Forma srážek ze mzdy může být různá. Poslední dobou patří mezi nejrozšířenější srážky z mezd exekuce. Přestože se počet nově vyhlášených exekucí mírně snižuje, stále je v České republice poměrně velké množství lidí „postižených“ exekucí.
 
Od letošního roku se u těchto exekučních srážek snižuje nezabavitelná částka mzdy, díky čemuž mají zaměstnanci nižší čistou mzdu. Průměrný počet exekucí na jednoho exekuovaného se pohybuje kolem šesti exekucí.
 
U exekucí může být zabavena část mzdy, nemocenské, ošetřovného za nemocného člena rodiny, peněžité pomoci v mateřství, rodičovského příspěvku, důchodu, stipendia, podpory v nezaměstnanosti, odstupného, náhrady za ztrátu výdělku při pracovní neschopnosti, výsluhových příspěvků vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů apod.
 
V následujícím textu používáme celé korunové částky, přestože se v průběhu výpočtu počítá s haléřovými detaily. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.

Dlužníkovi musí vždy zůstat nezabavitelné životní minimum

Exekuovanému (dlužníkovi) musí vždy zůstat nezabavitelné životní minimum 3.410 Kč. Dále normativní, státem stanovené náklady na bydlení ve výši 5.822 Kč (došlo ke snížení z 5.858 Kč), na vyživované dítě, manžela či manželku.
 
Na manžela povinného se započítává 1/4 nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává 1/4 nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, pokud jsou srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
 
Výše nezabavitelného (nepostižitelného) minima závisí na věřiteli, kterému dlužník dluží. Toto minimum má sloužit k zajištění základních životních potřeb dlužníka. Upravuje ji občanský soudní řád, ale i speciální nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (osoby/zaměstnance s exekučními srážkami, eventuálně úpadce v případě insolvenčních srážek) a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.
 
Je-li věřitelem mimo jiné i stát, případně předmětem dluhu je výživné, jedná se o přednostní exekuce (pohledávky). Naproti tomu u dluhů vůči bankám či jiným nebankovním poskytovatelům půjček zůstává dlužníkům vyšší nezabavitelné minimum. Většinou je nezabavitelné minimum meziročně zvyšováno. To neplatí o roku 2017, kdy se naopak snížilo a exekutorům umožnilo zabavit vyšší částku mzdy.
 
Základní nezabavitelné minimum na dlužníka v roce 2017 činí 6.154 Kč a na vyživovanou osobu připadá 1/4 z nezabavitelné částky na osobu povinného, tudíž 1.538 Kč měsíčně. Tato minima musí exekuovanému zůstat za všech okolností, ať jsou mu sráženy exekuce ze mzdy, nebo ze sociálních dávek.
 
Například svobodný, bezdětný zaměstnanec bude mít jako základní nezabavitelné minimum 6.155 Kč (po zaokrouhlení). Oproti tomu zaměstnanec s manželkou a jedním dítětem bude mít jako minimum částku 9.232 Kč, v případě dvou dětí to je 10.771 Kč atd.
 
Postup výpočtu a odečtů exekucí vychází z obecného pravidla, že dlužníkovi musí zůstat základní nezabavitelné minimum. Zbývá-li po odečtení tohoto minima vyšší částka, rozdělí se další část mzdy přesahující hranici nezabavitelného minima sahající do 9.232 Kč na třetiny a rozděluje se podle toho, jaká se uspokojuje pohledávka.
 
V případě, že se uspokojuje nejdříve nepřednostní pohledávka, rozdělí se daná částka na třetiny a část připadává dlužníkovi a zbytek věřitelům. Je-li čistá mzda vyšší než 9.232 Kč, zabavuje se vše nad tuto částku ve prospěch věřitelů.

Obecný postup výpočtu exekučních srážek

Obecný postup výpočtu exekučních srážek by měl odrážet následující logiku kromě výše zmíněných pravidel. Primárně se stanoví čistá mzda, ze které se odečte nezabavitelné minimum 6.154 Kč na exekuovaného člověka a další částky za každou vyživovanou osobu á 1.538 Kč. Takto vypočtená částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru v souladu s § 3 nařízení vlády o nezabavitelných částkách.
 
Pokud bude rozdíl mezi čistou mzdou a nezabavitelnými částkami větší jak 9.232 Kč, pak je tato část plně zabavitelná. Celá zabavitelná částka se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi (9.232 / 3 = 3.077 Kč).
 
Dále se z první třetiny uhradí pohledávky dle pořadí bez ohledu na to, zda se jedná o přednostní či ostatní pohledávky.
 
Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí nejdříve pohledávky výživného, následně přednostní pohledávky dle pořadí doručení nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud by nestačila částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak následně nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
 
Třetí třetina se vyplácí povinnému. Plně zabavitelná částka ze zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.
 
 
Související články:
Srážky ze mzdy v roce 2016
Exekuce se provádí z nemocenských dávek i důchodu
Srážky lze nově provádět i z dohody o provedení práce