Exekuční srážky ze mzdy jsou pro mzdové účetní nepříjemnou komplikací a při jejich výpočtech často dochází k různým chybám. Srážkou ze mzdy se rozumí úkon zaměstnavatele, jímž ve stanoveném rozsahu zkrátí zaměstnanci odměnu za práci, a to za účelem úhrady zaměstnancových dluhů.
 
Srážky ze mzdy lze provádět pouze v případech vymezených právní úpravou. Základními právními předpisy, které obsahují úpravu srážek, jsou občanský soudní řád, nařízení vlády o nezabavitelných částkách a zákon o souběhu exekucí, kterými se řídí provádění všech srážek ze mzdy.
 
Exekučním orgánem může být dle druhů exekuce soud, soudní exekutor, správce daně nebo státní orgán či územní samosprávný celek. Kromě exekuce srážkami ze mzdy mohou exekuční orgány nařídit i exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky, která slouží k zabavení všech ostatních příjmů a nároků vyplácených zaměstnanci. Může se jednat například o daňový bonus či přeplatek z ročního zúčtování zaměstnance, případné dary apod.
 
Srážky prováděné na základě nařízené exekuce sráží zaměstnavatel z čisté mzdy zaměstnance.

Stanovení nezabavitelné částky

Při výpočtu exekuční srážky musí zaměstnavatel stanovit základní neboli nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.
 
Výpočet nezabavitelných částek (kromě nezabavitelné částky na vyživovanou osobu) se odvíjí od tzv. výpočtové základny, kterou tvoří složka životního minima na jednotlivce ve výši 3 410 Kč (za rok 2017) a normativních nákladů na bydlení, které pro rok letošní rok činí částku 5 822 Kč. Součtem těchto složek je pro rok 2017 stanovena výpočtová základna ve výši 9 232 Kč.
 
Pokud známe výpočtovou základnu, můžeme stanovit celkovou nezabavitelnou částku zaměstnance (součet všech složek nezabavitelné částky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru).
 
Nezabavitelnou částku tvoří tyto složky:

• na osobu povinného: 2/3 z 9 232 Kč (z výpočtové základny) = 6 154,67 Kč
• na vyživovanou osobu: 1/4 z 6 154,67 Kč = 1 538,67 Kč

Příklad

Pan Dlužný je ženatý a vyživuje pět dětí a dva rodiče.
 
Stanovení nezabavitelné částky:

• na osobu povinného = 6 154,67 Kč
• na vyživované děti, manželku a rodiče = 8 × 1 538,67 = 12 309,36 Kč
• nezabavitelná částka celkem = 18 465,00 Kč

Povinnost poskytovat výživné má dlužník vůči své manželce bez ohledu na to, zda sdílí společnou domácnost a zda je či není výdělečně činná, a vůči každému svému nezaopatřenému potomku. Vyživovací povinnost může být stanovena i jiným osobám, například vyživovací povinnost mohou mít i děti vůči svým rodičům či prarodičům.

Stanovení zbytku čisté mzdy

Pokud známe nezabavitelnou částku povinného, pak můžeme přejít k výpočtu srážky ze mzdy. Od čisté mzdy odečteme stanovenou nezabavitelnou částku a tím vypočítáme tzv. zbytek čisté mzdy.

Příklad

Pan Pokorný je ženatý a má sedmiletou dceru. Jeho čistá mzda za březen 2017 činí 14 650 Kč a podléhá exekučním srážkám ze mzdy.
 
Nezabavitelná částka: 6 154,67 Kč (dlužník) + 2 × 1 538,67 (manželka a dcera) = 9 232 Kč

Zbytek čisté mzdy: 14 650 Kč − 9 232 Kč = 5 418 Kč

Přednostní a nepřednostní pohledávky

Pro konečný výpočet srážky ze mzdy je nutné seznámit se pohledávkami vůči dlužníkovi, které se dělí na přednostní a nepřednostní.
 
Přednostní pohledávky jsou jasně definovány zákonem (občanský soudní řád) a jedná se například o pohledávky výživného, náhrady škod způsobené ublížením na zdraví či úmyslnými trestnými činy, pohledávky daní a poplatků, na dávkách nemocenského, důchodového, sociálního či zdravotního pojištění apod.
 
Nepřednostní pohledávky jsou všechny ostatní, které nejsou zákonem definovány.

Výpočet exekuční srážky ze mzdy

a) Je-li zbytek čisté mzdy nižší než 9 232 Kč (100 % výpočtové základny), vydělí se tento zbytek třemi. Pokud má dlužník exekuční srážky z titulu nepřednostní pohledávky, srážky činí 1/3 ze zbytku čisté mzdy. Zbývající 2/3 se dlužníkovi ponechají. Pokud by dlužník čelil exekučním srážkám z titulu přednostní pohledávky, pak by mu byly strženy 2/3 ze zbytku čisté mzdy.

Příklad

V předešlém příkladu jsme vypočítali zbytek čisté mzdy pana Pokorného ve výši 5 418 Kč.

• na pana Pokorného je vedena nepřednostní pohledávka

Výpočet srážky ze mzdy: 5 418 Kč / 3 = 1 806 Kč
 
Panu Pokornému bude sraženo na nepřednostní pohledávce 1 806 Kč a vyplacena mu bude mzda ve výši 12 844 Kč.
 

• na pana Pokorného je vedena přednostní pohledávka

Výpočet srážky ze mzdy: 5 418 Kč / 3 × 2 = 1 806 Kč × 2 = 3 612 Kč
 
Panu Pokornému bude sraženo na přednostní pohledávce 3 612 Kč a vyplacena mu bude mzda ve výši 11 038 Kč.
 

b) Je-li zbytek mzdy vyšší než 9 232 Kč, je částka, o kterou zbytek tuto hranici přesahuje, sražena bez omezení a třetina se stanoví z částky 9 232 Kč podle stejných pravidel jako v bodě a).

Příklad

Pan Vaněk je svobodný a bezdětný. Z podnikání před vstupem do zaměstnání mu vznikl dluh na veřejném zdravotním pojištění ve výši 360 000 Kč. Je proti němu vedena tato přednostní pohledávka. Jeho čistá mzda činí 26 000 Kč.
 
Nezabavitelná částka: 6 154 Kč

Zbytek čisté mzdy: 26 000 Kč − 6 154 Kč = 19 846 Kč

Výpočet srážky ze mzdy: 19 846 Kč − 9 232 Kč = 10 614 Kč (bude sražená celá) + 2 × 3 077 Kč (2/3 z 9 232 Kč) = 16 768 Kč
 
Povinnému bude sraženo na přednostní pohledávce 16 768 Kč a obdrží mzdu ve výši 9 232 Kč.

Pořadí pohledávek

Nejkomplikovanější situace nastávají tehdy, kdy je na jednoho zaměstnance vedeno více exekučních rozhodnutí. V takovém případě se pořadí srážek ze mzdy řídí ustanovením § 280 odst. 3 občanského soudního řádu.
 
Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
 
Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.
 
Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky.

Příklad

Pan Košatý je rozvedený a má čistý příjem 19 820 Kč za měsíc. Má syna z rozvedeného manželství, na kterého je mu na základě nařízeného výkonu rozhodnutí sráženo výživné ve výši 4 700 Kč. Dále žije s družkou, se kterou má dceru.
 
Dále zaměstnavatel obdržel exekuční příkaz z okresní správy sociálního zabezpečení k uspokojení přednostní pohledávky ve výši 60 000 Kč, který byl původnímu zaměstnavateli doručen 1. 6. 2012. Zaměstnavatel eviduje další dvě nepřednostní pohledávky ve výši 158 000 Kč s datem doručení prvnímu zaměstnavateli 15. 9. 2007 a ve výši 39 000 Kč s datem doručení 1. 2. 2017.
 
Nezabavitelná částka: 6 154,67 Kč (zaměstnanec) + 1 538,67 (dcera) = 7 694 Kč

Zbytek čisté mzdy: 19 820 Kč − 7 694 Kč = 12 126 Kč

Srážka bez omezení: 12 126 Kč − 9 232 Kč = 2 894 Kč
 
Prvně se stanoví 2. třetina z 9 232 Kč – přednostní pohledávka – výživné, které má absolutní přednost (bez ohledu na pořadí) = 3 077 Kč. Potřebný zbytek do částky 4 700 Kč se použije z částky, kterou lze srazit bez omezení (2 894 Kč), to znamená 4 700 Kč − 3 077 Kč = 1 623 Kč (z částky, kterou lze srazit bez omezení, ještě zbyde 2 894 Kč − 1 623 Kč = 1 271 Kč). Na další přednostní pohledávky nic z této třetiny nezbyde.
 
Další, a to 1. třetina z 9 232 Kč (ze 100 % základny a zbytek ze srážky bez omezení, to znamená 3 077 Kč + 1 271 Kč = 4 348 Kč), se použije na úhradu pohledávky podle pořadí – bez ohledu na přednostní či nepřednostní pohledávky. První pohledávkou podle pořadí je nepřednostní pohledávka ve výši 158 000 Kč ze dne 15. 9. 2007 (uspokojení dalších pohledávek z této třetiny musí počkat do doby, než budou uspokojeny pohledávky s dřívějším datem doručení).
 
Na výživné tedy bude sraženo 4 700 Kč a na nepřednostní pohledávku 4 348 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 10 772 Kč.

Poměrné uspokojení pohledávek

V praxi může nastat situace, kdy jsou některé exekuční příkazy doručeny ve stejný den.

Příklad

Zaměstnavatel obdržel 25. 2. 2017 dva exekuční příkazy týkající se nepřednostních pohledávek pana Krušného, který je ženatý a má dvě děti. Jeho čistá mzda je 16 000 Kč. Pohledávky jsou ve výši 80 000 Kč a 30 000 Kč.
 
Nezabavitelná částka: 6 154,67 Kč + 3 × 1 538,67 = 10 771 Kč

Zbytek čisté mzdy: 16 000 Kč − 10 771 Kč = 5 229 Kč

Maximální výše srážky ze mzdy: 5 229 Kč / 3 = 1 743 Kč

Stanovení poměrného čísla: 1 743 Kč / (80 000 Kč + 30 000 Kč) = 0,0158454

1. pohledávka: 80 000 Kč × 0,0158454 = 1 268 Kč

2. pohledávka: 30 000 Kč × 0,0158454 = 475 Kč
 
Z jedné třetiny budou uspokojeny dvě nepřednostní pohledávky v celkové výši 1 743 Kč a zaměstnanci bude vyplaceno 14 257 Kč.
 
 
Související článek:
Exekuční srážky od roku 2017