Způsob vyplácení náhrady za pracovní neschopnost definuje pro zaměstnance zákoník práce. Lednovou novelizací tohoto zákona dojde s účinností od 1. 7. 2019 ke změně v ustanovení § 192 odst. 1. Konkrétně se zruší krátké, ale výstižné ustanovení „náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první tři takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn“.

Prakticky to tedy znamená, že zaměstnanec při vzniku pracovní neschopnosti bude mít nárok v prvních 14 kalendářních dnech na náhradu mzdy od prvního dne; dosud musel tři dny na náhradu čekat. Jen připomínám, že se zde nejedná o kalendářní dny, ale o dny, kdy měl zaměstnanec nařízenou směnu (popř. byl státní svátek, za který se nekrátí zaměstnanci mzda).

Pokud se zaměstnanec stal práce neschopným od pátku (má stanovenou pravidelnou pracovní dobu pondělí až pátek osm hodin denně), příslušela by mu nyní náhrada mzdy za pracovní neschopnost až od středy následujícího týdne.

Od 1. 7. 2019 bude mít proplacený již pátek – tedy datum zahájení nemoci, dále pondělí i úterý následujícího týdne až do čtvrtka druhého týdne pracovní neschopnosti mimo sobot a nedělí.

Přechodné ustanovení novely určuje, jak postupovat u nemocí na přelomu června a července 2019, kdy začnou platit nové podmínky. Pokud pracovní neschopnost vznikne před 1. 7. 2019, řídí se náhrada dosavadními předpisy, kdy tedy první tři dny náhrada mzdy nenáleží. Až pracovní neschopnost začínající dnem 1. 7. 2019 a následujícími se bude řídit novými pravidly.

Spolu s novelou zákoníku práce došlo k novelizacím řady zákonů, které stanovují náhradu odměny či mzdy za dobu pracovní neschopnosti specifickým povoláním (představitelé státní moci, soudci, zastupitelé, vojáci z povolání atd.). Také u nich dochází ke zrušení karenční doby, kdy se výpočet náhrady bude počítat již od prvního dne pracovní neschopnosti (resp. od prvního dne zaměstnancovy směny).

Důležitějším bodem novely je změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Z ní totiž vyplývá, že od 1. 7. 2019 dojde ke snížení odvodů na toto pojištění u zaměstnavatelů. Doposud platili zaměstnavatelé 25 % z vyměřovacího základu, nově bude odvod činit 24,8 %.

Tato úprava se týká všech zaměstnavatelů, nebude tedy hrát roli, zda bude některý zaměstnanec nemocný a zaměstnavatel mu bude muset proplácet nově náhrady již od prvního dne nemoci. Drobné snížení zákonných odvodů bude mít vliv i na výpočet zálohy na daň z příjmů, která je navázaná na superhrubou mzdu.

Dosud činí superhrubá mzda 134 % hrubé mzdy, nově to bude již „jen“ 133,8 %. Protože je však snížení malé a základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů se zaokrouhluje při měsíčním výpočtu na stokoruny nahoru, ne každý na své výplatní pásce v průběhu roku uvidí tento dopad.

Příklad 1

Zaměstnanec má hrubou mzdu 35 000 Kč hrubého, uplatňuje základní slevu na dani.
 

Příklad 2

Zaměstnanec má hrubou mzdu 100 000 Kč hrubého, uplatňuje základní slevu na dani.
 

Výpočet náhrady mzdy za pracovní neschopnost v souvislosti se zrušením karenční doby se nemění proti stávajícímu způsobu výpočtu; dojde tedy fakticky ke zvýšení této náhrady díky rozšíření počtu dnů, za které náhrada přísluší.

Ačkoli v současné době ještě probíhají politická jednání, zda by nemělo dojít k posunu zrušení karenční doby u nemoci až do doby plného náběhu projektu eNeschopenek, je nutné si uvědomit, že ke změně v zákoně je třeba relativně dlouhá doba, než projde celým legislativním procesem.

A to se s největší pravděpodobností k 1. 7. 2019 nestihne vyřešit tak, aby změna v sazbě sociálního pojištění nenabyla účinnosti právě k 1. 7. 2019 – tedy zatímco u proplácení prvních třech dnů nemoci zaměstnavatelem se médii ještě přetřásá záměr na odložení, v sazbách sociálního pojištění se již nic měnit nebude, přestože bylo snížení sociálního pojištění zdůvodňováno právě staronovou povinností zaměstnavatele proplácet nemoc hned při zahájení nemoci zaměstnance (pochopitelně za pracovní dny).

S drobným snížením daňové zátěže zaměstnavatele (byť o pouhých 0,2 % z celkových nákladů na mzdy zaměstnance) mohou firmy počítat již nyní a musí se připravit na skutečnost, že mzdy za červenec 2019 již budou počítány novým způsobem.

Jestli se k tomu přidá i výpočet náhrady za pracovní neschopnost v prvních 14 dnech, záleží na ukončení politických jednání (s největší pravděpodobností k tomu dojde, byť v minulosti byla deklarována vůle zatížit povinnostmi zaměstnavatele současně při spuštění elektronizace oběhu dokladů prokazujících pracovní neschopnost; ovšem projekt eNeschopenek je zatím plánován ke startu až k 1. 1. 2020).

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Související články:
Od 1. 7. 2019 se ruší karenční doba a mění pojistné
Elektronická neschopenka se spustí 1. 1. 2020