Pokud zaměstnanec onemocní, lékař mu vystaví „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ neboli neschopenku a zaměstnanec musí dodržovat léčebný režim.

Nemocenské a výplata dávky

Nemocenské náleží pojištěncům za jednotlivé kalendářní dny od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Za první tři dny marodění nenáleží zaměstnanci žádná finanční kompenzace, jedná se o tzv. karenční dobu. Od čtvrtého do 14. dne pak dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele.

Dávky nemocenského vyplácí příslušná OSSZ nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy jí byl doručen řádně vyplněný doklad, který potvrzuje nárok na výplatu této dávky, a to včetně všech příslušných dokumentů.

Nemocenské je možné poukázat pojištěnci na jeho bankovní účet nebo jej vyplatit poštovní poukázkou. V případě poukázky je třeba počítat s náklady na její doručení, o které se sníží dávka nemocenského.

Kontrola nemocných

Obecně platí, že kontrola může být provedena kdykoliv, například i v pozdních hodinách. Může proběhnout i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti, za které nenáleží žádná výplata (tzv. karenční doba).

V prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti, za které náleží náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem, mohou rovněž sami zaměstnavatelé kontrolovat své zaměstnance. Pokud kontrola provedená zaměstnavatelem prokáže, že jejich zaměstnanec porušil režim dočasně práce neschopného, řídí se postih pracovněprávními předpisy, tedy zákoníkem práce.

Dočasně práce neschopný pojištěnec má povinnost dodržovat ošetřujícím lékařem stanovený režim. Má se zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a která je zaznamenána v neschopence.

Pokud ošetřující lékař povolí vycházky (může nejvýše v celkovém rozsahu maximálně šest hodin denně, v rozmezí od 7 hodin do 19 hodin, v jednom či více intervalech), má pojištěnec povinnost dodržovat konkrétní lékařem stanovený časový úsek.

Pro účely kontroly dočasně práce neschopný pojištěnec musí místo svého pobytu v době nemoci viditelně označit jmenovkou a zajistit funkční zvonek či přístup ke dveřím, aby jej kontrola mohla kontaktovat.

Je tedy možné na nemocenském pracovat?

V zákoně o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“) v § 55 odst. 1 písm. a) se dočteme, že pracovní neschopnost se vztahuje vždy k činnosti, která je pojištěna.

To znamená, že zaměstnanec, který si například vedle hlavního poměru přivydělává v dalším pracovním poměru, bude v tomto hlavním poměru uznán za práce neschopného, ale v druhém může i nadále pracovat. Nehraje přitom roli, zda se jedná o jednoho či více zaměstnavatelů.

Ustanovení § 14 odst. 2 ZNP totiž říká, že v případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně.

Při nemoci je tedy možné pracovat, ovšem nesmíme zapomenout dodržovat režim a můžeme vykonávat pouze tu činnost, z které nepobíráme nemocenské.