Daň z přidané hodnoty

Druhá snížená sazba DPH u stravovacích služeb
Potřebovali bychom účetně poradit ohledně sazby DPH. Spadáme s jídlem, pivem a nápoji do 10% sazby, provozujeme restauraci, kde je vydáváno jídlo s konzumací v místě. Prodáváme také nanuky, které konzumují lidé na místě nebo si je odnáší s sebou (nelze kontrolovat a nelze to kontrolovat ani např. u balených nealko nápojů, cukrovinek a kávy). U ostatních položek mi je DPH jasné, ale jak účtovat u nanuků (balených), balených nápojů (v PET) a kávy v případě, že jsou konzumovány na místě?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Od 1. 5. 2020 se uplatňuje druhá snížená sazba daně za předpokladu uskutečňování zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku spočívajících v poskytování stravovacích služeb a podávání nápojů, zařazených do číselného kódu klasifikace produkce CZ-CPA 56. Pod tyto služby spadají veškeré restaurační, cateringové a ostatní stravovací služby a služby podávání nápojů.

Restauračními a cateringovými službami se dle článku 6 směrnice 2006/112/ES rozumí služby spočívající v dodání připravených nebo nepřipravených jídel nebo nápojů či obojího určených pro lidskou spotřebu spolu s dostatečnými podpůrnými službami umožňujícími jejich okamžitou spotřebu. Dodání jídel, nápojů či obojího je pouze jednou složkou celku, v němž služby převažují.

Za restaurační či cateringové služby se nepovažuje dodání připravených nebo nepřipravených jídel nebo nápojů či obojího (bez ohledu na přepravu), které nezahrnuje žádné další podpůrné služby. Podpůrnými službami v oblasti stravování a podávání nápojů se pro účely DPH rozumí takové služby, které zvyšují užitek z konzumace potravin nebo nápojů či obojího. Jedná se například o služby obsluhy (nejen prodej), poskytnutí prostor zvláště určených ke konzumaci včetně nábytku (židle, stoly), poskytnutí umyvatelného nádobí a příborů, poskytnutí toalet, šaten či věšáků, úklid nádobí a prostor využitých zákazníkem.

Jednotlivé položky uvedené pod číselným kódem CZ-CPA 56 totiž mohou z pohledu DPH představovat jak restaurační služby, tak i dodání zboží. Kritériem pro uplatnění druhé snížené sazby DPH je kromě zařazení položky pod číselný kód CZ-CPA 56 také podmínka poskytování dostatečných doplňkových služeb tak, aby byl současně naplněn výslovně uvedený popis v příloze č. 2a k zákonu o DPH („ZDPH“).

Generální finanční ředitelství vydalo informaci ke změnám sazeb DPH od 1. 5. 2020, kde mimo jiné uvádí, že u zboží, které je primárně určeno k odnesení s sebou, se nejedná o stravovací službu, ale o dodání zboží (například zabalené jídlo, pizza v krabici apod.), a nejsou tedy naplněny podmínky pro uplatnění druhé snížené sazby DPH. Této zásady doporučuji plátci se držet. Samozřejmě lze polemizovat o případech, kdy podnikatel nanuk načne a podá ho bez obalu na talířku ke stolu zákazníka. V takovém případě se domnívám, že je naplněna podmínka pro uplatnění druhé snížené sazby DPH. Nicméně je nutné si uvědomit, že případné důkazní břemeno je na straně podnikatele.

V případě nejistoty či nejasností, jakou sazbu daně v případě zdanitelného plnění uplatnit, lze i nadále využít institutu tzv. závazného posouzení. Podání žádosti o závazné posouzení pak vychází především z § 47a a § 47b ZDPH, přičemž se pro podání žádosti a další procesní záležitosti spojené s řízením o závazném posouzení použijí příslušná ustanovení daňového řádu. Žádost se může vztahovat pouze k jedné položce zboží či služby a její podání podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč.
 

Poskytování služeb do zahraničí
Pracuji jako OSVČ na hlavní poměr. V minulém roce jsem pracoval šest měsíců v Holandsku jako OSVČ na A1, odkud pochází většina mých ročních příjmů, takže daním v Čechách. Překročil jsem příjem 1 000 000 Kč a měl bych se stát v Čechách plátcem DPH. Můj zaměstnavatel je holandská firma, pro kterou pracuji v Holandsku. Platí pro mě stejné DPH 21 %?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Tazatel uvádí, že pracoval v Holandsku jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) na hlavní pracovní poměr. Předpokládám, že tím bylo myšleno, že jeho podnikatelská činnost je považována za hlavní. Pak jeho obchodní partner – holandská firma samozřejmě není zaměstnavatel, jak uvádí, ale odběratel.

Pokud byl překročen obrat DPH v souladu s ustanovením § 6 zákona o DPH („ZDPH“), pak podnikatel musí podat přihlášku k registraci DPH do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl stanovený obrat překročen, a stává se tuzemským plátcem DPH. V dotazu není uvedeno, jakou ekonomickou činnost tazatel vykonává, nejspíš se jedná o poskytnutí určité služby. Základním kritériem ke správnému řešení DPH při poskytování služby do EU nebo třetích zemí je správné určení místa plnění. Pro určení místa plnění je klíčové vědět, o jaký druh služby se jedná a komu je služba poskytnuta (osobě povinné či nepovinné k dani).

Podle § 9 odst. 1 a odst. 2 ZDPH je uplatňována zásada, že místo plnění při poskytnutí služby:

• osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba (příjemce) sídlo nebo místo podnikání (specifický přístup se uplatní při existenci provozovny DPH),
• osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo místo podnikání.

Výjimky z obecného pravidla místa plnění u služeb jsou pak uvedeny v ustanoveních § 10 a násl. ZDPH.
 

DPH při nákupu zboží pro diplomatické účely
Jak je to s DPH při nákupu zboží pro diplomata z jiné země? Příklad: Slovák pracující na zastupitelském úřadě v Bruselu donese potvrzení o osvobození od DPH a spotřební daně vydané zastupitelským úřadem v Bruselu, kde je potvrzené, že na sebe nakupuje zboží pro vlastní potřebu (splňuje parametry pro osvobození), a požaduje v českém obchodě, aby mu prodali zboží rovnou bez DPH. Toto potvrzení nám nechá a my ho můžeme použít při podání přiznání. Velice rádi zákazníkovi vyhovíme, ale spíše mne zajímá, jak správně to na finanční úřad odvést v daňovém přiznání, potažmo v kontrolním hlášení.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s ustanovením § 68 zákona o DPH je při splnění stanovených podmínek od daně s nárokem na odpočet osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi, konzulárnímu úřadu, zvláštní misi, mezinárodní organizaci, zastoupení mezinárodní organizace a jejich členům a úředníkům, a to i tehdy, kdy se jedná o subjekty Evropské unie se sídlem v jiném členském státě.

Plátce uskutečňující toto dodání nebo poskytnutí musí prokázat nárok na osvobození od daně, a to například osvědčením o osvobození od daně potvrzeným příslušným orgánem členského státu, na jehož území je sídlo nebo umístění těchto misí, úřadů, organizací, zastoupení anebo subjektů.

Uskutečněné plnění s nárokem na odpočet daně plátce uvede na řádku 26 daňového přiznání k DPH za příslušné zdaňovací období. V kontrolním hlášení se tato informace neuvádí.
 

Vzájemná směna podílů
Došlo ke směně vzájemných podílů tak, že celková výměra směněných podílů byla stejná a jednotlivé pozemky nyní vlastní vždy jeden vlastník. Jaké daňové přiznání je třeba podat?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Na směnu nemovitých věcí je pohlíženo jako na dva současné převody vlastnických práv k nemovitým věcem koupí. Pro účely daně z příjmů se jedná o nepeněžní příjem obecně podléhající § 10 zákona o daních z příjmů, pokud není od daně osvobozen. O osvobozený příjem se jedná například v případě, kdy doba mezi nabytím a převodem nemovitosti (směnou) přesáhla pět let. V takovém případě není nutné tento osvobozený nepeněžní příjem uvádět v přiznání k dani z příjmů.

Další daní, které se směna pozemku týká (týkala), je daň z nabytí nemovitých věcí. V roce 2020 byla daň z nabytí nemovitých věcí zrušena a daňové přiznání k této dani se podává pouze v případě, kdy byla obvyklá lhůta pro podání daňového přiznání z nabytí nemovitosti v termínu před 31. 3. 2020. Více informací se dozvíte v článku Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a další změny.

Z hlediska daně z nemovitých věcí směnou pozemku došlo k získání nové nemovitosti a je nutné do 31. 1. následujícího roku podat přiznání k dani z nemovitých věcí.

V případě, že se jedná o plátce DPH a směnovaný pozemek (pozemky) má charakter, ze kterého vzniká povinnost odvést DPH, pak se z pohledu zákona o DPH („ZDPH“) jedná o dodání zboží a základem daně je v souladu s ustanovením § 36 odst. 6 písm. c) obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí nepeněžitého plnění. Obvyklá cena majetku musí být stanovena oceňovacím předpisem (znaleckým posudkem) a uvede se do daňového přiznání k DPH za měsíc, ve kterém došlo k předání pozemku nabyvateli do užívání, nebo byla doručena listina, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí, nebo dnem zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve.

Pro upřesnění dodám, že podle ustanovení § 56 odst. 1 ZDPH je dodání pozemku, který netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a není stavebním pozemkem, osvobozeno od daně, ale plátce, který dodání takového pozemku uskutečňuje (např. při směně za jiný pozemek, jak je tomu v daném případě), může podle § 56 odst. 5 ZDPH uplatnit u dodání takového pozemku daň, přičemž se k tomu v případě, že příjemce není plátcem, může rozhodnout po zvážení výhodnosti takového rozhodnutí i bez souhlasu příjemce.

Daň z příjmů

Ukončení podnikání a prodej majetku
Jsem fyzická osoba, vedu daňovou evidenci a podnikání mám jako vedlejší činnost, neboť jsem starobní důchodce a pobírám důchod. V obchodním majetku mám budovu. Chci ukončit podnikání, budovu prodat a potřebuji vědět, zda z prodeje budu platit sociální a zdravotní pojištění. A jak by to bylo v případě, kdy by se budova převedla do osobního vlastnictví a pak prodala?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Po ukončení podnikání OSVČ přechází obchodní majetek do osobního vlastnictví podnikatele. Obchodním majetkem poplatníka se pro účely daně z příjmů fyzických osob v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů („ZDP“) rozumí ta část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku se rozumí den, kdy se o tomto majetku naposledy účtovalo nebo se naposledy uváděl v daňové evidenci. V souvislosti s vyřazením nemovitosti z obchodního majetku pro osobní spotřebu nevzniká OSVČ žádný zdanitelný příjem.

V případě následného prodeje nemovitosti po vyřazení z obchodního majetku se na tento majetek nebude vztahovat osvobození od daně z příjmů. V ustanovení § 4 odst. 1 ZDP jsou uvedeny lhůty, které běží od data vyřazení nemovitosti z obchodního majetku při prodeji (dva roky od vyřazení z obchodního majetku dle písm. a) nebo pět let od vyřazení nemovitosti z obchodního majetku dle písm. b).

V případě nesplnění podmínek pro osvobození by byl příjem z prodeje nemovitosti zdaňován dle ustanovení § 10 ZDP. Oproti příjmu je možnost uplatnit daňový výdaj v zůstatkové ceně nemovitosti (§ 29 odst. 2 ZDP) nebo výdaje související s uskutečněním prodeje.

Účetnictví

Účtování kurzových rozdílů při poskytnutí a vrácení kauce
Jak zaúčtovat vratnou kauci vyčíslenou v EUR poskytnutou plátci v jiném členském státě a vrácenou tímto plátcem zpět? Jak zaúčtovat s tím spojené kurzové rozdíly v účetnictví? Naše společnost zaplatila kauci vyčíslenou v EUR plátci v jiném členském státě bankovním převodem z účtu vedeného v CZK. Příjemce kauce tuto kauci uhradil poté zpět bankovním převodem v EUR na náš účet vedený v CZK. Jaký způsob je správný pro zaúčtování této kauce? Jaký kurz pro ocenění se má použít? Kurz ČNB, nebo kurz, který použila naše banka při převodu platby kauce na měnu EUR z CZ účtu? A jak zaúčtovat kurzové rozdíly vzniklé při poskytnutí a vrácení kauce?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Vratná kauce se z pohledu DPH nepovažuje za plnění, které podléhá DPH. Zákon o účetnictví („ZoÚ“) v ustanovení § 25 uvádí, že majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotky se přepočítávají na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB, a to:

1. kurzem ČNB k okamžiku uskutečnění případu nebo
2. kurzem ČNB ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12 ZoÚ.

V případě, že společnost vlastní pouze korunový účet (například z důvodu, že pohyb v cizí měně je spíše výjimečný), potom při příjmu na běžný korunový účet společnost již neprovádí žádný přepočet cizí měny na českou, neboť tento přepočet provede banka. Vzniká však kurzový rozdíl, který je potřeba zaúčtovat.

Příklad účtování:

Úhrada kauce 100 EUR:
 

Vrácení kauce 100 EUR:
 

Kurzová zráta:
 

Účet 378AE – Jiné pohledávky (AE – analytická evidence)
Účet 221 – Bankovní účty
Účet 563 – Kurzové ztráty

Mzdy a práce

Návrat do práce po rodičovské dovolené
Bude mi končit rodičovská dovolená, pracovní poměr mám na dobu neurčitou. V případě, že mi zaměstnavatel nabídne práci na 12hodinové směny a já to budu muset odmítnout kvůli péči o děti a dojde k rozvázání pracovního poměru, budu mít nárok na odstupné?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Rodičovská dovolená náleží matce dítěte do tří let jeho věku. Pokud chce být zaměstnankyně doma s dítětem i čtvrtý rok (rodičovský příspěvek může být rozpočítán až do věku čtyř let dítěte), musí se domluvit se zaměstnavatelem na poskytnutí běžného neplaceného pracovního volna. Po návratu z rodičovské dovolené musí zaměstnavatel zařadit zaměstnankyni podle pracovní smlouvy (neplatí povinnost zařadit zaměstnankyni na stejné pracoviště a původní práci). Zaměstnavatel však musí dodržet místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě a sjednaný druh práce.

Zaměstnavatel je povinen zohlednit při zařazování zaměstnanců do směn potřeby zaměstnanců pečujících o dítě. Pokud zaměstnanec, který pečuje o dítě mladší 15 let požádá o úpravu pracovní doby, pak by měl zaměstnavatel zaměstnanci vyhovět, pokud by mu v tom nebránily vážné provozní důvody, které jsou v praxi zcela výjimečné, a soudy většinou stojí na straně zaměstnanců pečujících o dítě mladší 15 let. Pokud by zaměstnavatel zaměstnankyni dal výpověď například pro nadbytečnost, pak jí náleží odstupné v souladu se zákoníkem práce (viz § 68). Pozor však na rozvázání pracovního poměru dohodou, kdy obecně nárok na odstupné zaměstnanci nenáleží.

Finance a daně

Platba v hotovosti
Mohou si dva subjekty vzájemně provést hotovostní platby na totožnou sumu pouze na základě příjmového dokladu bez dohody o zápočtu a bez fyzického předání peněz?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Při vystavení příjmového pokladního dokladu se předpokládá a z hlediska legislativy je stanoven správný postup ten, že subjekt oproti vystavenému příjmovému pokladnímu dokladu obdrží stanovenou sumu v hotovosti. Platby v hotovosti jsou omezené v souladu se zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, který stanovuje maximální hotovostní limit ve výši 270 000 Kč.

Související článek:
Ukončení podnikání nebo nájmu a daň z příjmů