Jak jsme již informovali v loňském roce v příspěvku Rozšíření reverse charge od 1. října 2016, byl zaveden s účinností od 1. 10. 2016 nařízením vlády režim přenesení daňové povinnosti v oblasti DPH (tzv. reverse charge) na poskytnutí vybraných služeb elektronických komunikací.
 
Ke správné aplikaci přenesení daňové povinnosti vydalo Generální finanční ředitelství („GFŘ“) dne 29. 9. 2016 Informaci k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací (dále jen „Informace“). Přes zveřejněnou Informaci však stále přetrvávala nejistota podnikatelské veřejnosti, jak postupovat zejména v případech přefakturace elektronických komunikací či poskytnutí služeb zaměstnancům.
 
Vzhledem k rostoucím dotazům vydalo GFŘ dne 2. 2. 2017 dodatek k této Informaci. Dodatek upřesňuje použití režimu přenesení daňové povinnosti zejména v oblasti nákupu a prodeje služeb elektronických komunikací vymezených v Informaci, která způsobovala nejvíce nejistoty.
 
Dodatek upřesňuje podmínky, které zakládají (nebo nezakládají) povinnost použít režim přenesení daňové povinnosti.

Kdy se použije reverse charge u telekomunikačních služeb?

Přenesení daňové povinnosti se použije v situaci, kdy poskytovatel i příjemce služby jsou plátci DPH a jsou pro účely dané transakce podnikateli v elektronických komunikacích.

1. To znamená, že plátce splní povinnost dle § 8 a § 13 zákona o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „ZEK“) a je veden v Evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích (seznam zveřejňovaný Českým telekomunikačním úřadem). Nebo tuto povinnost dle ZEK sice nesplní, ale činnost uvedenou v § 8 odst. 1 ZEK fakticky vykonává. Kompetentním orgánem pro posouzení, zda daný plátce je či není podnikatelem v elektronických komunikacích dle ZEK, a to pro účely dané transakce, je Český telekomunikační úřad.
2. Předpokladem pro výkon komunikační činnosti, která je předmětem podnikání v elektronických komunikacích, je zároveň skutečnost, že plátce se chová jako podnikatel dle § 420 odst. 1 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“). Podle tohoto ustanovení je za podnikatele se zřetelem ke konkrétní činnosti považován ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.
3. Tato definice podnikatele vycházející z NOZ je souběžně východiskem pro posouzení aplikace režimu přenesení daňové povinnosti u konkrétní transakce. Předpokladem je, že plátce se pro účely konkrétní transakce chová jako podnikatel – nakupuje službu se záměrem ji následně prodat s cílem dosáhnout zisku. To, zda ji prodá se ziskem nebo zisku nakonec v konkrétním případě nedosáhne, není v konečném důsledku rozhodující.

Kdy se nepoužije reverse charge u telekomunikačních služeb?

Přenesení daňové povinnosti se nepoužije v situaci, kdy příjemce nakupuje vymezenou službu elektronických komunikací za účelem vlastní spotřeby.

1. Příjemce je v tomto případě účastníkem těchto služeb elektronických komunikací, který je současně koncovým uživatelem, nebo aby umožnil konzumaci služby dalším koncovým uživatelům (např. zaměstnancům, dceřiným společnostem, nájemníkům, ubytovaným osobám, zákazníkům restaurace atd.). Důležité je, že tak nečiní se záměrem dosažení zisku u vymezené služby a dané služby pouze „přefakturuje“. Režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní.
2. Zde je rozhodující, že plátce pořizuje dané služby nikoliv za účelem jejich dalšího prodeje, resp. se záměrem dosažení zisku, ale výlučně za účelem jejich konzumace (plátcem nebo subjektem, kterému plátce službu pouze „přefakturuje“), a proto nebude toto plnění podléhat režimu přenesení daňové povinnosti.

Výše uvedenou upravenou citací dodatku Informace jsem se snažil stručně vysvětlit hlavní body přístupu k aplikaci přenesení daňové povinnosti v oblasti telekomunikačních služeb. Důležité je, že při „prosté“ přefakturaci není povinnost použít reverse charge. Tento závěr vyplývající z dodatku určitě přináší více jistoty všem plátcům DPH v oblasti fakturace telekomunikačních služeb.

Článek byl připravený ve spolupráci s Daňovou kanceláří Ing. Radek Bílý.