Základní informace k provádění kontrol

K provádění kontrol jsou oprávněni pověření pracovníci příslušné zdravotní pojišťovny. Jsou pro tyto účely vybaveni služebním průkazem a zvláštním oprávněním, které vydává ředitel příslušné zdravotní pojišťovny. Cílem kontroly je prověřit, zda plátce, kterým je zaměstnavatel (fyzická či právnická osoba) nebo OSVČ, odvádí včas pojistné a ve správné výši.

Zdravotní pojišťovna (obvykle s předstihem) sdělí plátci termín a místo kontroly. Dnes už se v mnoha případech provádí kontrola pouze na základě poslaných dokumentů, které plátce dodá pověřenému pracovníkovi příslušné pojišťovny v elektronické podobě.

To je možné zejména v případě menších společností s malou mzdovou agendou. Nebo kontrola proběhne fyzicky, a to buď u plátce v sídle společnosti, případně kanceláři, nebo v prostorách zdravotní pojišťovny.

U plátců zdravotního pojištění jsou prováděny dva typy kontrol: pravidelné – periodické a nepravidelné – operativní.

Kdo je nejčastěji kontrolovaným subjektem?

Zdravotní pojišťovny se nejčastěji zaměřují na ty plátce, u nichž se jeví nedostatky v oblasti placení pojistného. Není výjimkou, že u velkých neplatičů může kontrola proběhnout i několikrát ročně.

Dále je třeba připravit se na kontrolu v případě likvidace společnosti, zahájení insolvenčního řízení, žádosti o vrácení přeplatku pojistného, nebo v případě podezření pojišťovny, že zaměstnavatel neodvádí pojistné za pracovníka.

Povinnosti plátců pojistného při prováděných kontrolách

Kontrolovaný plátce pojistného má několik povinností, které musí během kontroly splnit. V první řadě předkládá kontrolním pracovníkům na vyžádání veškeré účetní a jiné doklady, které jsou potřebné pro správné stanovení placení pojistného a o které pověřený pracovník požádá.

Dále je povinen k těmto dokladům podat ústní či písemné vysvětlení, vyskytnou-li se pochybnosti ze strany kontrolních pracovníků ohledně správnosti, úplnosti či pravdivosti těchto dokladů. Plátce pojistného je rovněž povinen nezatajovat žádné doklady, které má k dispozici nebo o nichž je mu znám jejich výskyt.

Jeho povinností je také zajistit vhodné místo a podmínky k provádění kontroly, a pokud kontrola probíhá mimo prostory plátce, tak požadované doklady zapůjčit. Nejčastěji se jedná o tyto:

• souhrnné rekapitulace výplatních listin za kontrolované období,
• mzdové listy jednotlivých zaměstnanců,
• pracovní smlouvy,
• dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce,
• hlášení změn příslušné zdravotní pojišťovně,
• oznamování pracovních úrazů.

V případě, že plátce na výzvu zdravotní pojišťovny nepředloží požadované doklady, může se dočkat toho, že mu pojišťovna ve správním řízení uloží pokutu až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně.

Nejčastěji zjištěné nedostatky

Plátci zdravotního pojištění se nejčastěji dopouštějí těchto chyb:

• neplatí včas pojistné, nebo jej neplatí vůbec, a to občas či dlouhodobě,
• platí pojistné v nesprávné výši (nižší), a navíc opožděně,
• nerespektují povinnosti odvodu alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo z jeho poměrné části,
• opožděně podávají přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele,
• nedodržují lhůty u přihlašování a odhlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny,
• nezahrnou některé příjmy do vyměřovacího základu (jedná se o příjmy, ze kterých je placeno zdravotní pojištění),
• nedodržují zákonné minimum v případě poskytnutého neplaceného volna, nebo při vykázané neomluvené absenci,
• špatně zařadí zaměstnance do kategorie osob, za které platí pojištění stát.

Zjistí-li zdravotní pojišťovna nedoplatky v platbách pojistného, požaduje samozřejmě po plátci úhradu dlužného pojistného, a navíc tyto nedoplatky a opožděné úhrady zakládají nárok zdravotní pojišťovny na penále.

Pokud zaměstnavatelé dlužné pojistné či penále neuhradí dobrovolně, je následující postup takový, že zdravotní pojišťovna vydá ve správním řízení na tyto dlužné pohledávky platební výměr. Na základě tohoto výměru, je-li pravomocný, může následně pojišťovna vymáhat neuhrazené nedoplatky pojistného a penále i soudní cestou.

Výsledky kontrol

Základním písemným výstupem z provedené kontroly je zpráva o výsledku kontroly a závěrečný protokol. Právě ten je závazným podkladem pro pozdější případné řešení právních následků provedené kontroly.

Proti závěrečnému protokolu je plátce pojistného oprávněn podat písemné a zdůvodněné námitky, a to do pěti dnů. Nedojde-li po uplynutí této lhůty ke shodě, zahajuje zdravotní pojišťovna správní řízení a vystavuje platební výměr.

Splácení dluhů a splátkové kalendáře

Vznikne-li plátci pojistného vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, je pořadí jejich splácení následující:

1. nejprve je třeba zaplatit pokuty,
2. poté přirážky k pojistnému,
3. nejstarší nedoplatky pojistného,
4. dále běžné platby pojistného a
5. nakonec penále.

Přičemž jednotlivé dlužné částky je nutné odvádět samostatně na příslušné účty zdravotních pojišťoven. Pojišťovna má povinnost oznámit plátci skutečnost, pokud použila platbu k jinému účelu, než na který byla původně určena (např. úhradu běžného pojistného převede na úhradu nejstaršího nedoplatku).

Plátce má možnost domluvit si se zdravotní pojišťovnou splátkový kalendář. Zde je však nutné podotknout, že na jeho sjednání nevzniká plátci právní nárok, je to spíše jen dobrá vůle pojišťovny. Plátce navíc musí splňovat tyto podmínky:

• platit běžné pojistné včas a ve správné výši,
• platit jednotlivé splátky dluhu ve správné výši, a to

ve stanovených lhůtách a odděleně od plateb pojistného s příslušnou identifikací. Pokud dojde k porušení některé z dohodnutých podmínek, je zdravotní pojišťovna oprávněna od smlouvy o splátkách odstoupit. Při povolování splátkového kalendáře přihlížejí zdravotní pojišťovny k aktuální situaci dlužníka.

Nejčastějším důvodem pro jeho sjednání je například platební neschopnost či jiná závažná situace dlužníka. V případě opakované žádosti o splátkový kalendář se pak bere v úvahu i předchozí platební morálka. Pádným důvodem pro neposkytnutí splátkového kalendáře pak může být především negativní zkušenost pojišťovny z předchozích let.