Způsoby podnikání české firmy na Slovensku

V případě, že česká firma dodává zboží nebo poskytuje služby přímo z ČR na Slovensko, pak na Slovensku nemusí český subjekt získávat oprávnění k podnikání, ani plnit jiné registrační povinnosti co se podnikání týče. To však neznamená, že by jí nemohly vzniknout povinnosti z titulu daně z přidané hodnoty. Dále si ukážeme, v jakém případě vznikne povinnost k registraci k DPH na Slovensku a co to pro českou firmu bude znamenat.

Na druhé straně však může česká firma prodávat zboží nebo poskytovat služby přímo na Slovensku. Pak se pravidla podnikání české firmy na Slovensku odvíjí od toho, zda česká firma chce trvale a pravidelně prodávat zboží či poskytovat služby, anebo chce jen dočasně a příležitostně poskytovat služby na Slovensku.

Přeshraniční poskytování služeb v rámci EU je upravené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu. Je tedy vždy třeba posoudit, zda se jedná o dočasné a příležitostné poskytování služeb v jiné členské zemi EU, nebo zda je nutné se v druhém státě usadit, to znamená založit si tam podnik či živnost.

Bohužel neexistuje definice dočasnosti a příležitostnosti, v konkrétních případech se vychází z judikátů Soudního dvora EU, přičemž se přihlíží především k době trvání, pravidelnosti, četnosti a nepřetržitosti poskytování služeb.

Pokud má firma na Slovensku stálé místo pro podnikání, pomocí něhož získává zákazníky, lze uvažovat o tom, že je začleněna do hospodářství Slovenska a musí si tam tedy založit podnik (dceřinou společnost), nebo zřídit organizační složku (pobočku/odštěpný závod), v případě OSVČ zřídit živnost. Aby se mohlo jednat o přeshraniční poskytování služeb, je nezbytnou podmínkou mimo jiné, aby tato služba byla prováděna i v ČR. Mezi příklady přeshraničního poskytování služeb lze uvést například stavební činnosti, dodávku softwarových či poradenských služeb. Je však vždy potřeba posoudit konkrétní případ.

Pokud se nebude jednat o přeshraniční poskytování služeb, ale o prodávání zboží a poskytování služeb na Slovensku, bude potřeba podřídit se na Slovensku registracím z titulu podnikání. Podnikání je na Slovensku definované obdobně, jak to známe z ČR, a to jako soustavná činnost vykonávaná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosáhnutí zisku.

Podnik nebo organizační složka české firmy musí pro to, aby mohly na Slovensku podnikat, získat oprávnění k podnikání (nejčastěji živnostenské oprávnění). České fyzické osobě vznikne oprávnění k podnikání ke dni vzniku živnostenského oprávnění na Slovensku (zahraniční fyzické osoby se od roku 2020 již nezapisují do obchodního rejstříku). Česká právnická osoba může začít podnikat ode dne zápisu podniku nebo organizační složky podniku zahraniční právnické osoby do slovenského obchodního rejstříku.

Další možností je založení slovenského podnikatelského subjektu (např. dceřiné společnosti české s. r. o.). Slovenský obchodní zákoník umožňuje zahraničním osobám, aby se za účelem podnikání podílely na založení slovenské právnické osoby, anebo se zúčastnily jako společník v už založené slovenské právnické osobě. V případě trvalého podnikání na území Slovenska může být vhodnější založení právnické slovenské osoby, a to například i z důvodu zákona o DPH, kdy na takovouto osobu je hleděno jako na slovenský subjekt, a nikoliv jako na zahraniční osobu, se všemi výhodami, které pak zákon o DPH slovenským subjektům přiznává.

DPH v případě dodání zboží či poskytnutí služby přímo z ČR na Slovensko

Problematika dodání zboží či poskytnutí služeb přímo z ČR na Slovensko je dle zákona o DPH poměrně široká. Vypíchněme pouze základní a nejčastější případy a pro zjednodušení budeme brát jako českého podnikatele plátce DPH.

Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, pro kterou je pořízení tohoto zboží v jiném členském státě předmětem daně, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, za podmínek, že:

• tato osoba sdělila plátci své DIČ pro účely DPH,
• je zboží odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu plátcem, pořizovatelem nebo třetí osobou zmocněnou plátcem nebo pořizovatelem a
• plátce uvede dodání zboží v souhrnném hlášení (pro dodání zboží bude využit kód 1).

Upozorněme v této souvislosti na daňové identifikační číslo na Slovensku. Pro účely DPH je potřeba od slovenského subjektu vždy vyžádat identifikační číslo k DPH. Na Slovensku totiž mají zavedena následující identifikační čísla:

• IČ – identifikační číslo organizace,
• DIČ – daňové identifikační číslo, které mají všichni, kdo jsou registrováni na slovenském finančním úřadě, a znamená pouze registraci k dani z příjmů,
• IČ DPH – identifikační číslo k DPH ve formátu SKxxxxxxxxx – pouze toto číslo je daňové identifikační číslo pro účely DPH a zakládá možnost osvobození dodání zboží na Slovensko. Ověřit jeho platnost je možné na webu Evropské komise.

Pokud splníme výše uvedené podmínky, prodáváme zboží jako osvobozené plnění v režimu reverse charge – tj. přenesení povinnosti platit DPH na příjemce zboží.

Při dodání zboží osobě, která není registrovaná k DPH v jiném členském státě, nebo osobě, pro kterou není pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně, se nejedná o osvobozené plnění. Zboží je dodáváno za cenu včetně DPH dle sazby v ČR. V případě e-shopu se pak mluví o dodání zboží na dálku. Ve chvíli, kdy prodej zboží na dálku do jiných států EU překročí limit 10 000 eur, vzniká povinnost platit daň v těchto státech.

Pro usnadnění, a pokud se tak plátce rozhodne, byl zaveden zvláštní režim jednoho správního místa, tzv. One Stop Shop („OSS“). Český dodavatel (uživatel OSS) se registruje do režimu OSS a odvádí DPH pouze v ČR a finanční úřad již takto od něj vybranou daň odvede příslušnému státu EU – v našem případě na Slovensko. Nemusí se tedy na Slovensku z titulu překročení limitu dodání zboží pro koncové zákazníky registrovat, odvod daně vyřídí přes český finanční úřad. Tento režim však není povinný, uvedený český plátce se může rozhodnout, že se na Slovensku z titulu překročení limitu zaregistruje a bude DPH odvádět přímo slovenskému finančnímu úřadu.

Pro správné uplatnění DPH při poskytování služeb nebo při jejich přijímání je nutné stanovit místo plnění, tedy místo, resp. stát, kde se DPH z dané operace vybere, ale také, kdo je povinen daň odvést. Pro správné uplatnění daně je tedy důležité určit, kdo službu poskytuje, pro koho je služba poskytována a o jakou službu se jedná. Základní pravidlo pro určení místa plnění je uvedeno v § 9 zákona o DPH. Specifická pravidla jsou pak uvedena v § 10 a § 10a až § 10i.

Nejčastěji se potkáme se situací, kdy poskytujeme službu s místem plnění na Slovensku pro slovenského plátce DPH. Zde nám nevznikne povinnost registrace na Slovensku, vystavíme pro slovenského odběratele fakturu bez DPH v režimu reverse charge a uvedeme ji do souhrnného hlášení (v tomto případě se jedná o kód 3).

Pokud poskytujeme služby koncovým zákazníkům (osobám nepovinným k dani) s místem plnění na Slovensku (např. služby související s nemovitostmi, nájem dopravního prostředku, služby oceňování a práce na movitém hmotném majetku, služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy), opět můžeme využít pro zjednodušení One Stop Shop, a vypořádat tak svou povinnost z titulu slovenské DPH.

Přeshraniční poskytování služeb a DPH

Kdy se jedná o přeshraniční poskytování služeb, jsme uvedli v úvodu. I zde budeme postupovat pro uplatnění DPH obdobně, jak jsme uvedli v předchozí kapitole – tj. určíme, zda je místo plnění v ČR nebo na Slovensku a kdo je povinen DPH odvést s využitím § 9, § 10 a § 10a až § 10i. Při poskytování služeb dle základního pravidla uplatníme režim reverse charge – přenesení povinnosti platit DPH na příjemce služby.

U služeb, jichž se týkají zvláštní pravidla, neexistuje ze strany členských států povinnost používat reverse charge při poskytování služeb osobám povinným k daním. Je vždy třeba postupovat dle legislativy Slovenska. Při poskytování služeb dle zvláštních pravidel osobám nepovinným k dani je místo plnění obvykle tam, kde je služba poskytnuta. V takovém případě máme opět dvě možnosti – buď využijeme OSS, nebo se musíme na Slovensku registrovat k DPH a tam daň vypořádat.

Registrace k DPH na Slovensku a vazba na podávání přiznání a nárok na odpočet DPH

Zahraniční osoba je ve slovenském zákoně o DPH definována jako zdanitelná osoba, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání, provozovnu, bydliště anebo se v tuzemsku obvykle nezdržuje. Registrace zahraniční osoby v SR je upravená v § 5 slovenského zákona o DPH. Podle informací uvedených v úvodu se bude podle § 5 registrovat organizační složka nebo česká firma s aktivitami na Slovensku.

Pokud bychom na Slovensku podnikali prostřednictvím dceřiné společnosti, ta je vnímána jako slovenský subjekt, platí pro ni registraci dle § 4 slovenského zákona o DPH a má postavení standardního slovenského plátce DPH včetně standardního nároku na odpočet DPH.

Česká firma se nemusí registrovat pro účely DPH v případech, kdy dodá pouze:

• přepravní služby a s nimi související doplňkové služby, které jsou od daně osvobozené (přepravní služby spojené s vývozem a dovozem),
• služby a zboží, u kterých je osobou povinnou zaplatit daň příjemce – zdanitelná osoba (reverse charge),
• plyn prostřednictvím soustavy zemního plynu a osobou povinnou zaplatit daň je plátce nebo osoba registrovaná pro DPH dle § 7 a § 7a,
• zboží ze Slovenska do jiného členského státu EU, které bylo dovezeno z třetího státu, a zahraniční osoba byla zastoupená daňovým zástupcem, anebo pokud dodává zboží ze Slovenska do jiného členského státu nebo třetího státu, které bylo nakoupeno na Slovensku z jiného státu EU, a zahraniční osoba byla zastoupená daňovým zástupcem,
• zboží v rámci trojstranného obchodu, při kterém se zahraniční osoba účastní jako první odběratel,
• zboží a služby v režimu One Stop Shop, kdy je místem spotřeby Slovensko,
• zboží a služby osvobozené od daně dle § 28 až § 42 slovenského zákona o DPH,
• zboží a služby osvobozené od daně dle § 48c odst. 1 a 2 slovenského zákona o DPH (celní sklad, daňový sklad).

Naopak v případě, kdy je místem uskutečnění zdanitelného plnění Slovensko a nelze využít ani režim reverse charge ani OSS a nevejdeme se ani do některého z výše uvedených případů, je potřeba provést registraci k DPH na Slovensku a daň zde vypořádat. Česká firma je povinna podat žádost o registraci daně Daňovému úřadu Bratislava, a to před započetím vykonávání činnosti, která je předmětem daně.

Pro zahraniční osoby není určen žádný limit ani výška obratu na registraci. Daňový úřad Bratislava je povinný zahraniční osobu zaregistrovat k dani a přidělit jí identifikační číslo pro DPH bezodkladně nejpozději do sedmi dnů od data doručení registrace. Dnem uvedeným v rozhodnutí o registraci se česká firma stává slovenským plátcem DPH.

Uveďme některé příklady, kdy české firmě vznikne povinnost registrace k DPH na Slovensku:

• Česká firma přijede na Slovensko na výstavu, na které prodá část svých výrobků. Vzhledem k tomu, že je vykonávána činnost, která je předmětem daně, vzniká jí povinnost registrace k DPH na Slovensku, a to ještě před prodejem zboží na výstavě,
• Česká firma A je subdodavatelem jiné české firmy B (tato druhá firma nemá registraci v SR k DPH), vykonávanou činností je práce na nemovitosti pro slovenského zákazníka. Česká firma A má místo zdanitelného plnění pro svou fakturaci na Slovensku, ale jako subdodavatel nemá odběratele, který by byl zaregistrovaný na Slovensku. Musí ale odvést slovenskou DPH a nemůže využít režim reverse charge. Proto se musí česká firma A registrovat k DPH na Slovensku. Při fakturaci české firmě B zatíží svou dodávku slovenskou DPH a na Slovensku odvede DPH. Česká firma B nemá povinnost registrace k DPH na Slovensku, přestože i pro ni je místo zdanitelného plnění na Slovensku, ale firma B může využít systém reverse charge, protože fakturuje svou dodávku slovenskému plátci DPH, na kterého tak povinnost přiznání slovenské daně přenese.

Zahraniční osoba – tedy česká firma, která si na území Slovenska zřídí sídlo, stálou provozovnu nebo místo podnikání, se registruje podle § 4 slovenského zákona o DPH. Provozovnou pro účely DPH se rozumí stálé místo podnikání, které má personální a materiální vybavení potřebné pro výkon podnikání. Zda je zahraniční osoba registrována podle § 4 nebo § 5, má významný vliv na možnosti odpočtu DPH na vstupu a na povinnosti vůči daňové správě. Zde si uveďme rozdíly, které s sebou jednotlivé registrace přinášejí.
 

Pokud dojde k zániku provozovny pro účely DPH, automaticky se mění registrace z § 4 na § 5.

Přiznání k DPH a kontrolní výkaz na Slovensku

Termín pro podání přiznání k DPH a kontrolního výkazu i k zaplacení daně je 25. den následujícího měsíce. Za den zaplacení se na Slovensku považuje den, kdy byla platba odepsána z účtu plátce (tedy jinak než v ČR). Opravy se provádějí přes opravná a dodatečná přiznání – definice je stejná jako v ČR, tedy opravné do lhůty pro podání, dodatečné po lhůtě.

Opravy se provádí následovně (a jinak než v ČR):

• DPH – vyplníme celé tak, jak má být správně,
• kontrolní výkaz – opravují se pouze chybné řádky.