Tuzemské stravné

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce („zaměstnanci v podnikatelské sféře“) nejméně ve výši:

• 82 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 124 Kč, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin,
• 195 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Pokud bylo „zaměstnanci v podnikatelské sféře“ během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu:

• 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin,
• 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce („zaměstnanci ve státní a příspěvkové sféře“) ve výši:

• 82 Kč až 97 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 124 Kč až 150 Kč, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin,
• 195 Kč až 233 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

V případě, že zaměstnavatel nesjedná nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí.

Pokud bylo „zaměstnanci ve státní a příspěvkové sféře“ během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu:

• 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin,
• 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Stravné tomuto zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá:

• 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,
• 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

Průměrná cena pohonných hmot

Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty.

Cenu pohonné hmoty prokazuje zaměstnanec dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. V případě, že zaměstnanec prokazuje cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu, ze kterých je patrná souvislost s pracovní cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen.

Jestliže zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty následovně.

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí:

• 33,10 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
• 37,10 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
• 33,60 Kč u motorové nafty.

Spotřebu pohonné hmoty silničního motorového vozidla vypočítá zaměstnavatel z údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit. Jestliže technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců.

Při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie. Pokud tento údaj v technickém průkazu není, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených.

Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí:

• u jednostopých vozidel a tříkolek nejméně 1,10 Kč,
• u osobních silničních motorových vozidel nejméně 4,10 Kč.

Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu zaměstnavatel sazbu základní náhrady za 1 km jízdy zvýší nejméně o 15 %.

Základní náhrada u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů přísluší zaměstnanci nejméně ve výši dvojnásobku sazby 4,10 Kč (nejméně tedy 8,20 Kč).

Související článek:
Cestovní náhrady v roce 2018