří. Kromě mzdy firmy poskytují brigádníkům i různé benefity. Může jít o stravování, ubytování, mobilní telefon, či dokonce poskytnutí auta k soukromým účelům. V dnešním článku si připomeneme, jak je to se zaměstnáním nezletilých brigádníků a s dohodami mimo pracovní poměr.

Zaměstnávání osob mladších 15 let

Zaměstnávání fyzických osob mladších 15 let je zakázáno. Existují ale případy, kdy je možné zaměstnat i dítě mladší 15 let. Práce však musí respektovat jejich zdravý tělesný i duševní vývoj a nesmí bránit povinné školní docházce a dalšímu vzdělávání. Osoby mladší 15 let mohou vykonávat práci pouze v těchto oborech:

• umělecké činnosti,
• kulturní činnosti,
• reklamní činnosti,
• sportovní činnosti.

Zaměstnávání nezletilých mezi 15 až 18 lety

V dnešní době mohou nezletilí vykonávat práci i bez souhlasu svých rodičů. Do práce však mohou nastoupit až po dokončení povinné školní docházky a zároveň po dovršení věku 15 let. Obě podmínky musí být splněné. Není tedy pravda, že ten, kdo již oslavil 15. narozeniny, získá statut mladistvého pracovníka. Ten získá až po tom, co ukončí povinnou školní docházku.

Mzdoví účetní si tak musí tyto skutečnosti dobře pohlídat. Musí vést seznam nezletilých brigádníků, který by měl obsahovat jméno a příjmení, datum narození a druh práce.

Všechny podmínky zaměstnávání nezletilých jsou upraveny v § 243 až § 247 zákoníku práce (dále jen „ZP“). Patří mezi ně například, že zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnávat prací přesčas a prací v noci, kromě výjimek stanovených v § 245 ZP.

Může je zaměstnat pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a poskytnout jim při práci zvýšenou péči. Dále nezletilí nesmí pracovat více než osm hodin denně a zároveň 40 hodin v týdnu, a to ani při souběhu prací. Lze tedy doporučit, aby mladistvý zaměstnanec podepsal zaměstnavateli čestné prohlášení, že současně nepracuje pro jiného zaměstnavatele.

Dále se zaměstnancem mladším 15 let nesmí být sepsána dohoda o hmotné odpovědnosti. Pokud se i přesto sepíše, je neplatná.

Dohody mimo pracovní poměr

Krátkodobé brigády se uzavírají nejvíce prostřednictvím dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) a dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“). Obě musí být vždy uzavřeny písemně, přičemž jednu smlouvu obdrží brigádník a druhou si nechá zaměstnavatel.

Brigádníkům lze doporučit, aby si smlouvu před podpisem pečlivě prostudovali, případně si nechali čas na to, aby ji prokonzultovali například s rodiči, případně advokátem. Dále lze doporučit, aby trvali po skončení měsíce na nároku převzít si výplatní pásku, kde najdou údaje o mzdě a jejím zdanění.

U dohod mimo pracovní poměr není nárok na příplatky, např. za přesčas, dovolenou, cestovní náhrady nebo odstupné. Obě dohody mohou být vypovězeny ze strany zaměstnavatele i zaměstnance. Při výpovědi je nutné dodržet patnáctidenní výpovědní lhůtu.

Dohoda o provedení práce

Tuto formu upravuje § 75 ZP. Rozsah práce, na kterou se DPP uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin ročně. V kalendářním roce tedy nelze pro jednoho zaměstnavatele odpracovat více hodin, i kdyby šlo o různé smlouvy týkající se jiných činností.

Odpracovaná doba se u jednoho zaměstnavatele sčítá. V DPP musí být uvedena doba, na kterou se uzavírá. Jiné povinné náležitosti zákoník práce už neukládá. Ve většině případů DPP obsahuje druh i místo výkonu práce a odměnu, která za vykonanou práci připadne.

Nespornou výhodou DPP je to, že výdělek do výše 10 000 Kč měsíčně nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Pokud zaměstnanec podepíše prohlášení k dani a nevydělá si více než oněch 10 000 Kč měsíčně, tak se hrubá mzda rovná čisté mzdě.

Dohoda o pracovní činnosti

DPČ upravuje § 76 ZP, lze ji uzavřít, i když rozsah práce překročí 300 hodin ročně. Zaměstnanci však nesmí odpracovat více než polovinu běžné pracovní doby (20 hodin týdně), přičemž se průměr počítá z doby trvání dohody. V DPČ musí být uveden rozsah práce a doba, na kterou se uzavírá.

Daň z příjmů u dohod mimo pracovní poměr

DPP a DPČ mohou podléhat srážkové i zálohové dani. Srážkové dani obecně podléhají příjmy, které v úhrnné výši nepřesahují hodnotu mzdy, která zakládá účast na pojistném. Základ daně i samotnou daň zaokrouhlujeme na koruny dolů.

Odvádí se na účet finančního úřadu s předčíslím 7720 do konce následujícího měsíce po měsíci, v němž byla srážka provedena. Po skončení roku se tyto mzdy objevují ve vyúčtování, které musí zaměstnavatelé povinně podat.

DPP podléhá srážkové dani, jestliže nepřesahuje 10 000 Kč měsíčně a zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani.

DPČ srážkové dani podléhá v případě, že částka nepřesahuje 3 000 Kč a zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani.

Zálohové dani podléhají ostatní příjmy. Pokud příjmy podléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění, hrubá mzda se navyšuje o sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele (superhrubá mzda). Od 1. 7. 2019 se mění výpočet superhrubé mzdy. Hrubá mzda se navyšuje se o 33,8 % místo původních 34 %. Má jít o jakousi kompenzaci zaměstnavateli za to, že se opět první tři dny nemocenské proplácí.

Zálohová daň se odvádí do 20. dne následujícího měsíce na účet finančního úřadu s předčíslím 713.

Prohlášení k dani nelze podepsat dvakrát v jednom měsíci. Mzdovým účetním doporučujeme, aby se ujistili, jestli jej zaměstnanec nepodepsal náhodou ještě někde jinde.

Sociální pojištění

Sociální pojištění se neodvádí z DPČ do 2 999 Kč měsíčně a u DPP do 10 000 Kč měsíčně.

Pozor ale u DPČ, kde je pro sociální pojištění rozhodující částka, která je uvedena v DPČ. Pokud je v ní uvedena částka 3 000 Kč a více, odvede se sociální pojištění z částky, která je v DPČ uvedena i přesto, že výdělek bude v daném měsíci nižší. U výdělku, který zakládá účast na sociálním pojištění, vzniká i nárok na nemocenské dávky.

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění se platí z celé minimální mzdy. Zaměstnáváme-li ale člověka, který je pojištěncem státu (důchodci, děti, studenti, matky na mateřské a rodičovské dovolené), zdravotní pojištění se nedopočítává z minimální mzdy, ale vypočítá se ze skutečné mzdy.

Při měsíčním výdělku na DPČ do 2 999 Kč a u DPP do 10 000 Kč se nesráží pojistné na zdravotní pojištění.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností LV účetnictví s.r.o.