Daň z přidané hodnoty

Převedení auta do soukromého užívání a jeho další pronájem
Podnikatel zrušil v lednu 2017 registraci k DPH, protože měl za posledních 12 měsíců malý obrat a chystá se přerušit podnikání. V obchodním majetku má automobil koupený v roce 2012, který hodlá převést do soukromého užívání. Poté bude několik měsíců jako soukromá osoba (nepodnikatel) automobil ještě pronajímat jiné firmě a následně jej chce prodat nebo použít jako protihodnotu při koupi nového vozu. Plynou při tomto postupu ještě nějaké povinnosti z hlediska DPH?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
V dotazu není uvedeno, zda plátce uplatnil při pořízení automobilu odpočet daně. Předpokládejme, že ano. Ke dni zrušení registrace musí plátce snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně v plné nebo částečné výši (viz § 79a zákona o DPH). Snížení se provede v přiznání za poslední zdaňovací období. Pokud by k vyřazení pro soukromé použití došlo před zrušením registrace, je plátce povinen odvést DPH na výstupu dle § 13 odst. 4 a 5 zákona o DPH.
 

Doprava u služeb týkajících se instalace plynu a topení
Plátce DPH provádí služby týkající se instalace plynu a topení. Pokud tyto služby provádí na dokončené stavbě pro bydlení, zdaňuje tuto službu DPH 15 %. Může v rámci této služby zdaňovat 15% sazbou DPH i dopravu?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Při stanovení správné sazby DPH u stavebních prací se obecně vychází z ustanovení § 47 zákona o DPH („ZDPH“), kde je uvedeno, že se u služeb uplatňuje základní sazba daně platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, pokud zákon nestanoví jinak. Výjimku ze základního pravidla při stanovení sazby daně lze nalézt v ustanovení § 48 ZDPH, kde je uvedeno, že první snížená sazba se uplatní při poskytnutí stavebních či montážních prací na dokončené stavbě pro bydlení nebo na dokončené stavbě pro sociální bydlení.
 
Základ daně v souladu s ustavením § 36 odst. 3 písm. c) ZDPH také mimo jiné zahrnuje vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno (hlavní) zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění. Za vedlejší výdaje se pro účely základu daně považují i náklady na přepravu související s hlavní poskytovanou službou. Do základu daně se tedy zahrne služba včetně dopravy a daň se vypočte se sazbou daně platnou pro poskytnutou službu. Kromě vedlejších výdajů se do základu daně zahrnuje také materiál přímo související s poskytovanou službou či stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.
 

Jak vystavit daňový doklad – se slovenskou DPH, nebo v režimu reverse charge?
Česká právnická osoba se zaregistrovala na Slovensku jako slovenský plátce DPH. Provedla stavební práce pro českou právnickou osobu, která nemá slovenské DIČ. Jak se má vystavit faktura – daňový doklad? Se slovenskou DPH, nebo s přenesenou daňovou povinností?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Služby vztahující se k nemovité věci mají místo plnění tam, kde se nachází nemovitost. Nachází-li se nemovitost na Slovensku, řídí se celé poskytnutí plnění slovenskými daňovými předpisy. Plnění s místem plnění na Slovensku není v tuzemsku předmětem daně. Plnění se v českém přiznání vykáže na ř. 26.
 

OSVČ pronajímá byt, počítá se nájem do obratu pro DPH?
Jsem OSVČ, od února 2016 pronajímám byt, který mám v osobním vlastnictví. Platbu za nájem hradí nájemce na můj podnikatelský účet. Na koupi bytu jsem použila hypoteční úvěr, holý nájem pokrývá polovinu měsíční splátky, druhou polovinu platím já. Stává se byt obchodním majetkem? Moje příjmy z OSVČ jsou pod hranici 1.000.000 Kč, s holým nájmem již převyšuji tuto hranici. Stávám se tím plátcem DPH?

  Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Podle § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů („ZDP“) se za obchodní majetek pro účely daně z příjmů považuje část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Pokud tedy poplatník nezačne o majetku účtovat nebo ho uvádět v daňové evidenci, nepůjde o obchodní majetek podle zákona o daních z příjmů. Nájem se bude zdaňovat v rámci § 9 ZDP.
 
Pro účely obratu pro registraci plátce se za ekonomickou činnost považuje i využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně (viz § 5 odst. 2 zákona o DPH). Do obratu pro registraci plátce se počítají i nájmy majetku dle § 9 ZDP. Není tedy podstatné, zda bude nemovitost zahrnuta v obchodním majetku, či nikoliv. Obrat z nájmu se bude připočítávat k obratu pro registraci plátce.
 

Zpětné uplatnění nároku na odpočet DPH
Můžeme uplatnit nárok na odpočet DPH u přijatých zdanitelných plnění s DUZP 10. 1. 2017, když datum registrace plátce DPH bude s účinností od 16. 1. 2017?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Plátce může uplatnit nárok na odpočet u plnění přijetých ode dne registrace, tj. od 16. 1. Zároveň ale lze v souladu s § 79 zákona o DPH uplatnit nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala osoba plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku. Tento odpočet před registrací se uplatňuje v prvním daňovém přiznání.
 

Vložení auta do podnikání a uplatnění DPH
Jsem OSVČ a uplatňuji výdaje procentem. Koupil jsem starší auto jako fyzická osoba za 30.000 Kč. Na kupní smlouvě je uvedeno, že částka je včetně DPH. Když vložím auto do podnikání hned pár dní od koupě vozu, můžu si jako plátce DPH uplatnit DPH na vstupu? Na kupní smlouvě není mé DIČ ani IČ. Nebo mám kontaktovat prodávajícího a požádat ho, aby ještě kupní smlouvu opravil a uvedl tam mé DIČ a IČ? Auto jsem koupil v prosinci 2016.
 
Odpovídá Ing. Radek Bílý, daňový poradce:
Není podstatné, zda uplatňujete výdaje procentem z příjmů. Důležité je, zda jste plátcem DPH. Pokud ano, pak máte nárok na uplatnění odpočtu daně na vstupu, jestliže budou splněny obecné zákonné podmínky. Jedná se zejména o § 72 a násl. zákona o DPH („ZDPH“). Nárok na odpočet daně se mimo jiné prokazuje daňovým dokladem. Tím ale nebude kupní smlouva, která neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu dle § 29 ZDPH.
 
Další problém může nastat, pokud dodavatele auta požádáte o zmíněný daňový doklad. Dodavatel totiž mohl při dodání automobilu použít zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím na základě § 90 ZDPH. V takovém případě je pro dodavatele základem daně přirážka snížená o daň z přirážky, avšak odběratel nemá nárok na odpočet daně z přirážky.
 

Faktura, kterou druhá strana nemá ve své evidenci
Při kontrole účetnictví jsme zjistili, že v roce 2013 evidujeme vystavenou fakturu, druhá strana (odběratel) tuto fakturu vůbec nemá ve své evidenci. Mohu vystavit opravný daňový doklad na základě potvrzení, že firma tuto fakturu neeviduje, a nárokovat si DPH až teď? A co na to kontrolní hlášení, když druhá strana fakturu nikdy neuvede?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce:

• opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu,
• opravou základu daně a výše daně snižuje daň na výstupu a osoba povinná k dani, právnická osoba nepovinná k dani, nebo identifikovaná osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo nebo která poskytla úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň, obdržela opravný daňový doklad, nebo
• provedl opravu základu daně a výše daně v evidenci pro účely DPH, pokud plátce neměl povinnost vystavit opravný daňový doklad podle § 42 odst. 2 zákona o DPH („ZDPH“).

Ve smyslu ustanovení § 42 odst. 5 ZDPH však opravu základu daně a výše daně nelze provést po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného zdanitelného plnění, nebo došlo k přijetí úplaty, pokud se zdanitelné plnění ještě neuskutečnilo. V takovém případě nelze již uplatnit nárok na odpočet DPH na základě opravného daňového dokladu.

Pracovněprávní oblast

Rodičovská dovolená a následný nástup na mateřskou dovolenou
V současné době jsem na rodičovské dovolené, která mi končí ve 4 letech dítěte, tj. v březnu. Po celou tuto dobu trvá můj pracovní poměr na dobu neurčitou. V současné době jsem těhotná a termín porodu mám v dubnu, cca o tři týdny po skončení první rodičovské dovolené. Vzniká mi opět nárok na mateřskou ve stejné výši jako u prvního dítěte, když se mi v podstatě kryje potenciální termín nástupu na mateřskou šest týdnů před porodem? Ovlivní nějak situaci možné zneschopnění pro rizikové těhotenství? Neovlivní nástup na neschopenku nárok na druhou mateřskou?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Na mateřskou dovolenou nastupuje žena v období šesti až osmi týdnů před termínem porodu. Jestliže jí v době nástupu na mateřskou dovolenou stále trvá tentýž pracovní poměr, bude mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství ve stejné výši, jako když nastupovala na první mateřskou dovolenou. Pokud by žena nastupovala na mateřskou dovolenou dříve, než stačí vyčerpat rodičovský příspěvek, má možnost změny výše rodičovského příspěvku tak, aby ho stačila do nástupu na mateřskou dovolenou vyčerpat (například rozložením rodičovského příspěvku na nejvyšší možnou měsíční částku).
 
V případě, že by žena ukončila pobírání rodičovského příspěvku dříve, než jí vznikne nárok na čerpání peněžité pomoci v mateřství, pak v případě rizikového těhotenství za trvání pracovního poměru po ukončení rodičovské dovolené nastoupí na nemocenskou. Nemocenská i mateřská se bude počítat z předchozího příjmu jako před čerpáním rodičovské dovolené.
 

Kolik si může měsíčně přivydělat starobní důchodce?
Kolik si může měsíčně přivydělat starobní důchodce, aby nepřišel o důchod? Může to být i práce na hlavní pracovní poměr, nebo je lepší dohoda o provedení práce? A jak je to s placením sociálního a zdravotního pojištění? Za jakých podmínek hradí u pracujícího starobního důchodce pojištění stát?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z dotazu není zřejmé, zda se jedná o předčasný či řádný starobní důchod. V případě výdělku při pobírání předčasného starobního důchodu platí určitá omezení. Předčasný důchodce by ztratil nárok na předčasný důchod v případě, že by vykonával činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění – to znamená takovou činnost, ze které se platí sociální pojištění. Takovou činností je například výkon činnosti sjednaný na základě hlavního pracovního poměru.
 
Pracovní vztah, který nezakládá účast na nemocenském pojištění, je výkon činnosti na základě dohody o provedení práce, ale pouze v případě do výše měsíční odměny 10.000 Kč a s omezením činnosti do 300 hodin ročně pro jednoho zaměstnavatele. Další možností je vykonávat činnost na základě dohody o pracovní činnosti do maximální výše 2.500 Kč nebo samostatnou výdělečnou činnost, přičemž rozdíl mezi příjmy a výdaji nesmí být pro rok 2017 vyšší než 67.756 Kč (příjem ze samostatné výdělečné činnosti nezakládá do této výše účast na nemocenském pojištění).
 
U řádného starobního důchodce jsou možnosti výdělku neomezené, přičemž u sjednaného pracovního poměru je výpočet sociálního a zdravotního pojištění stejný, jako u jakéhokoliv jiného zaměstnance.

Daň z příjmů

Jsou výdaje za nářadí součástí pořizovací ceny budovy?
Kam zaevidovat nářadí, které je potřeba k zednickým pracím, které jsou prováděny za účelem uvedení budovy do provozuschopného stavu? Apartmán bude uveden do užívání až po kolaudaci a dále pronajímán (§ 7 zákona o daních z příjmů). Jsou tedy výdaje za nářadí součástí pořizovací ceny budovy, nebo je mohu dát v roce pořízení ihned do režijních výdajů? Výdaje za nákup materiálu (omítka atp.) by byly součástí pořizovací ceny budovy?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Účetní vyhláška č. 500/2002 Sb. pro podnikatele v ustanovení § 47 definuje, co je a není součástí ocenění majetku. Až do uvedení dané stavby do užívání je nutné náklady související s uvedením stavby do provozu zahrnout do vstupní ceny majetku. Do kalkulace zahrneme přímé materiálové náklady, ostatní přímé náklady a výrobní a správní režii stanovenou dle vhodně zvoleného kalkulačního vzorce.

Daň z nabytí nemovitých věcí

Podléhá koupě pozemku dani z nabytí nemovitých věcí?
Obec vykoupila od soukromníků pozemky, hodlá na nich vybudovat inženýrské sítě a bude je zájemcům prodávat jako stavební parcely formou obálkové metody. V případě, že bychom byli úspěšní a pozemek získali, museli bychom platit daň z nabytí nemovitých věcí?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Od 1. 11. 2016 platí, že daň z nabytí nemovité věci vždy platí kupující, přičemž koupě stavební parcely této dani podléhá, pokud není kupující od daně z nabytí nemovité věci osvobozen. Nově jsou od daně z nabytí nemovitých věcí například osvobozeny obce, kraje a dobrovolné svazky obcí.

Podnikání

Dá se jednorázově rozdělit zisk v. o. s. jinak, než je uvedeno ve společenské smlouvě?
Před účetní závěrkou v účetnictví se dle ZOK celý zisk v. o. s. rozdělí buď mezi společníky rovným dílem, nebo dle společenské smlouvy (my zde máme přímo uvedeno dělení 50 % a 50 %). Je možno tento poměr v některém roce stanovit jednorázově odlišně, např. z důvodu dlouhodobé nečinnosti společníka (nemoc apod.)? Představuji si to tak, že by se společníci při uzavírání účetního roku dohodli a společně odsouhlasili tento jednorázový odlišný poměr např. v příloze daňové závěrky (kterou vždy vyhotovujeme a kde je poměr dělení uváděn) a takto odlišně od společenské smlouvy by jej uvedli do svých přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Je tato praxe možná?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Společníci ve veřejné obchodní společnosti se mohou domluvit na libovolném poměru rozdělení zisku (nebo ztráty) na základě změny poměru ve společenské smlouvě, přičemž ke změně společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků, nestanoví-li zákon o obchodních korporacích jinak. Pokud dojde ke změně společenské smlouvy v. o. s., je nutné její změny, jakož i celé nové platné znění, uložit do Sbírky listin. Společníci v. o. s. následně své převedené podíly vždy zdaňují samostatně.