Kontrolovat dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance na tzv. neschopence mohou také sami zaměstnavatelé v období prvních 14 kalendářních dnů. Po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti kontroly provádějí pověření zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“), a to na základě vlastního výběru, z podnětu ošetřujícího lékaře, anebo na žádost zaměstnavatele.
 
Náhradu při nemocenské stanovuje jednak zákoník práce v § 192 až § 194 a dále zákon o nemocenském pojištění v § 23 a násl. Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy nebo platu, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.
 
Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů pro účely poskytování náhrady následujícím kalendářním dnem. Jestliže dojde k situaci, že v období prvních 14 dnů náleží zaměstnanci nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší.
 
Náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první tři takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn.
 
Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vzniká zaměstnanci nárok na nemocenské vyplácené příslušnou správou sociálního zabezpečení.
 
Nárok na nemocenské a ani na náhradu mzdy nebo platu nemá zaměstnanec:

• který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost,
• kterému v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu; nárok na nemocenské v tomto případě zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu,
• u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo v době útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence z místa výkonu zabezpečovací detence.

Režim dočasně práce neschopného zaměstnance 

Zaměstnanci, u nichž lékař rozhodl o dočasné pracovní neschopnosti, mají povinnost dodržovat stanovený režim a umožnit kontrolu jeho dodržování. Jsou povinni sdělit ošetřujícímu lékaři platnou adresu místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, označit byt a zvonek jmenovkou a dodržovat vycházky určené ošetřujícím lékařem.
 
Zaměstnanec má právo rozhodnout o adrese svého pobytu v době nemoci. Nemusí se shodovat s jeho trvalým ani přechodným bydlištěm. Na této platné adrese, kterou nahlásil svému ošetřujícímu lékaři, se musí v době nemoci zdržovat. Platnou adresu lze změnit v době dočasné pracovní neschopnosti pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Pokud k tomu dojde v období prvních 14 dnů, je povinen zaměstnanec tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli.
 
Změnu místa pobytu dočasně práce neschopného zaměstnance z důvodu pobytu v cizině může ošetřující lékař povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění. O souhlas žádá tento orgán sám zaměstnanec.
 
O povolení vycházek nebo změny jejich rozsahu a doby rozhoduje ošetřující lékař. Vycházky může lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného zaměstnance a který nenarušuje stanovený individuální léčebný postup.
 
Vycházky lze povolit nejvýše v celkovém rozsahu šesti hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin. Přičemž lékař vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek. Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují nemocnému, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, povolit, aby si tento zaměstnanec vybral dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu.
 
Toto lze však povolit pouze na žádost zaměstnance a po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře a nejvýše na dobu tří měsíců (lze povolit i opakovaně). 

Kontrola ze strany zaměstnavatele 

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat nemocného zaměstnance v období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti. Kontroluje, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek.
 
Zaměstnanec musí zajistit dostupnost místa pobytu pro kontrolora v tom smyslu, že bude opatřeno funkčním zvonkem a jeho jmenovkou. Kontrolu musí dočasně práce neschopný umožnit osobě k ní pověřené i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti, za které nenáleží žádná výplata náhrady mzdy.
 
Při této kontrole je dočasně práce neschopný zaměstnanec povinen:

• prokázat svou totožnost a
• předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (neschopenku) s uvedením záznamu o místě pobytu a o době a o rozvržení vycházek.

Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení těchto povinností vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení režimu práce neschopného. Stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci (a to dle zákona do vlastních rukou), který tento režim porušil, OSSZ příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.
 
Ze strany zaměstnavatele je vhodné, aby při kontrole byli přítomni dva pověření zaměstnanci, a to z důvodu důkazu svědecké výpovědi v případě sporu. 

Vzor záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance 

Záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance
 
Zaměstnavatel:
Sídlo:
IČ:
Zaměstnanec:
Bydliště:
Nar.:
 
Zaměstnavatel provedl dne ……………………. v ………… hodin kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance na jeho platné adrese uvedené v rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, a to na adrese: …………………………………………………….
 
Zaměstnanec nebyl zastižen na platné adrese pobytu dočasně práce neschopného a zároveň v uvedené době neměl zaměstnanec povoleny vycházky. Porušil tím režim dočasně práce neschopného zaměstnance.
 
Podrobný popis o průběhu kontroly: …………………………………………………..
 
V …………………. dne ………………….
 
Kontrolu provedli: …………………….
 
Podpisy:……………………….
 
Rozdělovník:

• kontrolovaný zaměstnanec,
• příslušná správa sociálního zabezpečení,
• ošetřující lékař.

Poučení:
Zaměstnanec porušil v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Pokud zaměstnanec do následujícího pracovního dne (případně stanovit jinou lhůtu, vzhledem ke konkrétní situaci) po převzetí tohoto záznamu věrohodně nezdůvodní svou nepřítomnost, přistoupí zaměstnavatel ke snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu podle § 192 odst. 5 a 6 zákoníku práce.
 
Kromě toho, že zaměstnavatel je povinen zaslat ošetřujícímu lékaři stejnopis výše uvedeného dokumentu, je též oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat. Dále může zaměstnanec požádat lékaře o hodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu.
 
Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Je zde důležité přihlédnout ke konkrétní situaci zaměstnance a podle toho stanovit sankci.
 
Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h). V souvislosti s tím připomeňme, že kromě snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu je porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance též výpovědním důvodem podle § 52 písm. h) – tedy pokud zaměstnavatel posoudí porušení jako porušení jiné povinnosti zaměstnance dle § 301a zvlášť hrubým způsobem.

Kontroly ze strany správy sociálního zabezpečení 

Kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopných provádějí pověření zaměstnanci OSSZ na základě:

• vlastního výběru,
• z podnětu ošetřujícího lékaře nebo
• zaměstnavatele.

Zaměstnavatel je oprávněn dát příslušné správě sociálního zabezpečení podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti a ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného, jde-li o jeho zaměstnance.
 
Pověření kontroloři OSSZ mohou provádět kontroly po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti. Kontroloři OSSZ mají povinnost prokázat se „průkazem kontrolora“ a do tzv. neschopenky zaznamenat údaje o kontrole. V případě, že zaměstnance při kontrole nezastihnou na uvedené adrese, nebo pokud jim neposkytne nezbytnou součinnost k provedení kontroly, písemným oznámením jej vyzvou, aby kontaktoval OSSZ.
 
Pokud se potvrdí, že k porušení režimu skutečně došlo, zahájí OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského. Záznam o kontrole při porušení režimu se zasílá dočasně práce neschopnému zaměstnanci, ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli.
 
Okresní správy sociálního zabezpečení provedly od ledna do prosince 2016 celkem 153 500 kontrol dodržování režimu dočasně práce neschopných. Vloni tak byl zkontrolován přibližně každý desátý nemocný na tzv. neschopence.
 
Tab.: Nedodržení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance bylo zjištěno v jednotlivých letech v tomto počtu: