Daň z přidané hodnoty

Doklad na vrácení DPH za dlužníky v insolvenci v programu POHODA
Potřebuji vystavit doklad na vrácení daně (DPH) za dlužníky v insolvenci. Kde takový doklad vystavím?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Program POHODA umožňuje vystavit doklad na opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky dle § 46 zákona o DPH („ZDPH“) přímo v agendě Vydané faktury přes povel Záznam/Nedobytná pohledávka…

Vystavení se týká záznamu, který je aktuálně otevřený. Otevře se dialogové okno, ve kterém bude přednastaveno zaškrtnuté políčko Uplatnit odpočet DPH, vyplníte datum, předkontaci a členění DPH (UNedpohl) a program vytvoří interní doklad, do kterého vyplní potřebné údaje, které jsou známé z faktury.

Členění DPH UIvěřitel sloužilo pro vystavení dokladu na opravu výše daně dle § 44 ZDPH. Tento paragraf je ale od 1. 4. 2019 zrušen a používá se členění UNedpohl. Avšak pokud začalo soudní vymáhání před 1. 4. 2019, použije se členění UIvěřitel.

Obr.: Nedobytná pohledávka

Na záložce Poznámka tohoto interního dokladu jsou připravené k vyplnění další povinné údaje (Spisová značka insolvenčního řízení, Datum přijetí úplaty, Výše přijaté úplaty, Výše DPH z přijaté úplaty). Daňový doklad by také měl podle zákona obsahovat odkaz na ustanovení § 46 odst. 1 ZDPH, podle kterého je oprava základu daně prováděna (insolvence je § 46 odst. 1 písm. c).
 

DPH a odběratel ze třetí země
Účtuje se odběrateli ze třetí země (fyzické osobě – nepodnikateli) DPH?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z dotazu není zřejmé, zda se jedná o vývoz zboží nebo o poskytnutí služby do třetí země, případně o jakou službu se jedná.

Vývozem zboží se pro účely DPH rozumí výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země. Vývoz zboží je osvobozen od daně (bez ohledu na to, že odběratelem je nepodnikající fyzická osoba), pokud jde o dodání zboží, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země.

Odeslání nebo přeprava musí být uskutečněny:

• prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou nebo
• kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu ani provozovnu, s výjimkou zboží přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé použití.

Za den uskutečnění plnění při vývozu zboží, který je osvobozen od daně, se považuje den výstupu zboží z území Evropské unie.

Tuzemský plátce (dodavatel) je povinen výstup zboží z území Evropské unie prokázat rozhodnutím celního úřadu, u kterého je potvrzen výstup zboží z území Evropské unie, o propuštění do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku, vnějšího tranzitu nebo o zpětném vývozu nebo jinými důkazními prostředky.

Při poskytnutí služby do třetí země je z pohledu DPH nutné zjistit, kde má daná služba místo plnění. Obecně místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba poskytující službu sídlo. V takovém případě vystavuje tuzemský plátce fakturu s českou DPH.

Ovšem v ustanovení § 10 zákona o DPH („ZDPH“) jsou vyjmenovány výjimky ze základního pravidla.

V souladu s ustanovením § 10 písm. h) ZDPH je místem plnění při poskytnutí služby zahraniční osobě nepovinné k dani místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo nebo místo pobytu, pokud jde o:

• převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva,
• reklamní službu,
• poradenskou, inženýrskou, konzultační, právní, účetní a jinou podobnou službu stejně jako zpracování dat a poskytnutí informací,
• přijetí závazku zdržet se zcela nebo zčásti uskutečňování ekonomické činnosti nebo práva uvedeného v tomto odstavci,
• bankovní, finanční a pojišťovací služby, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek,
• poskytnutí pracovníků,
• nájem movitého hmotného majetku, s výjimkou dopravních prostředků,
• poskytnutí přístupu do přepravní nebo distribuční soustavy a poskytnutí přepravy či distribuce plynu, tepla nebo chladu anebo poskytnutí přenosu či distribuce elektřiny prostřednictvím těchto soustav nebo sítí,
• telekomunikační službu,
• službu rozhlasového a televizního vysílání,
• elektronicky poskytovanou službu.

V takových případech je místo plnění třetí země a plnění nepodléhá tuzemské DPH.

Pro úplnost je ještě vhodné se zmínit o ustanovení § 67 ZDPH, které se týká osvobození od daně při poskytnutí prací na movitém majetku, který je pořízen nebo dovezen za účelem provedení těchto prací v tuzemsku a následně je odeslán nebo přepraven do třetí země osobou, která tyto služby poskytla, nebo osobou, pro kterou jsou tyto služby poskytnuty, nebo zmocněnou třetí osobou.

Osoba, které je tato služba do třetí země poskytnuta, nesmí mít v tuzemsku sídlo ani provozovnu. Pak místem plnění je tuzemsko a plnění je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.
 

Odpočet DPH u nemovitosti
Podnikatel, který koupil nemovitost s odpočtem DPH v roce 2019, a potom se rozhodl, že 30 % využije na soukromé účely, je povinný zpětně pokrátit DPH, kterou si uplatnil na finančním úřadě. Vzhledem k tomu, že to neudělal v posledním daňovém přiznaní za rok 2019, musí provést dodatečné daňové přiznání v daném měsíci, kdy dostal celou fakturu za nemovitost, nebo je to možné pokrátit v letošním roce?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Povinnost úpravy odpočtu DPH u nemovitosti, která neslouží výhradně ke zdanitelným účelům, platí v roce pořízení a následujících devět let (celkem se tedy jedná o deset let plnění podmínek pro případnou úpravu odpočtu DPH). Částka úpravy odpočtu daně se vypočítá za příslušný kalendářní rok a musí být zohledněna v posledním přiznání za daný kalendářní rok (tzn. buď prosinec, nebo čtvrté čtvrtletí roku).

V tomto případě se tedy bude muset podat dodatečné daňové přiznání za poslední zdaňovací období roku 2019 a provést úprava odpočtu DPH, která povede ke zvýšení daňové povinnosti. Tato úprava pak bude muset být provedena i za roky 2020–2018.

Daň z příjmů

Sleva na dani na studenta
Nastoupil k nám zaměstnanec, je mu 23 let a studuje dálkově vysokou školu. Jedná se o Dřevařskou fakultu Technické univerzity ve Zvolenu (Slovensko). Tato fakulta má detašované pracoviště v České republice, studenti tedy studují v ČR. Univerzita má v ČR akreditaci. Mohu tomuto zaměstnanci přiznat slevu na dani na studenta? A může si jeho rodič odečítat slevu na dani na dítě?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Pokud je univerzita zapsána v rejstříku vysokých škol, lze studium na takové škole uznat jako soustavnou přípravu na budoucí povolání a uplatnit slevu na vlastní studium poplatníka. Uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě je možné za splnění dalších podmínek ze zákona – tedy především je nutné splnit podmínku, že rodič žije s dítětem ve společně hospodařící domácnosti.
 

Pronájem bytu blízké osobě
Pronajímám byt blízké osobě (matce – starobní důchodkyni), aby s mým souhlasem tento byt podnajala za úplatu a příjem z podnájmu příslušně danila. Mohu své matce pronajímat byt bezplatně za 1 Kč? Nebo za nějaké minimální nájemné?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Spřízněné osoby, kam bezpochyby vztah matka – dítě patří, musí při svých transakcích pamatovat u daně z příjmů na § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, který stanoví povinnost upravit základ daně o částku rozdílu mezi cenou sjednanou mezi spojenými osobami a cenou, která by byla sjednaná mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích, pokud není tento rozdíl uspokojivě doložen.

Z dotazu je patrné, že nájem matce za symbolickou 1 Kč není z důvodu jejího vlastního bydlení, které by jistě bylo prokazatelným zdůvodněním nižší částky právě s ohledem na spřízněnost a zajištění potřeb bydlení členů rodiny. Pokud však matka byt dále podnajímá, nevidím zde důvody k „uspokojivému“ doložení, jak zákon požaduje – obvyklou cenou pronájmu mezi dítětem a matkou je cena podnájmu třetí osobě, které by bylo možné dosáhnout již i v prvním stupni, kdyby byl byt pronajat dítětem přímo třetí osobě.

Mzdy a práce

Jak postupovat při zaměstnání učně na praxi
Manžel je OSVČ (instalatér, topenář) a uzavřel smlouvu s učilištěm na praxi učně druhého ročníku na celý školní rok 2020/2021 – týden škola, týden praxe. Platit ho budeme my, vedeme daňovou evidenci. Jaké jsou povinnosti OSVČ, pokud vezmeme studenta na praxi? Co udělat, je potřeba nějaké přihlášení? Musíme se registrovat u finančního úřadu jako plátci daně z příjmů ze závislé činnosti?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pokud bude učeň během své praxe odměňován, pak vzniká mezi OSVČ a učněm pracovněprávní vztah. V případech vykonávané praxe s odměnou se přistupuje nejčastěji k uzavření dohody o provedení práce, která musí být vždy v písemné formě.

Zaměstnavatel se musí na finančním úřadě zaregistrovat k odvodu daní za zaměstnance a stává se plátcem daně ze závislé činnosti, popřípadě daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby (tzv. srážková daň). Přihláška musí být podána do 15 dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy.

Úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být sraženy jako zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odvede plátce daně nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž mu povinnost srazit zálohy vznikla. Po ukončení kalendářního roku zaměstnavatel každoročně předkládá vyúčtování daní na předepsaných tiskopisech.

Podnikání

Převod majetku do nové s. r. o.
Podnikající fyzická osoba převedla veškerý majetek (z podnikání) do nové s. r. o. (fyzická osoba je totožná s jediným společníkem s. r. o.) Fyzická osoba na základě „smlouvy o vkladu části závodu“ vložila nepeněžní vklad jakožto část obchodního závodu fyzické osoby do nové s. r. o. do základního kapitálu. Na základě inventury byly hmotný majetek, drobný majetek, zásoby, rozpracovanost, závazky a pohledávky z fyzické osoby vloženy do s. r. o. jako nepeněžní vklad. Odepisuje se účetně oceňovací rozdíl k nabytému majetku v s. r. o. 180 měsíců a daňově jej odepsat nelze? Zásoby a rozpracovanost převedené do s. r. o. a zaplacené u fyzické osoby před převodem budou u fyzické osoby zdaněny a o jejich hodnotu bude zvýšen základ daně?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Vklady do obchodní společnosti jsou obecně upraveny zákonem o obchodních korporacích. Vkladem se rozumí vklad do základního kapitálu (od 1. 1. 2014 se terminologicky správně používá pojem vnášení nepeněžitého majetku do společnosti místo vkládání).

Vnášením nepeněžitého majetku fyzické osoby do vlastního kapitálu obchodní korporace vznikají otázky ohledně účetní hodnoty vloženého majetku a daňového odpisování a u plátců DPH je nutné situaci řešit i z pohledu zákona o DPH. Vnášet nepeněžitý majetek fyzické osoby do obchodní společnosti lze v podobě hmotného majetku, zásob, pohledávek, nikoliv však závazky fyzické osoby.

Nepeněžní vklad jednotlivého majetku musí být oceněn účetní hodnotou na základě ocenění znaleckým posudkem. Znalecký posudek na ocenění nepeněžitého vkladu musí obsahovat tyto základní náležitosti:

• popis nepeněžitého vkladu,
• použité způsoby jeho ocenění,
• částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.

Dopady pro fyzickou osobu (OSVČ):

• fyzické osobě vzniká obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným,
• u vkladu lze v daném roce u vkladatele uplatnit jen poloviční daňové odpisy,
• v případě vkladu zásob, které již byly uhrazeny, je třeba zvýšit základ daně, protože již neslouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů (u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci),
• v případě vkladu pohledávek od fyzické osoby, která vede daňovou evidenci, je třeba zvýšit základ daně o celou jmenovitou hodnotu, a to podle § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů,
• z hlediska DPH se jedná o předmět DPH – dodání zboží či převod nemovitosti, a to bez ohledu na to, zda příjemce vkladu je či není plátce DPH.

Dopady pro právnickou osobu (s. r. o.):

• vkladem získaná aktiva jsou oceněna podle znaleckého posudku,
• příjemce vkladu bude pokračovat v odpisech dosavadního vlastníka (vkladatele),
• zásoby sníží základ daně v podobě nákladů až při jejich skutečné spotřebě,
• příjem peněz z pohledávek nabytých vkladem nezvýší základ daně z příjmů, ale k těmto pohledávkám nelze tvořit daňové opravné položky, neboť při vzniku nebyly účtovány do výnosů,
• nepeněžní vklad jednotlivého hmotného majetku je pro účely DPH považován za dodání zboží ve smyslu § 13 odst. 4 písm. e) zákona o DPH, pokud byl při jeho pořízení uplatněn alespoň částečně nárok na odpočet. Nabyvatel se nestává ze zákona plátcem DPH. V okamžiku vkladu tedy vzniká povinnost odvodu DPH.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.