Stanovení nezabavitelné částky na povinného (dlužníka)

Nezabavitelná neboli exekucí nepostižitelná částka na povinnou osobu se stanoví jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce ve výši 3 410 Kč (její výše je neměnná od roku 2012) a částky normativních nákladů na bydlení, která je pro rok 2018 stanovena nařízením vlády ve výši 5 928 Kč.

Nezabavitelná částka na povinného v roce 2018 tedy činí:

(3 410 Kč + 5 928 Kč) × 2/3 = 9 338 × 2/3 = 6 225,33 Kč (v roce 2017 činila nezabavitelná částka na povinného 6 154,67 Kč).

Stanovení nezabavitelné částky na vyživovanou osobu

Kromě nezabavitelné částky na povinného je nutné stanovit nezabavitelnou částku i na vyživovanou osobu, pokud taková existuje. Zde je nutné si uvědomit, že vyživovaná osoba z pohledu srážek ze mzdy je odlišná od vyživované osoby z pohledu daně z příjmů.

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu se stanoví jako 1/4 z nezabavitelné částky na povinného (tzn. 1/4 z 6 225,33); činí tedy 1 556,33 Kč na jednu vyživovanou osobu (v roce 2017 činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1 538,67 Kč).

Za vyživovanou osobu se pro účely srážek ze mzdy považují:

• Manžel povinného bez ohledu jeho výdělečnou činnost a není ani podmínkou společná domácnost s povinným.
• Za vyživované dítě se považuje dítě nezaopatřené. Vyživovací povinnost se u nezletilého dítěte prokazuje do ukončení povinné školní docházky rodným listem dítěte, u staršího dítěte pak i potvrzením o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti. Pokud manželé dítě vyživují společně, pak ho pro účely stanovení nezabavitelné částky může považovat za vyživované každý zvlášť (v případě srážek ze mzdy u obou manželů).
• Jiné vyživované osoby (například rodiče či bývalý manžel/manželka na základě soudem stanovené vyživovací povinnosti.

Stanovení celkové nezabavitelné částky

Zaměstnavatel celkovou nezabavitelnou částku stanoví jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Častou chybou bývá, že při výpočtu plátce mzdy jednotlivé složky zaokrouhluje. Zaokrouhlení se provede až u celkové nezabavitelné částky, a to na celé koruny nahoru.

Přednostní a nepřednostní pohledávky

Při provádění exekučních srážek je pro plátce důležitá informace, zda se jedná o přednostní či nepřednostní pohledávku – zejména v případě, jsou-li srážky prováděny k vydobytí více pohledávek.

Informace o přednostní či nepřednostní pohledávce bývá součástí exekučního příkazu. Přednostními pohledávkami vždy jsou:

• pohledávky výživného,
• pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo úmyslnými trestnými činy,
• pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského, důchodového a úrazového pojištění,
• pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
• příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
• pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách sociální podpory,
• pohledávky regresivní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
• pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Všechny ostatní pohledávky jsou pak nepřednostní.

Výpočet srážek

Výpočet exekučních srážek se řídí občanským soudním řádem a k němu vydanými nařízeními vlády. Srážky se provádějí z čisté mzdy povinného zaměstnance, od které se odečte nezabavitelná částka. Po odečtení nezabavitelné částky mohou nastat dvě odlišné situace:

1. Rozdíl je roven nebo nižší částce 9 338 Kč.

Částka se zaokrouhlí směrem dolů na celé koruny na částku dělitelnou třemi. Třetí třetina se vždy vyplatí povinnému. Druhá třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek. Pokud takové pohledávky nejsou, vyplatí se opět povinnému. První třetina je určena k vydobytí nepřednostních pohledávek, popřípadě přednostních, pokud k jejich úhradě nepostačuje třetina druhá.

2. Rozdíl je vyšší než částka 9 338 Kč.

Z částky 9 338 Kč se vypočítají třetiny, postup k uspokojení pohledávek z těchto třetin je stejný jako u bodu 1. Částka, která přesahuje hodnotu 9 338 Kč, se srazí bez omezení a připočte se ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v takovém rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostní pohledávky, zbývající část se připočte k třetině první k uspokojení nepřednostních pohledávek.

Příklad 1

Zaměstnanec podléhá exekučním srážkám, které se vztahují k nepřednostní pohledávce. Jako vyživovanou osobu uplatňuje manželku. Jeho čistá mzda za měsíc květen 2018 byla ve výši 19 650 Kč.

Řešení

Výpočet nezabavitelné částky:

6 225,33 (na povinného) + 1 556,33 (manželka) = 7 781,66 = 7 782 Kč

Výpočet srážky:

19 650 Kč (čistá mzda) – 7 782 Kč = 11 868 Kč

Zaměstnanci bude vyplaceno: 19 650 – 5 642 (nebo také 7 782 + 6 226) = 14 008 Kč

Srážky ze mzdy podle uvedených pravidel se provádějí i z jiných příjmů, které nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní:

• náhrada mzdy, platu či odměna z dohod konaných mimo pracovní poměr,
• nemocenské,
• peněžitá pomoc v mateřství,
• důchod,
• stipendium,
• podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
• odstupné, popřípadě obdobné plnění poskytnuté v souvislosti s ukončením zaměstnání,
• peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,
• náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a po dobu skončení dočasné pracovní neschopnosti,
• dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,
• výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,
• příplatek k důchodku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

Naopak srážky ze mzdy se nevztahují například na cestovní náhrady nebo běžně na daňový bonus (kromě přikázání jiné peněžité pohledávky).

Více pohledávek na jednoho zaměstnance

Při vydobytí několika pohledávek na jednoho zaměstnance se druhá třetina vždy použije jen na přednostní pohledávky, pokud takové pohledávky existují. Z první třetiny ze zbytku čisté mzdy se uspokojují přednostní nebo nepřednostní pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na jejich přednost.

Pořadí pohledávek se určuje podle data doručení prvnímu plátci. Přednostní pohledávky mají přednost pouze u druhé třetiny. Jestliže k uspokojení přednostní pohledávky druhá třetina nestačí, uspokojuje se ještě i z první třetiny, ale pouze v případě, že je první v pořadí.

Příklad 2

Na zaměstnance jsou vedeny exekuční srážky, pohledávky byly doručeny původnímu plátci mzdy v tomto pořadí:

1. Přednostní pohledávka ze dne 1. 3. 2014.
2. Nepřednostní pohledávka ze dne 17. 5. 2015.

Řešení

1. Druhá třetina zbytku čisté mzdy se použije na uspokojení přednostní pohledávky ze dne 1. 3. 2014.
2. Jelikož je přednostní pohledávka ze dne 1. 3. 2014 první v pořadí, použije se i první třetina k uspokojení této pohledávky.

Příklad 3

Povinný zaměstnanec vyživuje manželku a dvě děti, jeho čistá mzda je 19 800 Kč. Srážky ze mzdy jsou prováděny jak na přednostní, tak i nepřednostní pohledávky v tomto pořadí:

1. Nepřednostní pohledávka ze dne 2. 5. 2014.
2. Přednostní pohledávka ze dne 3. 6. 2017.

Řešení

8 904 ÷ 3 = 2 968 Kč
 

1. Druhá třetina zbytku čisté mzdy ve výši 2 968 Kč se použije na uspokojení přednostní pohledávky.
2. První třetina zbytku čisté mzdy ve výši 2 968 Kč se použije na uspokojení nepřednostní pohledávky, která je první v pořadí.
3. Třetí třetina ve výši 2 968 + 1 Kč ze zaokrouhlení se vrátí povinnému.

Zaměstnanci bude strženo: 2 × 2 968 = 5 936 Kč.

Zaměstnanci bude vyplaceno: 19 800 – 5 936 = 13 864 Kč.

Provádění srážek ze mzdy je vždy zátěží nejen pro povinného zaměstnance, ale i pro samotného zaměstnavatele. Zaměstnavatelé totiž mají mimo správný výpočet i jiné povinnosti, například poskytovat součinnost exekutorským úřadům, a to bez jakékoliv kompenzace.

V případě zaměstnance s exekučními pohledávkami v řádu desítek se jedná již o poměrně velikou zátěž zaměstnavatele. Navíc vykonavatelé exekucí často požadují po zaměstnavatelích informace, které nejsou povinni, a ani by neměli sdělovat (například telefonní číslo povinného nebo jeho bankovní účet).

Uchazeči o zaměstnání, na které jsou vedeny exekuční příkazy, jsou i z tohoto důvodu hůře zaměstnavatelní, jelikož zkušení zaměstnavatelé se komplikacím souvisejícím se srážkami ze mzdy snaží logicky vyhnout.