Motivací pro dobrovolnickou činnost bývá touha po smyslu a kvalitě života, altruismus či jiné společenské i profesní důvody.

V případě vzájemné výpomoci mezi fyzickými osobami či mezi osobou a organizací, která nemá akreditaci, stačí k provozování dobrovolnické činnosti ústní občanskoprávní smlouva. Je-li však dobrovolnická služba poskytována pro akreditovanou organizaci, postupuje se pak podle zákona o dobrovolnické službě.

Zákon o dobrovolnické službě

Zákon č. 198/2002 Sb. upravuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službu organizovanou dle tohoto zákona a vykonávanou dobrovolníky bez nároku na odměnu. Zákon byl významněji novelizován v roce 2014 v souvislosti s požadavky nového občanského zákoníku.

Tímto zákonem se řídí pouze organizace, které získají akreditaci Ministerstva vnitra ČR na konkrétní projekt. Mimoto je však zákon významný tím, že zavádí jednotlivé pojmy a podmínky v dobrovolnictví a definuje je.

Dobrovolnickou službou je:

• pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakož i pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase,
• pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí pro osoby výše, nebo
• pomoc při uskutečňování rozvojových programů a v rámci operací, projektů a programů mezinárodních organizací a institucí, včetně mezinárodních nevládních organizací.

Dobrovolnická služba je podle své povahy:

• krátkodobá,
• dlouhodobá, je-li vykonávána po dobu delší než tři měsíce.

Dobrovolníkem může být fyzická osoba, která se pro tuto činnost svobodně rozhodne, a to:

• starší 15 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby na území České republiky,
• starší 18 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby v zahraničí.

Je-li fyzická osoba v pracovněprávním vztahu, služebním poměru, členském poměru nebo je-li žákem nebo studentem, vykonává jako dobrovolník dobrovolnickou službu mimo svůj pracovněprávní vztah, služební poměr, členský poměr, školní vzdělávání nebo studium.

Dobrovolníkem nemůže být:

• ten, kdo je ve výkonu vojenské činné služby,
• člen sociálního družstva (nesmí vykonávat dobrovolnickou službu pro potřebu sociálního družstva, jehož je členem).

Dále zákon zavádí pojem „vysílající organizace“ a „přijímající organizace“.

Vysílající organizací je:

• veřejně prospěšná právnická osoba se sídlem v České republice; veřejná prospěšnost se dokládá písemným prohlášením, že organizace splňuje podmínky uvedené v § 146 občanského zákoníku,
• organizace, která dobrovolníky vybírá, eviduje, připravuje pro výkon dobrovolnické služby a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu dobrovolnické služby za podmínky, že má udělenu akreditaci.

Akreditaci uděluje vysílající organizaci Ministerstvo vnitra. Podmínky pro udělení akreditace jsou:

• vysílající organizace je spolkem, nadací, nadačním fondem, ústavem, sociálním družstvem, obecně prospěšnou společností, církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou církve nebo náboženské společnosti evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
• organizace je bezúhonná,
• doloží, že je schopna organizovat přípravu a provádět dobrovolnickou činnost (s ohledem na kvalifikační složení svých orgánů, zaměstnanců nebo členů; s ohledem na konkrétní projekty nebo programy dobrovolnické služby; a s ohledem na její finanční způsobilost).

Akreditace se uděluje na dobu čtyř let. Seznam vysílajících organizací s udělenou akreditací vede Ministerstvo vnitra a je veřejně elektronicky přístupný.

Mezi výhody akreditovaných organizací patří možnost žádat Ministerstvo vnitra o státní dotaci na pojištění dobrovolníků a na část nákladů spojených s evidencí dobrovolníků, přípravou a výkonem dobrovolnické služby.

Přijímající organizací je:

• fyzická osoba, pro jejíž potřebu je dobrovolnická služba vykonávána, nebo
• veřejně prospěšná právnická osoba, pro jejíž potřebu je dobrovolnická služba vykonávána,
• organizace způsobilá uzavřít smlouvu s vysílající organizací,
• organizace schopná dostát závazkům z této smlouvy.

Předmětem činnosti přijímající organizace již může být podnikání, přijímající organizace může mít právní formu např. a. s. anebo s. r. o., ale musí být veřejně prospěšná a dobrovolník v ní nesmí vykonávat takové činnosti, které by vykonával v rámci jejího podnikání.

Mezi vysílající a přijímající organizací je před vysláním dobrovolníka na místo jeho působení uzavřena písemná smlouva.

Vysílající organizace je povinna uzavřít před vysláním dobrovolníka k výkonu dobrovolnické služby pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou dobrovolník při výkonu dobrovolnické služby způsobí sám nebo mu bude při výkonu dobrovolnické služby způsobena.

Dobrovolník odpovídá pouze za škodu způsobenou úmyslně. Pokud je dobrovolník vysílán do zahraničí, je vysílající organizace před vysláním povinna sjednat v tomto státě zdravotní pojištění dobrovolníka.

Smlouva pro výkon dobrovolnické činnosti

Dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací. Smlouva musí mít písemnou formu v případě:

• dlouhodobé dobrovolnické služby,
• krátkodobé dobrovolnické služby, k jejímuž výkonu je dobrovolník vysílán do zahraničí,
• pokud se jedná o dobrovolníka, který v době, v níž má být smlouva uzavřena, nedosáhl věku 18 let, lze ji uzavřít jen s písemným, úředně ověřeným souhlasem jeho zákonného zástupce nebo se souhlasem jeho zákonného zástupce zapsaným u vysílající organizace do protokolu; bez tohoto souhlasu je smlouva neplatná (dobrovolník v tomto věku též nemůže být vyslán do zahraničí).

Podmínky smluv v případě krátkodobé dobrovolnické činnosti a dlouhodobé dobrovolnické činnosti a činnosti v zahraničí stanoví přehledně zákon v § 5.

Dobrovolníkovi za výkon dobrovolnické služby nenáleží odměna. Vysílající organizace vydá dobrovolníkovi na jeho žádost osvědčení o vykonané dlouhodobé dobrovolnické službě (přikládáme vzor, který je přílohou zákona).

Pracovněprávní předpisy se u dobrovolnictví použijí přiměřeně pro sjednání:

• rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro udělení dovolené, kapesného,
• pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V případě smlouvy o výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby, může tato smlouva obsahovat rovněž ujednání, že dobrovolník před vysláním k výkonu dobrovolnické služby podá přihlášku k účasti na důchodovém pojištění a že se vysílající organizace zavazuje platit za něho pojištění na důchodové pojištění, stanovené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Toto ujednání je možné pouze v případě, je-li dlouhodobá dobrovolnická služba vykonávána alespoň v rozsahu překračujícím v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu.

Výhody pro dobrovolníky v akreditované organizaci, zdravotní a důchodové pojištění

Dobrovolník v akreditované vysílající organizaci má smluvně zaručené postavení a je pojištěn, jak jsme již zmínili. Dobrovolník má ze zákona nárok na poskytnutí kvalitní přípravy k výkonu dobrovolnické činnosti. Dále má nárok na poskytnutí pracovních prostředků a ochranných pomůcek.

Vysílající organizace může dobrovolníkovi hradit cestovní výdaje, ubytování, stravu.

Pokud není dobrovolník účasten zdravotního pojištění z jiného titulu a vykonává dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, je za něj plátcem pojistného stát.

Pokud vysílající organizace sjedná ve smlouvě s dobrovolníkem ujednání ohledně důchodového pojištění, pak je dobrovolník po dobu výkonu své dobrovolnické činnosti též důchodově pojištěn.

Podmínkou je podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění dobrovolníkem starším 18 let a dlouhodobá dobrovolnická služba na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu.

Tato možnost se uplatní pouze tehdy, není-li dobrovolník účasten důchodového pojištění z jiného titulu.

Plnění poskytovaná dobrovolníkům v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zákona o dobrovolnické službě jsou osvobozená od daně z příjmů.

Pracovní volno u zaměstnavatele

Jak jsme výše uvedli, zaměstnanec vykonává jako dobrovolník dobrovolnickou službu mimo svůj pracovněprávní vztah. Zákoník práce však definuje překážky na straně zaměstnance, při kterých je zaměstnanci poskytnuto pracovní volno a které zahrnují i dobrovolnickou činnost.

Obecně zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší.

Mezi překážky v práci z důvodu obecného zájmu patří i výkon občanských povinností při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech nebo v obdobných mimořádných případech.

Zasáhne-li dobrovolnická činnost, spočívající ve vykonávání této osobní pomoci, do pracovní doby zaměstnance, náleží mu od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.

Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci:

• k činnosti člena Horské služby a fyzické osoby, která na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu, přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu;
• k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však tři týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu jednoho roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež;
• k činnosti dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů včetně doplňujících výběrových šetření obyvatelstva přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše deset směn v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele;
• k činnosti dobrovolného zdravotníka Červeného kříže při zajišťování zdravotního dozoru při sportovní nebo společenské akci přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele;
• k činnosti při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravě na ni přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

V těchto případech opět nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy či platu, jedná se o neplacené volno.

Zaměstnanec má povinnost včas předem požádat o poskytnutí pracovního volna, jde-li o činnost, která je dopředu známá. Jinak musí bez zbytečného průtahu uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci a o předpokládané době jejího trvání.

Též musí tuto činnost zaměstnavateli prokázat, k čemuž mu musí zúčastněné fyzické a právnické osoby poskytnout potřebnou součinnost.

Za dobu neplaceného volna se sociální pojištění ani daň z příjmů neplatí, respektive vyměřovací základ je nulový, neboť zaměstnanci neplynou žádné příjmy. Tato doba se pak pro účely důchodového pojištění považuje za vyloučenou dobu a nepočítá se do doby pro nárok na důchod.

Po dobu neplaceného volna je zdravotní pojištění za zaměstnance hrazeno prostřednictvím zaměstnavatele.

Pro výpočet zdravotního pojištění platí tyto zásady:

• pokud se jedná o zaměstnance, u kterého musí být pojistné odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu (odvislého od minimální mzdy), bude se v příslušném měsíci doplácet pouze pojistné z rozdílu mezi skutečným příjmem a minimálním vyměřovacím základem,
• u osob, u kterých neplatí povinnost odvádět pojistné z minimálního vyměřovacího základu (např. plátce je i stát), se pojistné odvede pouze ze skutečné výše příjmů, bez ohledu na neplacené volno.