728 x 90

Zdaňovací období (DPH, souhrnné a kontrolní hlášení)

Zdaňovací období (DPH, souhrnné a kontrolní hlášení)

Jak často (měsíčně, nebo čtvrtletně) musí plátce daně z přidané hodnoty plnit své povinnosti vůči správci daně? Dokdy je třeba podat přiznání k DPH, souhrnné hlášení a kontrolní hlášení? Poradíme vám v tomto článku.

Zdaňovacím obdobím pro plátce DPH je obecně kalendářní měsíc. Každý nový plátce DPH se tedy stává automaticky měsíčním plátcem.
 
Nicméně existují dva případy, kdy může mít plátce zdaňovací období stanovené jako kalendářní čtvrtletí:

1. „Staří“ čtvrtletní plátci

Do konce roku 2012 platilo, že se nový plátce stával automaticky čtvrtletním plátcem a po překročení daného obratu (případně dobrovolně) se stal plátcem měsíčním. Tito „staří“ čtvrtletní plátci zůstávají čtvrtletními plátci nadále (pokud nesplní podmínky pro přeřazení mezi plátce měsíční).

2. „Noví“ čtvrtletní plátci

Měsíční plátce se může rozhodnout pro čtvrtletní zdaňovací období, pokud:

  • jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok (ne 12 měsíců) nepřesáhl 10 000 000 Kč,
  • není nespolehlivým plátcem,
  • není skupinou,
  • změnu zdaňovacího období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku (nejlépe pomocí přiznání za prosinec).

Pomocí daňového přiznání k DPH za prosinec můžeme měnit zdaňovací období vyplněním příslušného kódu do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“.
 
K dispozici máme dva kódy:

  • Q – uvedeme, pokud se měsíční plátce rozhodl, že bude pro následující kalendářní rok čtvrtletním plátcem (musí samozřejmě splnit příslušná kritéria),
  • M – uvedeme, pokud se čtvrtletní plátce chce stát pro následující kalendářní rok plátcem měsíčním (buď dobrovolně, nebo ze zákona – protože splnil/překročil příslušná kritéria).

Plátce, který v následujícím kalendářním roce své zdaňovací období nemění, tento kód nevyplňuje.
 
Změnu z měsíčního na čtvrtletního plátce však nemůžeme provést v roce registrace k DPH ani v bezprostředně následujícím kalendářním roce.

Příklad

Daňový subjekt je zaregistrován jako plátce daně od 1. 2. 2015, a to automaticky jako měsíční plátce DPH. Celý rok 2015 i 2016 musí zůstat měsíčním plátcem. Teprve od 1. 1. 2017 by se mohl stát plátcem čtvrtletním (pokud by splnil podmínky a o změnu požádal či ji oznámil).
 


 
Toto pravidlo má však i výjimku – z důvodů hodných zřetele může správce daně na žádost plátce (podanou do konce října roku, v němž byl plátce registrován k DPH) rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok (takto podaná žádost se pak považuje za oznámení změny zdaňovacího období).
 
Naopak ale, pokud se čtvrtletní plátce stane nespolehlivým plátcem, je od následujícího kalendářního čtvrtletí po tom, kdy se stal nespolehlivým plátcem, plátcem měsíčním.

Zdaňovací období v insolvenci

Probíhající zdaňovací období končí dnem, který předchází dni, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Následující zdaňovací období počíná dnem, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, a končí posledním dnem tohoto kalendářního měsíce.
 
Nadále je pak plátce měsíčním plátcem DPH (i kdyby byl předtím čtvrtletním).
 
V případě, že je skončeno insolvenční řízení, probíhající zdaňovací období končí dnem, kdy je toto insolvenční řízení skončeno. Následující zdaňovací období počíná dnem následujícím po skončení insolvenčního řízení a končí posledním dnem tohoto kalendářního měsíce.
 
Do konce kalendářního roku pak plátce pokračuje jako měsíční plátce DPH. A toto měsíční plátcovství nemůže daňový subjekt změnit ani v bezprostředně následujícím kalendářním roce (po roce, ve kterém došlo ke skončení insolvenčního řízení).

Zdaňovací období ve zvláštním režimu jednoho správního místa

Pro účely tohoto režimu je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí (a přiznání se podává již do 20 dnů po jeho skončení, oproti běžným 25 dnům, a tato lhůta se ani „nepřesouvá“ na nejbližší další pracovní den, pokud připadne na sobotu, neděli nebo svátek).

Zdaňovací období (periodicita podávání) u souhrnného hlášení

Pojem zdaňovací období u souhrnného hlášení není přímo definován, nicméně pokud ho má daňový subjekt povinnost podat, tak ho podává do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.
 
Pokud ale plátce uskutečňuje pouze plnění, které spočívá v poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH (s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně), osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce, podává souhrnné hlášení současně s daňovým přiznáním k DPH (tedy měsíčně, případně čtvrtletně).

Dodání zboží“ = souhrnné hlášení měsíčně, i kdyby byl čtvrtletním plátcem DPH.

Poskytnutí služby“ = souhrnné hlášení měsíčně, nebo čtvrtletně – podle zdaňovacího období DPH.

Situace ale není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Pokud plátce podává souhrnné hlášení čtvrtletně a v průběhu tohoto čtvrtletí uskuteční i dodání zboží, musí v tomto kalendářním čtvrtletí podat souhrnné hlášení za všechny měsíce (i zpětně). Dále pak tento plátce pokračuje až do konce kalendářního roku v podávání měsíčního souhrnného hlášení.
 
Identifikovaná osoba podává souhrnné hlášení (pokud má tuto povinnost) měsíčně.

Zdaňovací období (periodicita podávání) u kontrolního hlášení

Kontrolní hlášení podáváme, pouze pokud není „nulové“, a to:

  • právnická osobaměsíčně,
  • fyzická osobaměsíčně, nebo čtvrtletně podle lhůty pro podání daňového přiznání k DPH.

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Veronika
    14. 04. 2021, 20:34

    Dobrý večer, prosím o radu. Nově vzniklé s.r.o. -neplátce DPH, musí měsíčně posílal nějaké výkazy nebo hlášení na FÚ, nebo jen za kalendářní rok Dan z příjmu ?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Sobotková
    24. 01. 2017, 11:33

    Dobrý den, hranicí pro povinnou registraci k plátcovství DPH je obrat 1.000.000 Kč. Více informací se dozvíte např. v článku “Nejčastější chyby v DPH – na co si dát pozor?” na Portálu POHODA (http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/nejcastejsi-chyby-v-dph-–-na-co-si-dat-pozor/).

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Martin malik
    24. 01. 2017, 11:33

    Psal jsem Vám jaká byla hranice za cely období 2016 pro OSVČ tak aby se nedostaly do hranice DPH,odkázal i jste me na nějaký portál,tam jsem nic nenašel,můžete me to prosím napsat? Děkuji Malik

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty