Daň z přidané hodnoty

Vstupuje obrat z třístranného obchodu do povinné registrace k DPH?
Vstupuje obrat prostřední osoby v třístranném obchodu do obratu k povinné registraci k DPH? Tato prostřední osoba je doposud osobou identifikovanou k dani a z ekonomických důvodů by se ráda stala plátcem DPH, ale finanční úřad jí přihlášku k dobrovolné registraci zamítl. Daňový poradce tvrdí, že obrat z třístranného obchodu prostřední osoby vstupuje do povinné registrace k DPH, finanční úřad má názor opačný. Jak je to tedy správně?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Problematika třístranného obchodu z pohledu DPH je řešena v ustanovení § 17 zákona o DPH („ZDPH“). Třístranným obchodem je obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do státu kupujícího.

Obratem podle § 4a odst. 1 ZDPH se rozumí „souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku.“

V ustanovení § 11 odst. 4 ZDPH je uvedeno, že pokud je použit zjednodušený postup při dodání zboží do jiného členského státu formou třístranného obchodu, za místo plnění se při pořízení zboží z jiného členského státu považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli. Místem plnění při třístranném obchodu je místo, kde je kupující registrován k dani a zároveň zde bylo ukončeno odeslání či přeprava zboží, které kupující nakoupil od prostřední osoby. Jelikož místem plnění při splnění výše uvedených podmínek není tuzemsko, nezahrnuje se tak úplata za uskutečněné plnění prostřední osoby do obratu v souladu s ustanovením § 4a ZDPH.
 

Zaevidování faktury přijaté od neplátce DPH
Jak správně zaevidovat z pohledu povinnosti přiznání DPH fakturu přijatou od neplátce DPH? Je povinnost přiznat daň a odpočet DPH?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Faktura přijatá od neplátce DPH není daňovým dokladem a přijaté plnění není předmětem daně z přidané hodnoty. To znamená, že přijaté plnění nevstupuje do daňového přiznání ani kontrolního hlášení, a nelze tedy ani uplatnit odpočet DPH z tohoto plnění.

Daň z příjmů

Lze osvobodit od daně prodej nemovitosti v obchodním majetku?
Letos v říjnu prodávám penzion, kde mám trvalý pobyt. To znamená, že v něm i fyzicky bydlím, mám ho v obchodním majetku. Vedu daňovou evidenci a jsem plátce DPH. Ze získaných prostředků chci postavit rodinný dům a zajímá mě, zda mohu uplatnit investovanou částku do vlastní bytové potřeby v odpočtu daňového základu.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pokud dojde k prodeji nemovité věci, která byla v předchozích dvou letech před prodejem zahrnuta v obchodním majetku, pak nelze tento příjem osvobodit od daně z příjmů, a to i přes to, že v nemovitosti měl podnikatel bydliště.

Jedná se tedy o zdanitelný příjem, který lze snížit pouze o:

• cenu, za kterou byla nemovitá věc nabyta (v případě uplatnění odpisů lze uplatnit výdaj pouze ve výši zůstatkové ceny),
• prokazatelné výdaje na opravy a technické zhodnocení nemovité věci,
• výdaje související s prodejem nemovité věci.

Účetnictví

Jak zpětně zaúčtovat daňovou ztrátu roku 2020?
Uplatnili jsme zpětně daňovou ztrátu roku 2020 v dodatečném daňovém přiznání roku 2019. Jak celou situaci správně zaúčtovat? Finanční úřad nám již zaslal peníze.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s novelou zákona č. 299/2020 Sb. k zákonu o daních z příjmů byla zavedena možnost uplatnit vykázanou ztrátu zpětně za předchozí dva roky, a to do maximální výše 30 mil. Kč.

V případě vzniku vratitelného přeplatku daně z příjmů se jedná o případ účetního období, za které je vykázána daňová ztráta a je uplatněna zpětně (nejedná se o opravu chyby).
 

Účet 341 – Daň z příjmů
Účet 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů
Účet 221 – Bankovní účty
 

Účtování dotace na investiční majetek
Jak účtovat dotaci na investiční majetek? Dotace pokryje celou částku majetku. Poté zařazení do majetku a účtování odpisů.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Investiční dotace ze státních či evropských fondů jsou určeny na pořízení dlouhodobého hmotného majetku a účtují se v souladu s ČÚS č. 017 – Zúčtovací vztahy a § 47 odst. 5 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví.

Účtování dotací:
 

Dotace pokryje celou částku na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, a sníží tedy jeho vstupní cenu na 0 Kč.

Účet 378 – Jiné pohledávky
Účet 346 – Dotace ze státního rozpočtu
Účet 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
Účet 321 – Závazky z obchodních vztahů
Účet 343 – Daň z přidané hodnoty
Účet 221 – Bankovní účty
Účet 022 – Hmotné movité věci a jejich soubory

Mzdy a práce

Přivýdělek na rodičovské dovolené
Jsem zaměstnaná a momentálně jsem na rodičovské dovolené. Celou dobu rodičovské pracuji u jiné firmy na dohodu o provedení práce, vydělám 10 000 Kč měsíčně, a tudíž dostanu celou částku na účet, mám podepsaný „růžový papír“. Nyní jsem se rozhodla, že v původní práci skončím a budu pokračovat u firmy, kde mám dohodu o provedení práce. Rodičovský příspěvek ale budu pobírat ještě další rok – do 4 let. Změní se pro mě něco? Bude mi chodit stále celých 10 000 Kč? Kdybych u firmy, kde mám dohodu, získala ještě další zakázku na fotografování, mohla bych si založit živnostenský list a mít vedlejší činnost. Je to v pořádku, kdyby mi jedna firma vyplácela odměnu z dohody a zároveň proplácela faktury? Předpokládám, že bych na fakturu vydělala do konce roku cca 100 000 Kč. Tedy bych asi neplatila daň ani odvody?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Příjmy osoby pobírající rodičovský příspěvek jsou považovány za příjmy z vedlejší činnosti a plátcem pojistného na zdravotní pojištění je stát. Pokud je s příjemcem rodičovského příspěvku sjednána dohoda o provedení práce, pak zdanění a případné odvody prostřednictvím zaměstnavatele podléhají vždy stejnému režimu bez ohledu na pobírání rodičovského příspěvku. Zaměstnankyně z důvodu pobírání rodičovského příspěvku není považována za osobu bez zdanitelných příjmů pro účely zdravotního pojištění, a nemusí tak sama za sebe odvádět pojistné na toto zdravotní pojištění.

Souběžný příjem od jedné společnosti na základě dohody o provedení práce a na základě živnostenského oprávnění lze doporučit v případě, že se jedná o příjmy z odlišných činností. Například dohoda o provedení práce je sjednána na úklidové služby a příjmy z podnikání se týkají fotografické činnosti. Pokud hrubý zisk (příjmy minus výdaje) z vedlejší činnosti nepřesáhnou v roce 2021 částku 85 059 Kč, nevzniknou podnikateli žádné platby pro účely sociálního pojištění. Zdravotní pojištění z vedlejší podnikatelské činnosti se první rok neplatí a vypočítá se až na základě podaného přehledu OSVČ.

Z daňového pohledu může poplatník v roce 2021 uplatnit slevu na dani v maximální výši 27 840 Kč. Například pokud bude z podnikatelské činnosti dosažen příjem do 100 000 Kč a poplatník uplatní výdaje paušálem ve výši 60 %, pak ze základu daně 40 000 Kč vyjde daň 6 000 Kč. Daňová povinnost tak poplatníkovi nevznikne ani při celoročních příjmech z dohody o provedení práce ve výši 120 000 Kč.

Základ daně: 120 000 Kč + 40 000 Kč = 160 000 Kč
Daň (15 %) = 24 000 Kč
Sleva na poplatníka = 27 840 Kč
Daň po slevách = 0 Kč

Pro úplnost doplním, že na dohodu o provedení práce u jednoho zaměstnavatele lze odpracovat maximálně 300 hodin ročně.
 

Kdy zdanit odstupné
Pracovní poměr byl ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Pracovní poměr končí k 31. 5. 2021. Zaměstnavatel se se zaměstnancem písemně dohodl, že odstupné mu bude vyplaceno postupně ve třech splátkách. První splátka bude vyplacena společně s poslední květnovou mzdou, druhá splátka v dalším výplatním termínu a poslední splátka za další měsíc. Jaký je v tomto případě správný postup zdanění odstupného? Má se celé odstupné zahrnout do poslední mzdy? Mzda by tak překročila limit a byla by zdaněna sazbou daně z příjmů 23 %. Nebo je možné odstupné zúčtovávat postupně v dalších měsících, a tím se vyhnout vyššímu zdanění? Mám obavy, zda je takový postup správný. Myslím si, že nárok na odstupné vznikl ke dni ukončení pracovního poměru k 31. 5., a proto by se mělo celé odstupné zdanit v květnové mzdě.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s ustanovením § 67 odst. 4 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen odstupné vyplatit zaměstnanci v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

Z daňového hlediska je vždy nutné zdanit celé odstupné, na které má zaměstnanec nárok v nejbližším výplatním termínu, a to bez ohledu na to, že pak bude odstupné vypláceno například na základě splátkového kalendáře.
 

Silniční daň

Kdo platí silniční daň z půjčeného vozidla?
Společnost s ručením omezeným vlastní přípojné vozidlo (vozík), nyní si půjčuje, na pár dní v roce, vozidlo od soukromé osoby. Do nákladů si uplatňuje pouze pohonné hmoty. Kdo bude platit silniční daň?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Poplatníkem silniční daně je v souladu s ustanovením § 4 zákona o dani silniční fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu.

Poplatníkem může být také zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla.

Daňová povinnost vzniká od kalendářního měsíce, ve kterém se vozidlo stalo předmětem silniční daně.