Tak jako výnosy, které máme zaúčtovány v účetnictví, se nám v drtivé většině promítnou v přiznání k dani z příjmů, tak stejně tyto výnosy by v ideálním světě bez výjimek byly ve stejné výši zahrnuty v přiznání k DPH. Pokud se nám výnosy zaúčtované v účetnictví liší od výnosů zahrnutých do přiznání k DPH může se jednat o:

1. chybu – buď špatně zaúčtováno, nebo špatně zahrnuto/nezahrnuto do přiznání k DPH,
2. „výjimku“ – rozdíl, který je regulérní, ale měli bychom vědět, proč k němu došlo.

Příklad: Rovnost výnosů v přiznání k DPH a přiznání k dani z příjmů

Společnost s. r. o. je čtvrtletním plátcem DPH a vykázala následující tržby za poskytnuté služby s místem plnění v tuzemsku.
 

V přiznání k DPH by se tyto tržby projevily v řádku č. 1 v součtu za všechna čtvrtletí roku 2019; 700 000 Kč + 147 000 DPH.

Tab.: Přiznání k DPH (roční součet)
 

V účetnictví by pak tento výnos měl na konci roku 2019 odpovídat sumě 700 000 Kč zaúčtované na účtu 602 – Tržby z prodeje služeb. Výnosy v účetnictví by se tak rovnaly výnosům v přiznání k DPH.

V přiznání k dani z příjmů pak uvádíme roční obrat v části K. Vybrané ukazatele hospodaření, kde vyplníme na řádku č. 1 (roční úhrn čistého obratu) právě částku 700 000 Kč.

Obr.: Roční obrat v přiznání k dani z příjmů

Finanční úřad tak přesně ví, kolik jsou výnosy za celý rok (právě z tohoto údaje v přiznání, ale i z výkazu zisků a ztrát), a na druhou stranu přesně ví z jednotlivých přiznání k DPH, z kolika výnosů jsme odvedli DPH. Pokud tedy finanční úřad tuto kontrolu má, tak i my bychom před uzavřením roku tuto kontrolu měli provádět.

Když budeme tuto kontrolu provádět častěji (měsíčně případně čtvrtletně), budeme mít šanci případnou chybu odhalit včas a opravit ji bez sankcí ještě v příslušném měsíci nebo čtvrtletí (a přiznání k DPH odešleme bez chyby).

V případě, že budeme mít rozdíl mezi účetnictvím – přiznáním k dani z příjmů – přiznáním k DPH – a nebude to chyba, už budeme mít připravený výpočet toho, proč tomu tak je, a můžeme to velmi jednoduše správci daně zdůvodnit, když se zeptá.

Obecně by měl součet všech základů daně (hodnot) z řádků přiznání k DPH č. 1, 2, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26 souhlasit se sumou výnosů zaúčtovaných na výnosových účtech 6. účtové třidy za příslušné období (měsíc, čtvrtletí, rok). Případné rozdíly bychom měli umět vyčíslit a vysvětlit (a vyloučit tak, že se jedná o chybu).

Tab.: Přiznání k DPH
 

Příklad: Prodej zboží v ČR a poskytnutí služeb do EU

Společnost s. r. o., čtvrtletní plátce DPH, prodala ve 4Q 2019 zboží za 100 000 Kč + 21 000 DPH = 121 000 Kč a poskytla služby s místem plnění v jiném členském státě v hodnotě 30 000 Kč.

Tab.: Přiznání k DPH
 

Sečteme základy daně (hodnoty) z přiznání k DPH 100 000 Kč + 30 000 Kč = 130 000 Kč. A poté sečteme ještě obraty účtů 602 (30 000 Kč) a 604 (100 000 Kč) = 130 000 Kč. Obě částky se rovnají a máme jistotu, že jsme nikde neudělali chybu.

Příklad: Výnosy v různých obdobích

Společnost s. r. o. je čtvrtletním plátcem DPH a vykázala následující tržby za poskytnuté služby s místem plnění v tuzemsku:

4Q 2019 10 000 Kč + 2 100 DPH = 12 100 Kč (služby poskytnuté v 4Q 2019) + 50 000 Kč + 10 500 DPH = 60 500 Kč (služby, které budou poskytovány až v 1Q 2020 fakturované a zaplacené v předcházejícím čtvrtletí 4Q 2019).

Tab.: Přiznání k DPH
 

Základ daně vykázaný v přiznáních k DPH v součtu za celý rok 2019 bude 90 000 Kč.

Na účtu 602 – Tržby z prodeje služeb bude tedy v roce 2019 zaúčtováno pouze 40 000 Kč a nebude odpovídat částce na řádcích č. 1 přiznání za rok 2019 (90 000 Kč). V tomto případě to tedy nebude chyba, ale regulérní rozdíl. Nicméně víme o tomto rozdílu, jak vznikl a jsme připraveni na dotaz správce daně, proč tyto dvě částky nejsou stejné.

V rámci plnění (výnosů/tržeb) z hlediska daně z přidané hodnoty je třeba si uvědomit rozdíl mezi plněními:

• která nejsou předmětem DPH (nejsou vůbec uváděna v přiznání k DPH),
• která jsou předmětem DPH – a to buď:
  1. zdanitelná – objevuje se v přiznání k DPH v členění na základ daně a daň na výstupu,
  2. osvobozená – objevuje se v přiznání k DPH pouze ve sloupečku „hodnota“.

Častou chybou bývá neuvedení osvobozených výnosů do přiznání k DPH. Může se zdát, že pokud nepoužíváme koeficient, na nic to vliv nemá. Ale právě neuvedení těchto osvobozených plnění do přiznání k DPH nám vytvoří rozdíl mezi údaji v přiznání k dani z příjmů a dani z přidané hodnoty, na který se správce daně nejspíše zeptá.

Příklad: Výnosy nejsou předmětem DPH

Společnost s. r. o. měsíční plátce DPH vykázala v prosinci 2019 následující tržby:

Smluvní pokuty nejsou předmětem DPH – tudíž se v přiznání k DPH vůbec neobjeví.

Tab.: Přiznání k DPH
 

Výnosy v přiznání k DPH jsou 150 000 Kč. Rozdíl tvoří výnosy, které nejsou předmětem DPH. Dalšími výnosy v této kategorii, které nejsou předmětem DPH, mohou být např. úroky z prodlení nebo náhrady škody.

Příklad: Osvobozené příjmy

Společnost s. r. o. měsíční plátce DPH měla v březnu 2020 tyto výnosy:

• vystavená faktura č. 1 – poskytnutí poradentství 100 000 Kč (21 % DPH)
• vystavená faktura č. 2 – prodej zboží 1 000 000 Kč (21 % DPH)
• vystavená faktura č. 3 – prodej zboží slovenskému plátci DPH s instalací na Slovensku 1 000 000 Kč („0 %“ DPH)

Výnosy v účetnictví budou 2 100 000 Kč, nicméně stejné výnosy musí být uvedeny i v přiznání k DPH – a tady se občas na vystavenou fakturu č. 3 zapomíná s tím, že je tam nulová DPH, tak to do přiznání k DPH nedáme. To by ovšem opět nebylo správně.

Pokud by šlo o dodání zboží na Slovensko bez instalace, uváděli bychom toto plnění na řádku 20 přiznání k DPH (a současně do souhrnného hlášení). V případě, že jde o dodání zboží s instalací na Slovensku, pak uvádíme na řádek č. 26 přiznání k DPH (a do souhrnného hlášení již neuvádíme).

Tab.: Přiznání k DPH
 

Příklad: Prodej zboží na základě přijaté zálohy

Společnost s. r. o. (měsíční plátce DPH) se zabývá prodejem specifického luxusního zboží, před jeho dodáním zákazníkovi většinou požaduje 50% zálohu předem.

V únoru 2020 společnost přijala tyto objednávky:

1. Objednávka 1 ks z 1. 2. 2020 – celková cena 121 000 Kč – záloha 50 % zaplacena 2. 2. 2020, zboží dodáno 5. 2. 2020 a zároveň tento den doplacen doplatek 50 %.
2. Objednávka 1 ks z 15. 2. 2020 – celková cena 121 000 Kč – zaplaceno najednou v den prodeje zboží 15. 2. 2020.
3. Objednávka 1 ks z 25. 2. 2020 – celková cena 121 000 Kč – dne 27. 2. 2020 přišla na účet záloha 50 %, zboží bylo dodáno 2. 3. 2020, kdy byl taky doplacen doplatek 50 %.

Jaké budou v tomto případě v únoru 2020 výnosy zaúčtované na účtu 604 – Prodej zboží a jaký bude součet základů daně v přiznání k DPH?

V přiznání k DPH za únor se doplatek ze třetí objednávky však objeví. Je tedy zjevné, že výnosy (200 000 Kč) na účtu 604 a základy daně v přiznání k DPH se nerovnají.

Kontrola rovnosti výnosů v účetnictví a základů daně v přiznání k DPH je u firem přijímajících zálohy předem důležitá – rozdíly výnosů oproti přiznání by měly odpovídat přijatým zálohám, které musí být zdaněny (a na zdanění přijatých záloh se často zapomíná – systém jejich evidence nebývá vždy přehledný).
 
Tab.: Přiznání k DPH
 

Obrat účtu 604 v únoru 2020 činí 200 000 Kč. Obrat účtu 324 v únoru 2020 činí 50 000 Kč.

Podobným případem by byly vratné kauce, které by se v přiznání k DPH neměly objevit nikdy, ale nejspíše je budeme mít naúčtované na stejném účtu jako přijaté zálohy (324) – v tomto případě by bylo dobré mít zálohy a kauce analyticky rozlišené, abychom se vůbec byli schopni něčeho dopočítat.

Je užitečné mít připravený svůj systém kontroly vazby účtů výnosů a přiznání k DPH (nejlépe např. v excelovské tabulce), kde si vyčíslíme dané rozdíly a u každého takového rozdílu víme, kde a proč vzniká a zda je vše tedy správně zaúčtováno (zdaněno daní z příjmů) a správně uvedeno v přiznání k DPH (zdaněno daní z přidané hodnoty). Dobrým pomocníkem jsou také již zmiňované správně nastavené analytické účty výnosů.

Každá firma je specifická svou činností a svými výnosy a uvedené příklady jsou pouze částí případů, které mohou nastat.