Daň z přidané hodnoty

Povinnosti identifikované osoby
Začal jsem pracovat v Rakousku jako montér nábytku, dvakrát měsíčně budu vystavovat fakturu rakouskému plátci DPH. Podal jsem si žádost o identifikovanou osobu. Co vše musím vykazovat? Mám podávat měsíční hlášení atd.?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Identifikovaná osoba se chová jako plátce DPH pouze ve vztahu k osobě, která není usazená v tuzemsku. V tomto konkrétním případě se jedná o poskytnutí služby osobě neusazené v tuzemsku podle § 9 až § 10d zákona o DPH („ZDPH“) či dodání zboží instalací a montáží.

Zdaňovacím obdobím identifikované osoby je kalendářní měsíc a povinnost podat daňové přiznání k DPH vzniká pouze tehdy, pokud má identifikovaná osoba ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Identifikovaná osoba tedy nepodává na rozdíl od plátce DPH nulové daňové přiznání.

Identifikovaná osoba nepodává ani kontrolní hlášení.

Naopak souhrnné hlášení musí identifikovaná osoba podat do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém poskytla službu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH, přičemž výjimku tvoří:

• poskytnutí služby v jiném členském státě osvobozeném od daně,
• poskytnutí služby osobě registrované k dani v jiném členském státě a
• poskytnutí služby osobě povinné přiznat daň.

Poskytne-li identifikovaná osoba ve zdaňovacím období službu s místem plnění v jiném členském státě dle § 9 odst. 1 ZDPH, vzniká jí tím povinnost podat souhrnné hlášení, nemusí však podávat daňové přiznání.
 

Nárok na odpočet DPH
Když se stane osoba povinná dobrovolným plátcem DPH například 20. 9. 2020, může si uplatnit DPH z veškerého přijatého plnění od 1. 9. 2020 do 19. 9. 2020? Jaké je přesně období dvanácti měsíců při uplatnění DPH u obchodního majetku, které má podnikatel ke dni 20. 9. 2020 (od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020, nebo přesně od 20. 9. 2019 do 19. 9. 2020)?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s ustanovením § 79 odst. 1 zákona o DPH („ZDPH“) má osoba povinná k dani nárok na odpočet u přijatého zdanitelného plnění, pokud toto plnění pořídila v období zahrnujícím dvanáct po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a je ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.

Z výše uvedeného vyplývá, že nárok na odpočet zdanitelného plnění, které je součástí obchodního majetku osoby povinné k dani v souladu s ustanovením § 79 ZDPH, která se stala plátcem 20. 9. 2020, vzniká ode dne 20. 9. 2019 do 19. 9. 2020.
 

 Proclení zboží dovezeného ze zahraničí
Dovezli jsme zboží z Turecka, v Německu ho na letišti vyložili a vyclili (zde se zaplatilo i DPH a clo), po zaplacení se dovezlo do ČR. A my nevíme, co s tím – resp. kam ho dát do DPH. Když přijde balík do ČR, proclí se to tady, dávám dovoz z ciziny, ale v tomto případě? Dát to na řádek č. 42 (základ a clo) přiznání k DPH a nárokovat zpět DPH?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Místem plnění při dovozu zboží ze států mimo Evropskou unii je členský stát, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropského společenství. V uvedeném případě je tedy místem plnění Německo, kde následně došlo i k vyměření DPH a cla. Následující pohyb zboží podléhá režimu dodání zboží v rámci Evropské unie.

Abychom hovořili o pořízení zboží z jiného členského státu ve smyslu zákona o DPH, musí být naplněna podmínka, že zboží dodává osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo osoba, které vznikla nejpozději dnem dodání zboží registrační povinnost v jiném členském státě (které nejsou v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží osvobozenou osobou) tuzemskému plátci (identifikované osobě), a zboží je skutečně odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do členského státu od něj odlišného. Údaje vstoupí v přiznání k DPH do řádku 3 v základní sazbě, do řádku 4 ve snížené sazbě. U nároku na odpočet zadáte údaje do řádku 43 v základní sazbě, do řádku 44 ve snížené sazbě.
 

Dodatečné přiznání k DPH
Klient přinesl faktury, které spadají do minulých dvou zdaňovacích období, tudíž jsem udělala dodatečné DPH. Při opravování jsem zjistila, že mám špatně zaúčtované příjmy. Ty jsem již také opravila. Klient měl za oba měsíce povinnost, teď ji má nižší. Má něco platit na finanční úřad, když má teď v dodatečném DPH daň nižší?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V případě přijatých daňových dokladů má plátce v souladu s ustanovením § 73 odst. 3 zákona o DPH („ZDPH“) nárok na odpočet obecně tři roky. V takovém případě zahrne plátce přijaté daňové doklady ne starší tří let do běžného zdaňovací období. Omezení třemi lety neplatí u plnění, u kterých plátci DPH vznikla povinnost přiznat daň místo dodavatele (tzv. reverse charge), a dále u majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého.

Pokud plátce původně uplatnil a chybně přiznal daň, čímž zvýšil daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, má podle § 43 ZDPH možnost provést opravu základu daně a výše daně, nikoli povinnost. V případě, že plátce této možnosti využil a opravu základu daně provedl, má nárok na vrácení rozdílu vyměřené částky DPH, který touto opravou vznikl. Plátci DPH žádný další závazek vůči správci daně nevzniká.
 

Dodávání služeb do zahraničí
Zabývám se dodáváním služeb do Švýcarska. Doposud můj příjem nepřesáhl 1 mil. Kč, ale v rámci několika měsíců se tato skutečnost dá očekávat. Odběratel je taktéž plátce DPH (VAT) a místo plnění je ve Švýcarsku. Je pro mě výhodné se přihlásit k platbě DPH dobrovolně, či vyčkat, až můj obrat dosáhne 1 mil. Kč? Započítává se do tohoto obratu i příjem ze Švýcarska, který je již zdaněn v místě plnění (Švýcarsko)? Jakým způsobem se takto změní můj příjem, pokud se stanu plátcem DPH?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Obratem se pro účely zákona o DPH („ZDPH“) rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

1. zdanitelné plnění,
2. plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně nebo
3. plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani. V souladu s ustanovením § 9 odst. 1 ZDPH, a i tazatel tuto informaci uvádí, je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která jedná jako taková, místo, kde má tato osoba sídlo.

Pokud místem plnění není tuzemsko, pak se příjmy z poskytování služeb do obratu pro účely ZDPH nezapočítávají. Jiná situace by mohla nastat, pokud by byla služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo. V takovém případě by bylo místem plnění místo, kde je tato provozovna. V případě, že by se stal tazatel plátcem DPH z jiného důvodu, pak by při poskytování služby s místem plnění ve Švýcarsku fakturoval bez DPH.

Daň z příjmů

Prodej nemovitosti
Známá mi chce prodat bytovou jednotku v osobním vlastnictví za cenu 1 Kč. V bytě bydlí celý život (kolem 40 let) a bydlet tam i nadále bude. Vzhledem k vysoké „darovací dani“ to chceme vyřešit přes kupní smlouvu. Je vůbec možné si do kupní smlouvy napsat kupní cenu např. 1 Kč? Bude muset zaplatit daň z příjmů (z prodeje jednotky), když tam bydlí bezprostředně před prodejem a celý svůj život? Budu muset já jako kupující platit daň z nabytí nemovitosti (rodina nejsme)?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Od daně z příjmů fyzických osob je mimo jiné osvobozen příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem.

Dále dne 26. září 2020 došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětnou účinností i pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později. Pokud by tedy nyní došlo k prodeji nemovitosti, nejedná se u prodávajícího o zdanitelný příjem a u kupujícího již nevzniká povinnost odvodu daně z nabytí nemovitých věcí.

Pokud by byla nemovitost prodána za 1 Kč, tak se obávám, že by tuto obchodní transakci mohl správce daně posoudit jako nepřípustnou minimalizaci daňové povinnosti a dále bude tento postup posuzovat jako bezúplatný příjem, který nepodléhá osvobození podle ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů.

Má-li se jednat o reálný úplatný převod, pak by převodní cena měla spravedlivě reflektovat cenu, kterou s přihlédnutím k okolnostem tato nemovitost má.
 

Vedlejší výdělečná činnost spolku
Ve stanovách máme uvedeno, že spolek může výlučně k podpoře své hlavní činnosti provozovat vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti. Hlavní činností spolku je zajišťovat chod muzea v objektu opevnění a podporovat a zajišťovat průzkum a výzkum oblasti historie československého prvorepublikového opevnění. Budeme se muset přihlásit k dani z příjmů a DPH v případě, že budeme během roku příležitostně prodávat kalendáře s pevnostní tematikou a modely bunkrů, z jejichž zisku budeme financovat chod muzea? Předpokládané tržby z tohoto prodeje by byly do 100 000 Kč. Případně bychom tyto kalendáře a modely nabízeli na našich internetových stránkách celoročně. Byl by to problém? Nebo musíme zachovat status příležitostného prodeje?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Spolek je obecně založen k uplatňování obecného zájmu, přičemž společným zájmem nesmí být podnikání. Vytvořený zisk musí být použit pouze na spolkovou činnost včetně správy spolku.

V rámci hlavní činnosti může spolek vyvíjet i výdělečnou činnost, nicméně pouze nejedná-li se o „podnikání nebo jinou výdělečnou činnost“, kterou lze ve smyslu § 217 odst. 2 vyvíjet pouze v rámci vedlejší činnosti. Výdělečná činnost může být součástí hlavní činnosti spolku pouze za předpokladu, že jsou kumulativně splněny dvě základní podmínky:

• tato výdělečná činnost je prostředkem dosahování statutárního účelu spolku, ke kterému byl založen a
• tato výdělečná činnost nedosahuje takové úrovně, aby ji bylo možné považovat za činnost „srovnatelnou s podnikáním“, tedy za soustavnou činnost provozovanou za účelem dosažení zisku.

Hlavní činností jsou takové aktivity spolku, pro které byl založen – poslání spolku. Jedná se o činnost humanitární, sociální, vzdělávací, společných zájmů atd. Do této kategorie prodej kalendářů s tematikou spolku či jiných předmětů určitě zapadá. Důležité je však posouzení, zda prodej těchto předmětů nelze považovat za soustavnou činnost provozovanou za účelem dosažení zisku.

V opačném případě pak spolek může vykonávat i vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání či jiné výdělečné činnosti, a to v případě, že jejím účelem je:

• podpora činnosti hlavní nebo
• hospodárné využití spolkového majetku.

Plátcem DPH by se spolek stal ze zákona pouze v případě vykonávání vedlejší činnosti, že by překročil obrat 1 mil. Kč pro účely DPH.

V souladu s ustanovením § 39a odst. 5 zákona o daních z příjmů není spolek povinen podat přihlášku k registraci jako poplatník daně z příjmů právnických osob, pokud přijímá pouze příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou osvobozené od daně anebo je z nich daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Příjem z prodeje kalendářů a dalších předmětů v rámci vedlejší činnosti je příjmem, který podléhá dani z příjmů, a spolek by se musel zaregistrovat k dani z příjmů právnických osob.
 

Auto na úvěr a jeho zařazení do obchodního majetku
Koupili jsme auto na úvěr s podmínkou zajištění na základě zajišťovací smlouvy, kterou se úvěrová společnost stává dočasným vlastníkem auta do úplného zaplacení všech dluhů. V technickém průkazu je úvěrová společnost uvedena jako vlastník a my jako provozovatel. Lze za těchto podmínek auto zařadit do majetku a odepisovat? Lze uplatňovat pohonné hmoty a opravy do daňových nákladů?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pořízení vozidla na úvěr bývá obvykle věřitelem zajištěno zakoupeným vozidlem na základě zajišťovacího převodu práva. Po dobu splácení úvěru je tedy vlastníkem vozidla úvěrující společnost a pořizovatel je do doby splacení úvěru pouze provozovatelem vozidla. Přesto provozovatel může vozidlo odpisovat při dodržení podmínek uvedených v ustanovení § 28 odst. 4 zákona o daních z příjmů: „Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění dluhu převodem práva na věřitele může tento majetek odpisovat původní odpisovatel, pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce tohoto majetku na dobu zajištění dluhu převodem práva.“

Automobil může tedy provozovatel (budoucí vlastník) zahrnout do svého obchodního majetku a účetně i daňově odpisovat v případě, že uzavřel s věřitelem smlouvu o výpůjčce tohoto majetku na dobu zajištění dluhu převodem práva.

Daňově uznatelné jsou také veškeré náklady na opravu a údržbu vozidla související s podnikatelskou činností provozovatele. Náklady na pohonné hmoty lze také uplatnit jako daňově uznatelný náklad, ale pouze na základě prokázaných výdajů na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem užívaným na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu. V tomto případě nelze využít paušální výdaje na dopravu.

Mzdy a práce

Nárok na zahraniční stravné
Má být odečten bezplatný oběd, který byl poskytnut v zahraničí z tuzemského stravného v tuzemské měně, když doba strávená v zahraničí byla připočtena k tuzemské a bylo vyplaceno tuzemské stravné? Doba v zahraničí byla menší než pět hodin, tzn. zahraniční stravné nenáleží. Jak tedy naložit s odpočty ze stravného za bezplatně poskytnuté jídlo v zahraničí?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu se zákoníkem práce za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci v roce 2020 stravné nejméně ve výši:

1. 58 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
2. 88 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
3. 138 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá (dále jen „bezplatné jídlo“), přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu:

1. 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
2. 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
3. 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Zaměstnavatel však může sjednat nebo určit před vysláním zaměstnance na pracovní cestu vyšší stravné, než je uvedeno v zákoníku práce, stejně jako nižší hodnotu snížení stravného.
 

Nahlášení pobírání invalidního důchodu zaměstnavateli
Je nutné informovat zaměstnavatele při nástupu do nového zaměstnání, že pobírám invalidní důchod? Potřebují to účetní vědět? Musím to uvádět při podepisování daňového prohlášení (sleva na poplatníka)? Uvádí se invalidní důchod do daňového přiznání? A co v případě, že by byla uznána pouze invalidita bez invalidního důchodu? Je třeba to někam či někomu uvádět?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Povinnost nahlásit zaměstnavateli pobírání invalidního důchodu a jiných důležitých změn většinou vyplývá z vnitřní směrnice zaměstnavatele, se kterou je obvykle zaměstnanec seznámen při vstupu do zaměstnání. Pro zaměstnavatele při obdržení těchto informací vyplývají oznamovací povinnosti, například tuto informaci musí uvést v oznámení o nástupu do zaměstnání zdravotní pojišťovně zaměstnance.

Přiznání invalidity musí být známa i lékaři při vstupní prohlídce, který pro zaměstnavatele posuzuje, zda zdravotní stav zaměstnance dovoluje vykonávat sjednanou pracovní činnost. V daňovém prohlášení zaměstnanec nemá povinnost uplatňovat základní slevu na invaliditu a ani do daňového přiznání tuto informaci nemusí zaměstnanec uvádět. Samozřejmě pak slevu na invaliditu nemůže ani uplatnit.

Zaměstnávání osob pobírajících invalidní důchod je pro zaměstnavatele výhodné, jelikož pro něj z toho plynou určité výhody z hlediska daní nebo výpočtu povinného podílu. Ale i zaměstnanec pobírající invalidní důchod kromě daňového zvýhodnění nemusí například při čerpání neplaceného volna doplácet zdravotní pojišťovně doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi nulovým vyměřovacím základem a výší minimální mzdy.

V případě, že je zaměstnanci přiznána invalidita I. a II. stupně bez nároku na výplatu invalidního důchodu, pak nemá zaměstnanec nárok na slevu na invaliditu a ani se ho netýká „osvobození“ od minimálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného pro zdravotní pojišťovnu.